Evropa rozhodla o vzniku takzvaných „trasách solidarity“ /solidarity lines/. Díky nim bude moci Ukrajina vyvážet své produkty i přesto, že největší strategické obchodní přístavy jsou nyní okupovány Ruskem. EU tak pomůže Ukrajině, aby jako jeden z největších evropských producentů potravin zůstala zapojena do evropského i mimoevropského trhu.

Rusko na Ukrajině okupuje a blokuje tři největší přístavy, které Ukrajinci využívali jako důležité obchodní uzly pro vývoz svých surovin. Černomořský Sevastopol je okupován Rusy již od jejich vpádu na Krym v roce 2014. Nyní se k němu přidala ostřelovaná Oděsa u hranic s Moldavskem a dobytý Mariupol u Azovského moře. Ty se nacházejí ve dvou nejrozsáhlejších ukrajinských agrárních oblastech Dněpropetrovsk a Oděský region s osevní plochou o rozloze větší než Anglie (148 tisíc kilometrů čtverečních). Ročně tak z těchto přístavů odpluly desítky milionů tun obilí do evropských, severoafrických i východoasijských oblastí. Export lodní dopravou představoval až 90 % z celkového vývozu surouvin z Ukrajiny.



Nyní je lodní přeprava zboží z Ukrajiny paralyzována Ruskem. Na Ukrajině momentálně zůstává uskladněno přibližně 40 milionů tun obilí, z čehož polovina musí být odvezena do konce července. Celkem 20 milionů tun obilí může být přepraveno buďto zhruba 300 velkými nákladními loděmi, což za současné situace je v podstatě nemožné, nebo asi 10 500 nákladními vlaky o délce 600 metrů. Na polských a rumunských hranicích tak momentálně stojí tisíce vagónů s obilovinami, které čekají na další transport, někdy i měsíc. Je proto třeba zcela přehodnotit zásobovací logistiku a dodavatelské řetězce a přizpůsbit i navýšet pozemní infrastrukturu – jak v krátkodobém, tak střednědobém období. Jedním z hlavních aktuálních problémů je rozdílný rozchod kolejí na Ukrajině a ve státech Evropské unie. Zboží tak musí být na hranicích překládáno z vagonů na nákladní automobily nebo jiné vlaky.

Evropská komise se proto rozhodla pomoci Ukrajině s pozemním transportem surovin z hranic do evropských přístavů. Nadále tak budou zásobované i přímořské mimoevropské oblasti, například Egypt nebo Libanon, do kterých Ukrajina tradičně své suroviny dodávala a které jsou na dovezených obilovinách do značné míry závislé. Do pomoci se již nyní zapojil český přepravce ČD Cargo, který dovezl vlak naložený kukuřicí z ukrajinských hranic do německého přístavu Brake, odkud zamíří lodí do Egypta, kam byl náklad původně určen. První vlak s ukrajinským obilím též dorazil, dle běloruské televize Nexta, do Litevského přístavu Klajpeda, odkud dále poputuje lodní dopravou.

Tato pomoc je zásadní i proto, že se v poslední době objevují stále další a další zprávy o únosech Ukrajinských nákladních lodí Rusy. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba proto vyzval všechny státy, aby nekupovaly kradené ukrajinské obilí, a nepodporovaly tak Putinovu válku. Nedávným příkladem je Rusy unesená nákladní loď Matros Pozynič, která s kradeným obilím zamířila přes Středozemní moře do Egypta. Tamní úřady ji ale na základě varování z Ukrajiny nedovolily přistát. Stejný scénář se opakoval v libanonském Bejrútu. Loď nakonec zakotvila v syrském obchodním přístavu Latákíja, jelikož syrský režim prezidenta Bašára Asada je dlouhodobě podporovaný právě Putinovým Ruskem.

Dobrou zprávou je, že i přes přetrvávající válku dokázali ukrajinští zemědělci letos na jaře osít asi 70 až 75 % běžně využívané zemědělské půdy. A to i přes to, že především na jihovýchodě a severovýchodě země trpí nejistotou v dodávkách hnojiv, krmných semen, veterinárních léčiv či nafty. Jak uvedl náměstek ukrajinského ministra hospodářství Taras Kachka, nejpalčivějším problémem je nyní logistika exportu surovin, nikoliv jejich produkce. A právě proto byly zřízeny Evropské „trasy solidarity“.