Evropské problémy se zajištěním plynu jste tuto zimu určitě zaznamenali. V Česku kvůli tomu skončilo několik energetických společností, které dodávaly plyn a elektřinu do téměř milionu českých domácností.

Jak už jsem psal tady, důvodem byly zejména rostoucí ceny plynu na světových burzách a kvůli nízkému stavu dodávek i historicky nejnižší hladina zásob zemního plynu v evropských zásobnících.

Jak se to stalo? Jaká je role ruského, státem vlastněného Gazpromu a co s tím můžeme udělat?

Nejdřív se pojďme podívat na mapu. Evropa má několik hlavních zdrojů zemního plynu. Největším dodavatelem je Rusko skrze plynovody Nord Stream, Jamal, Turkstream, Sojuz/Bratrství (tzv. ukrajinský tranzit), dále k nám proudí plyn z Norska a Alžírska. Zkapalněný plyn ve formě LNG se do Evropy dováží na tankerech především z USA.



Podle kalkulací serveru Bloomberg na základě údajů přímo od Gazpromu o dovozu do Evropy je jasné, že ruský energetický gigant k nám vloni poslal méně plynu, než kolik sám dřív odhadoval. Firma přitom vyrobila nejvíce plynu za posledních 13 let, preferovala ovšem naplnění ruských národních zásobníků a dodávky do asijských zemí před Evropskou unií.

Nejlépe to je vidět asi na grafu dodávek plynu z Ruska za poslední rok – plynovody přes Ukrajinu i Polsko přiteklo zvláště ve druhé polovině roku méně plynu než v letech 2015–2020.


- za rok 2021

Detail stejných dat za období od 25. 12. 2021 – 25. 1. 2022 ukazuje podobný trend, zejména tedy prudký pokles dodávek přes Ukrajinu na přelomu roku.



Gazprom je příliš silný hráč

Gazprom se brání tím, že své dlouhodobé kontrakty plní, což potvrdili i největší evropští odběratelé plynu z Ruska. Dlouhodobé smlouvy však pokrývají pouze část potřeb evropské ekonomiky, která se – stejně jako zbytek světa – začala vzpamatovávat po pandemii koronaviru. Na trhu s energiemi je v takové situaci obvyklé, že se část dodávek přiobjednává skrze rychlé, krátkodobé kontrakty. Ale zatímco například Norsko zvýšilo produkci, Gazprom již několik měsíců plyn na tzv. spotovém trhu (tedy k okamžitému dodání) nenabízí.

A jak s tím vším souvisí poloprázdné zásobníky? Gazprom má v Evropě pronajatých několik velkých zásobníků na plyn. Vloni na podzim však byly naplněny pouze z velmi malé části – ten největší německý dokonce z pouhých 5 %. A pod dlouhodobým minimem se zásoby plynu v Evropě drží i nadále, což velkou měrou přispívá k nestabilitě na energetickém trhu. Burzy si toho všímají a reagují kolísáním cen.

Gazprom je sice kontrolovaný státem, z pohledu evropských zákonů je to ale soukromá společnost. Evropská unie nemá jak Gazprom donutit, aby své zásobníky doplnil a začal nabízet plyn i na spotovém trhu. Hned několik států to ale zkouší změnit skrze stížnosti, že Gazprom zneužívá svého monopolního postavení na trhu.



Je to klasický problém, na který narazíte u zemí, kde má stát příliš velkou kontrolu nad podnikáním. Pokud by byl Gazprom soukromá firma sledující jenom svoje obchodní zájmy, měly by prázdné zásobníky jasnou tržní příčinu. Třeba: EU platí málo. Jenže to z žádných tržních dat nevyplývá.

Omezení fosilních paliv je jediná cesta, jak obchod a politiku skutečně rozdělit

Data naopak ukazují na to, že záměry Gazpromu byly jiné, ne obchodní, ale politické. Ruským státem vlastněná společnost postupuje tak, aby to bylo v souladu s mocenskými zájmy tamní vlády. Gazprom využívá toho, že má silné postavení na evropském trhu, svým chováním dokáže vyvolat nedostatek plynu a rozhoupat ceny energií pro všechny.

Jak podotýká i celá řada odborníků a analytiků, Rusko tím může sledovat celou řadu svých geopolitických a ekonomických zájmů – od odvádění pozornosti od krize na Ukrajině, u jejíchž hranic již od podzimu shromažďuje jednotky, až po tlak na urychlené schválení nového plynovodu Nord Stream 2, který by naopak Ukrajinu z evropského trhu efektivně odstřihl.

EU je příliš závislá na dovozu fosilního plynu, a v důsledku toho se tak dostává do nepohodlné pozice, kdy se trubkami na jejím území Rusko snaží získat předpolí pro své operace na Ukrajině. Rozhodně tomu nemůžeme pasivně přihlížet a dělat, že se nás to netýká. Obchod na energetickém trhu a diplomatické vztahy s východními partnery musíme rozdělit. A to znamená jediné: energetickou soběstačnost na bázi obnovitelných zdrojů energie, co nejrychleji a s co nejkratší přechodnou dobou pro geopoliticky rizikové zdroje.
----

Zdroje

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-gazprom-prispel-k-drazsi-elektrine-evrope-dodal-mene-plynu-nez-se-zavazal-184648

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-manipulace-cenou-energii-prazdne-zasobniky-v-eu-nejsou-nahoda-rika-expert-185145

https://www.bruegel.org/publications/datasets/european-natural-gas-imports/

https://www.gazprom.com/press/news/miller-journal/2022/265652/

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-analyza-evropa-se-bez-gazpromu-neobejde-a-plynova-zavislost-v-krizi-roste-184203

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-evropska-tezba-plynu-klesa-zavislost-na-rusku-roste-184045

Další grafy pro dokreslení situace: