Evropský parlament schválil legislativu, která má zabránit zneužívání kryptoměn zločinci. Ti je ale prakticky vůbec nepoužívají.




Europoslanci minulý čtvrtek s velkou pompou vůbec schválili první pravidla Evropské unie pro sledování převodů kryptoaktiv a předcházení praní špinavých peněz, jakož i společná pravidla pro dohled a ochranu zákazníků. Tak novou legislativu, které se pracovně přezdívá MiCa (Markets in Crypto-assets), představuje tisková zpráva Evropského parlamentu.

Zatímco Evropský parlament a široká veřejnost slaví, jak jsme to zase nandali těm hordám údajných zločinců, teroristů a grázlů, co perou špinavé peníze, my s Piráty jen kroutíme hlavou. Nový zákon totiž ve skutečnosti natropí více škody než užitku. A to hned na několika frontách.

Samotná diskuze a snaha Evropského parlamentu regulovat kryptoměny totiž vychází ze špatného předpokladu, a je v některých případech dokonce skutečně mylná. Žádný rozumný zločinec totiž platby v kryptoměnách neprovádí. Obyčejní občané dodržující zákony ale ano.

Co nás čeká s MiCa

Nejdřív se ale pojďme podívat, co to ta MiCa vlastně je. V praxi si legislativa dává za cíl možnost vysledovat a zablokovat jakékoliv transakce kryptoměn, které mohou někomu připadat jako podezřelé. To se sice lehko řekne, ale už hůř provádí.

Zároveň součástí MiCa tvoří i zavedení tzv. „Pravidla cestování“, které vyžaduje, aby informace o zdroji aktiva a jeho příjemci putovaly s transakcí a byly uloženy na obou stranách převodu.

To se bude rovněž vztahovat na transakce nad 1 000 EUR z takzvaných nehostovaných peněženek (adresa peněženky s kryptografickými aktivy soukromého uživatele), pokud komunikují s hostovanými peněženkami spravovanými poskytovateli služeb kryptoaktiv.

Dobrý úmysl, příšerné provedení

Boj proti kriminalitě, praní špinavých peněz a podpoře terorismu je samozřejmě neskutečně důležitý. Sám se jako člen Výboru pro pro rozpočtovou kontrolu snažím celý svůj mandát prosadit pravidla, který by podobným šmelinářům zatnula tipec.

Bohužel, spolu s Piráty patříme v Evropském parlamentu zřejmě mezi tu naprostou menšinu poslanců, co nahlíží na problém, který se legislativa snaží řešit, z toho odbornějšího pohledu. To také vedlo k tomu, že jsme MiCa při hlasování nepodpořili.
Především – kryptoměny by neměly fungovat jako peníze uložené v bance, ale jako ekvivalent digitální hotovosti. V dnešním světě nutně potřebujeme prostředek pro anonymní transakce. Jde o ochranu soukromí a možnost nakládat se svými penězi beze strachu, že vám někdo jiný kouká pod prsty.

Zákaz anonymních plateb jednoduše připraví běžné občany o jejich finanční svobodu, neboť by vedl k registraci uživatelů provádějících i marginální transakce.

Dopady takového zákona budou mít navíc obrovské dopady pro celou škálu osob a neziskových organizací. Jedná se třeba o zranitelnější osoby, aktivisty, ochránce lidských práv nebo poskytovatele humanitární pomoci. Všechny tyto skupiny mají často problémy s místními nedemokratickými režimy a s nastupující regulací kryptoměn se mohou potýkat s obtížemi financování celé operace.

Své o tom ví třeba nadace ruského opozičního politika Alexeje Navalného, která je mimo jiné závislá na anonymních darech ve virtuálních měnách. Bez privátních peněženek bude další podpora podobných osob velmi složitá.

Kde jsou ti zločinci?

Jak je to ale tedy s kryptoměnami a zločinem? Zločinci nemají rádi kryptoměny, protože skutečnost, že transakce jsou veřejně a trvale zaznamenávány, ve skutečnosti umožňuje vyšetřovatelům takové platby dohledat. Ještě v roce 2019 tvořila odhadovaná nezákonná činnost ve všech crypto transakcích 2.1%, tedy zhruba 21 miliard dolarů. Za rok 2022 se tato hodnota propadla na 0.24% a obecný trend vypovídá, že se tohle číslo bude nadále snižovat.

Europol a Basilejský institut pro vládnutí uvedly, že kryptoměny jsou klíčem k boji proti organizovanému zločinu. Jednoduše nemůžete přesouvat velké množství peněz, aniž b si toho někdo nevšiml. Ve skutečnosti jsou kryptoburzy nadále jedním z hlavních spojenců v boji proti trestné činnosti. Například v roce 2021 pomohla Binance zničit kruh kyberzločinců, který pral 500 milionů dolarů v útocích na ransomware.

Samotným ransomware útokům se také nedaří příliš dobře, především kvůli osvětě a nevůli obětí platit. Mezi lety 2021 a 2022 se počet ransomware zisků propadl o 40.3 % na 456 milionů dolarů. Zároveň je viditelný i úpadek ransomware útoků, který se mezi 2021 až 2022 propadl o 10.4 % na 2566.

Jinak to není ani s tržbami Darknetů. Pád černého trhu Hydra vedl k celkovému poklesu příjmů na trhu. V roce 2021 činily celkové příjmy darknet obchodů (většinou weby zabývající se prodejem drog) 2,6 miliardy dolarů; v roce 2022 klesly na 1,3 miliardy dolarů. Průměrné denní tržby na trhu klesly ze 4,2 milionu dolarů před uzavřením Hydry na 447 000 dolarů bezprostředně poté.

Regulace kryptoměn nejde jen tak

Skutečně, kryptoměny nejsou „divoký západ“, kde si zločinci mohou dělat. co se jim jen tak zlíbí. Důvěryhodné krypto služby a platformy již mají srovnatelnou úroveň zabezpečení a kontroly proti praní špinavých peněz jako tradiční banky. Také mají možnost poznat svého zákazníka a monitorovat transakce jako jiné finanční instituce.

Ačkoliv rozumím potřebě Evropského parlamentu kryptoměny regulovat, myslím si, že se tak nestalo takovou cestou, která by ve skutečnosti řešila problém, který se chceme eliminovat. Evropa se raduje zatímco skuteční zločinci řádí dál.