Andrej Babiš navrhuje zadlužit stát o dalších 150 miliard korun. Půdu pro prezentaci tohoto skvělého nápadu mu poskytl Vladimír Dlouhý, před pár dny ještě poradce prezidenta Zemana, dnes už jen neúspěšný kandidát na guvernéra České národní banky. Místo reálného dialogu vlády a podnikatelů o tom, jak zvládnout současnou krizi, jsme viděli populistické nadbíhání a shánění bodů do kampaně. A chyba není jen na straně bývalého premiéra.




Přestřelka mezi vládou a opozici se odehrála na sněmu Hospodářské komory, každoročním významném meetingu českých byznysmenů, kde pravidelně mluví předseda vlády nebo ministr průmyslu a obchodu. Ti většinou vysvětlují, jaké hlavní kroky v hospodářské politice plánují v nejbližších měsících.

Rozhodně ale nebývá pravidlem, že by jim k tomu sekundoval opoziční předák. Ve skutečnosti je to od organizátorů pěkná podpásovka. Politika patří do sněmovny, byznys má být partnerem pro vládu, která má v rukou rozpočet i klíčové zákony. Hospodářská komora tu není od toho, aby ze svých sněmů dělala alternativní politická kolbiště a nutila vládu s opozicí se předhánět, kdo slíbí podnikatelům víc. Je to neslušné zejména vůči té části společnosti, za kterou Hospodářská komora nemluví, což jsou zejména menší podnikatelé, živnostníci, ale i podstatná část moderního byznysu, která na nějaké pletichaření v zákulisí prostě nemá čas.

Třicet let od revoluce zjišťujeme, že je náš průmysl závislý na Rusku

Co se vlastně stalo? Andrej Babiš prezentoval před přítomnými podnikateli svůj nápad, že by stát mohl použít dividendu ČEZu na kompenzace drahých cen energií pro podnikatele. Nerozdělený zisk podle něj dosahuje 150 miliard korun. Připusťme, že by si je stát nechal vyplatit: staly by se příjmem státního rozpočtu. Pokud by se z nich tedy měly vyplácet náhrady podnikatelům, bude to další státní výdaj, promítne se do celkového zadlužení státu i do inflace. Jinými slovy, zaplatíme to všichni na daních i vyšších cenách.

Kromě toho tím ale taky dál budeme konzervovat současný nikam nevedoucí stav. Třicet let po pádu komunismu zjišťujeme, že je náš průmysl energeticky závislý na Rusku, na dovozu fosilních paliv ze státu, který rozpoutal barbarskou válku na našich hranicích a předvádí nenávistnou propagandu nevídaných rozměrů. Tahle závislost musí skončit – ne, že ji budeme dál opečovávat nějakými kompenzacemi. Je dobře, že měl ministr Síkela dost odvahy na to, aby to řekl nahlas. Místo dotací na úkor veřejných peněz může průmysl a byznys dostat investiční prostředky z evropských fondů, ale s podmínkou, že se zmodernizuje a zejména skoncuje s ruským plynem a ropou.

Když už něco dělat s částí dividendy ČEZu, tak zacílit pomoc na domácnosti, ne na faktické dotace další spotřeby fosilních paliv.

Pro podnikatele je to ostuda, snad to brzo napraví mladší

To, že Andrej Babiš navrhuje model podnikání dotovaného z peněz daňových poplatníků, možná není až tak překvapivé ve světle kauzy Čapího hnízda, inovativní linky na toustový chleba nebo jeho privatizační minulosti z devadesátých let. Že se k tomu propůjčují podnikatelé na svém sněmu, to mi přijde víc alarmující. Model podnikání pana Babiše je systémové selhání, kvůli jeho propojování soukromého podnikání a veřejných funkcí máme dodnes problém obhájit, že u nás platí právní stát. Pro některé věci je trestně stíhaný. Ne, tohle není normální podnikatelské myšlení, devadesátky skončily a už se do nich nebudeme vracet. Že tenhle člověk mluví na sněmu podnikatelské reprezentace, to je prostě ostuda.

Máme v Česku dostatek úspěšných firem, i takových, které vidí v odchodu od fosilních paliv příležitost a prostor pro růst. Máme tu obrovský potenciál v nových vznikajících odvětvích, jsou u nás vysoce ceněné technologické start-upy, úspěšné digitální firmy. Jen je o nich málo slyšet, protože „za podnikatele“ přeci mluví pánové jako Vladimír Dlouhý a Andrej Babiš. Upřímně doufám, že té progresivnější části českého průmyslu a podnikání časem dojde trpělivost a o slovo si prostě řeknou. Snad to nebude trvat moc dlouho.