Politika PiS má další oběť. Tentokrát 33letou Dorotu, kterou zdravotníci nechali raději zemřít, než aby provedli životně potřebnou interrupci. Bohužel, není jediná.



V nemocnici polského Nového Targu zemřela po 3 dnech údajné lékařské péče mladá Polka. Žena zemřela ve 20. týdnu těhotenství na septický šok poté, co lékaři odmítli podstoupit interrupci po úniku plodové vody. O tom, že má plod nulové šance na přežití, a tudíž by měl být co nejdříve vyjmut z těla pacientky, kterou ohrožoval na životě, neinformovali lékaři doslova nikoho, nevyjímaje pacientku a její nejbližší rodinu.

Co víc, namísto standardních šetření v podobných případech se lékaři rozhodli přistoupit v situaci ženy ve vážném ohrožení života k nestandardním metodám, které naopak smrt mladé Doroty urychlily. Místo adekvátního provedení interrupce, která by Dorotě zachránila život v případě nevyhnutelného úmrtí plodu, lékaři mladé Polce přikázali položit se na lůžko s nohama ve vyvýšené poloze nad úrovní hlavy a doufali, že plodová voda „nateče znovu zpátky“. I takové jsou důsledky politiky vládní ultrakonzervativní PiS, která bude letos na podzim znovu obhajovat svoji vládu během parlamentních voleb.

Úmrtí těhotné ženy kvůli drakonickým zákonům není ani zdaleka ojedinělým případem. Zatímco se polská vláda řadí mezi hlavní podporovatele Ukrajiny v obraně proti Putinovým vojskům, sama se doma chová tak, jako kdyby se Ruskem nechala přímo inspirovat. Práva žen přitom nejsou ani zdaleka to jediné, kde si s ruským diktátorem Varšava rozumí.

Strajk kobiet pokračuje

Dorota přitom není jediná, komu konzervativní přístup nemocnice a polských zákonů způsobil újmu, ohrožení na životě, nebo dokonce smrt. Příběhy porodních sester a pacientek nemocnice mluví za své. Některé sestry se zpravodajům ze serveru Wyborcza svěřily, jak jedna žena musela porodit dítě, které za pár hodin kvůli defektům zemřelo, neboť neměla na výběr. Jiná pacientka zase vyprávěla o tom, jak jí jediná šance na záchranu jejího dítěte, císařský řez, byla odmítnuta vedoucím oddělení.

Smrt Doroty spustila v Polsku další řadu masových protivládních protestů za ženská práva a proti zákazu interrupcí. Navazuje tak na už řadu předchozích protestů, jmenovitě Czarny protest z roku 2016 proti téměř kompletnímu zákazu interrupcí, který dal za vznik celopolskému hnutí Strajk kobiet (Stávka žen).

Vláda rozhoduje za ženy

Dorota je jednou z dalších obětí přísných zákonů proti interrupcím, které v zemi od svého nástupu k moci prosazuje vládní koalice v čele s ultrakonzervativní PiS. Vládní strana za posledních 8 let v zemi postupně ořezávala práva žen a menšin, až z nich nezbylo prakticky nic. Těhotenství mohou v Polsku ukončit ženy pouze v případech vážného ohrožení na zdraví budoucí matky nebo v případě dokázaného znásilnění. Jak je ale už teď vidno, ani takové výjimky nedopadají vždy dobře.

Vláda navíc usilovně pracuje na tom, aby zastrašovala doktory od poskytování interrupcí. Pár měsíců zpátky například proběhla razie do gynekologické kliniky ve Štětíně, kde místní prokuratora zabavila veškeré lékařské zprávy místních pacientek. Aktivistka a členka skupiny „Abortion Dream Team“, Justyna Wydrzyńska, si zase například vysloužila 8 měsíců veřejných prací za to, že údajně poskytla jedné ženě přístup k potratovým pilulkám.

Zastrašování PiS má nakonec pravděpodobně na svědomí úmrtí další Polky, 30leté Isabely, což spustilo masivní demonstrace za ženská práva po celém Polsku. Situaci ještě eskaluje polské pro-life hnutí „Ordo Iuris“, které má blízké vazby na vládní politiky. To například loni podnikalo inspekce do nemocnic, zda se při poskytnutí interrupce ukrajinským uprchlicím skutečně kontroluje předcházející znásilnění.

Jaké jsou dopady antiinterrupční vládní politiky? Ty Polky, které si to mohou dovolit, cestují za ukončením těhotenství do zahraničí. Například v České republice jim pomáhá iniciativa Ciocia Czesia (Česká teta), které za její práci náleží znamenitý respekt. Většina Polek si ale vycestovat do zahraničí nemůže z finančních důvodů dovolit, a tak si musí stačit s „domácími metodami“, které ale nesou mnohonásobně vyšší zdravotní riziko. Kvůli poměrně novému „registru těhotenství“, tedy zákonu, který doktorům nařizuje do centrální databáze ukládat informace o tom, zda je žena těhotná, se navíc ženy musejí vyhýbat konzultacím s lékaři.

Autoritáři sobě

Současná vláda se ve své snaze získat absolutní kontrolu nad polskými institucemi doslova nebojí chodit přes mrtvoly a dlouhodobě vzdoruje i tlaku jak ze zbytku Evropy, tak ze strany vlastních občanů.

Jmenovitě jde například o nově zavedený „lex Tusk“, který efektivně vkládá aktuální vládě do rukou nástroj, jak se jednoduše zbavit opozičních kandidátů a politiků. Za zmínku stojí také nekonečné soudní spory s Soudním dvorem EU o nadřazenosti evropského práva. Není proto divu, že u odborníků a evropských institucí polská cesta „pryč“ od právního státu vytváří značné obavy.

Evropa nesmí v případě Polska zaspat tak, jak se už stalo v případě Maďarska. Zkrátka a jasně – kdo nedodržuje ani ty základní evropské principy (které jsou definované hned v Článku 2 Smlouvy o Evropské unii), ten si nezaslouží získávat evropské peníze. Nemůžeme umožňovat dalším autoritářům, aby za evropské peníze upevňovali svoji absolutní moc nad vlastními občany a limitovali jejich základní práva.

„Úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin“, jak stojí v Smlouvě o Evropské unii, totiž platí všude. Včetně Polska.