Nad mimořádnou knihou (nejen) o velké osobnosti.

Filosofie. Hledání pravdy. Nacismus. Holocaust. Emigrace. Dějiny. Ženský osud. Láska. Spory. Polemiky. Géniové… To vše ve zcela mimořádné knize „Tři útěky Hanny Arendtové. Tyranie pravdy.“ Autora Kena Krimsteina v překladu Terezy Matějčkové. Tak by mohl vypadat počátek standardní recenze na standardní (ale zajímavou) knihu. Ale to by bylo málo, protože Ken Krimstein je autor komiksů a podařilo se u všechna ta ojedinělá a nesmírně těžká témata dostat do nečekané formy komiksové knihy.
V centru pozornosti je osud Hannah Arendt, známé filozofické osobnosti 20. století a autorky pojmu „totalitarismus“. V komiksových políčkách má tento osud podobu urputného hledání pravdy od malé Hanny žijící ve východním Prusku, narozené v roce 1906, až k uznávané filozofce umírající na lenošce při čekání mezi kávou a dezertem v newyorském bytě Salo Barona v roce 1975. A mezi tím se odvíjí těžké dějiny 20. století. V případě Hannah Arendt dějiny spjaté s židovským osudem, ale i s osudem veskrze filozofického dobírání se k podstatě.
Komiksová forma je doprovázena vysvětlivkami upozorňujícími na jednotlivé osobnosti (zejména filozofie a umění), a to od Aristotela přes sv. Augustina až k Martinu Heideggerovi. Nechybí logicky ani osobnosti politické, byť u některých je názor na ně vysloven i prostým mlčením – a tak, pokud mají prakticky všechny osobnosti u svého medailonku vždy stručnou charakteristiku, Adolf Hitler si musí vystačit jen datem narození a smrti… Díky těmto mnoha personálním charakteristikám dostáváme do ruky mimo jiné i malou encyklopedii filozofů 20. století, primárně samozřejmě německých, ale vzhledem k tomu, kolikrát Hannah utíká, potkáme i osobnosti Paříže, stejně jako New Yorku.
Komiks nevytváří nějaký cizelovaný obraz originální myslitelky a jejího díla, díky této formě se dostáváme nejen k informaci, ale i k emocím, přirozeně doprovázejícím životní okamžiky, chvíle rozhodnutí, vnitřní dialogy… Nechybí logicky vztah s Martinem Heideggerem, dvě manželství Hannah, stejně jako vztah s matkou Martou a další blízká přátelství či spory s přáteli. Nechybí cigarety, sex, ale i strach, těžká rozhodnutí, obavy i nejistoty. Jakýmsi tragickým hrdinou je pak Walter Benjamin, mnohými považovaný za nepochopeného génia, páchající sebevraždu v panickém zkratu na francouzsko-španělské hranici během snahy o emigraci.
Pro čtenáře neznalého podrobné historie může příběh Hannah obsahovat i některá překvapivá zjištění, například informaci o francouzských internačních táborech pro Němce po německém útoku na Francii v roce 1940, které se vzápětí brzy promění v tábory již jen pro židovskou část německých internovaných. Známější pak jistě bude ostře odmítavá reakce na její text „Eichmann v Jeruzalémě“, který popisoval banalitu zla a vymykal se dosavadnímu pohledu na tragédii holocaustu. Společných jmenovatelů útěků Hanny je pak několik. Již zmíněné hledání pravdy, snaha o poctivost sama před sebou, stejně jako rozvažování o židovském osudu v dějinách, zvláště poté, co se „rozevřela propast“ vyhlazovacího procesu, abych alespoň krátce citoval z komiksového textu: „Zející propast mezi předtím a potom, minulostí a přítomností, tehdejším a nynějškem. Trhlina ve vesmíru.“ Tento konkrétní text obtéká obrázek Hannah s jedním velkým „Proč“ přes celou stránku. Komiksová forma tak umožňuje zesílit sdělení textu obrazem, jakousi nutkavou závažností. I proto považuji knihu za mimořádnou. Není místy vůbec jednoduchým čtením na jeden komiksový „zátah“, ale právě tato forma ho zpřístupňuje, otevírá i těm, co by se mohli zaleknout jakési intelektuální „těžkotonážnosti“ uvažování o světě filozofickým slovníkem a v kategoriích.
Forma komiksu umožňuje také vizuálně přenést fantaskní svět mimo prostou realitu. I proto se může Hannah zjevovat Martin Heidegger ve své mladistvé podobě, i proto může Hannah diskutovat s Benjaminem v podobě vlhké skvrny na stropě bytu. Ostatně, i proto může Hannah ve výtvarné podobě diskutovat a přít se sama se sebou… Kniha „Tři útěky Hanny Arendtové. Tyranie pravdy“ je v našem prostředí bezpochyby originálním nakladatelským počinem, otevírajícím nejen osud konkrétní osobnosti, dějiny 20. století, ale i folozofii širšímu okruhu čtenářů – a ze všech těchto důvodů si zaslouží pozornost.

Kim Krimstein: Tři útěky Hanny Arendtové. Tyranie pravdy, přeložila Tereza Matějčková, Oikoymenh/Filosofický ústav AV ČR, v.v.i., 2021, 234 s.