Domácnosti trpí, velké fosilní firmy si mastí kapsy. Kde udělal stát chybu?
Zima už je za námi, následky enormních cen za energie ale teď část obyvatelstva pociťuje spolu s fakturami a s nedoplatky za energie.
O energetické chudobě, tedy nemožnosti vytopit si domácnost na pohodlnou teplotu kvůli vysokým cenám energií, toho padlo hodně během zimy, kdy podle analýzy z The Economist zemřelo v Evropě o 68 tisíc více lidí než běžně, mimo jiné kvůli dopadům energetické chudoby na zdraví občanů.
S novými fakturami přišlo také první zálohové období, a tak se také dozvídáme víc o rekordních ziscích fosilních korporací jako Shell, Total nebo EPH. Ve chvíli, kdy tyto fosilní giganti využili situace a našponovali ceny energie takovým způsobem, že je vidět jasný dopad na ty nejzranitelnější domácnosti, by nemělo být otázkou, jestli jednat, ale spíše jak jednat co nejefektivněji.
Jedním z nástrojů, jak tyto mimořádné zisky firem využít ke kompenzaci vysokých cen energií pro zranitelné domácnosti a investice do energetické účinnosti, je windfall tax, tkzv. „válečná daň“. Abychom si ji krátce připomněli, jde o reakci na strmě rostoucí ceny energií během energetické krize, kterou vyeskalovala ruská invaze na Ukrajině. Je přitom nutné zmínit, že za vysokými cenami energie nestojí jen válka na Ukrajině, ale navyšování cen fosilního plynu už před zimou 2021.
Ministerstvo financí přitom počítalo s příjmy z windfall tax ve výši 85 miliard po zdanění mimořádných příjmů energetického sektoru a bank, už v dubnu ale dalo vědět, že příjmy budou ve skutečnosti o dost nižší, než se předpokládalo. To zároveň znamená i nižší kompenzace za vysoké ceny energie, které by příjmy z windfall tax neměly převýšit.
Neefektivita české windfall tax je dána špatným nastavením. Jelikož cena energetických komodit klesá od začátku roku, fosilní průmysl se této povinnosti může vyhnout. Podle finanční zprávy EPH, která se v roce 2021 stala největší českou firmou z hlediska tržeb a operuje pod taktovkou Daniela Křetínského, na ně windfall tax dopadne jen okrajově. Podle Ekonomického deníku na tom má značný podíl výjimka, kterou vylobbovala teplárenská lobby. Tahle skulina od windfall tax osvobozuje „kombinovanou výrobu v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla menším než 4,4“, do které se vejdou všechny české teplárny provozované EPH. Nejspíš se také díky přesunu tradingových aktivit společnosti EP Commodities z Česka do zahraničí Daniel Křetínský vyhne mimořádné dani i v této oblasti.
Podobná je situace i v zahraničí, kdy mimořádně vysoké zisky zaznamenaly za loňský rok prakticky všichni fosilní giganti. Společnost BP dokonce se zisky za první pololetí ve výši 5 miliard dolarů překonala odhady analytiků.
Pokud chceme udržet férové tržní prostředí a nenechat dopadnout energetickou krizi na ty nejzranitelnější, musíme nastavit efektivnější opatření, včetně investic do zateplování a obnovitelných zdrojů, které poskytují nejlevnější energii na trhu. A pokud opravdu chceme vyřešit mimořádné zisky na pozadí energetické chudoby, je třeba soustředit se také na efektivní nastavení windfall tax.
O energetické chudobě, tedy nemožnosti vytopit si domácnost na pohodlnou teplotu kvůli vysokým cenám energií, toho padlo hodně během zimy, kdy podle analýzy z The Economist zemřelo v Evropě o 68 tisíc více lidí než běžně, mimo jiné kvůli dopadům energetické chudoby na zdraví občanů.
S novými fakturami přišlo také první zálohové období, a tak se také dozvídáme víc o rekordních ziscích fosilních korporací jako Shell, Total nebo EPH. Ve chvíli, kdy tyto fosilní giganti využili situace a našponovali ceny energie takovým způsobem, že je vidět jasný dopad na ty nejzranitelnější domácnosti, by nemělo být otázkou, jestli jednat, ale spíše jak jednat co nejefektivněji.
Jedním z nástrojů, jak tyto mimořádné zisky firem využít ke kompenzaci vysokých cen energií pro zranitelné domácnosti a investice do energetické účinnosti, je windfall tax, tkzv. „válečná daň“. Abychom si ji krátce připomněli, jde o reakci na strmě rostoucí ceny energií během energetické krize, kterou vyeskalovala ruská invaze na Ukrajině. Je přitom nutné zmínit, že za vysokými cenami energie nestojí jen válka na Ukrajině, ale navyšování cen fosilního plynu už před zimou 2021.
Ministerstvo financí přitom počítalo s příjmy z windfall tax ve výši 85 miliard po zdanění mimořádných příjmů energetického sektoru a bank, už v dubnu ale dalo vědět, že příjmy budou ve skutečnosti o dost nižší, než se předpokládalo. To zároveň znamená i nižší kompenzace za vysoké ceny energie, které by příjmy z windfall tax neměly převýšit.
Neefektivita české windfall tax je dána špatným nastavením. Jelikož cena energetických komodit klesá od začátku roku, fosilní průmysl se této povinnosti může vyhnout. Podle finanční zprávy EPH, která se v roce 2021 stala největší českou firmou z hlediska tržeb a operuje pod taktovkou Daniela Křetínského, na ně windfall tax dopadne jen okrajově. Podle Ekonomického deníku na tom má značný podíl výjimka, kterou vylobbovala teplárenská lobby. Tahle skulina od windfall tax osvobozuje „kombinovanou výrobu v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla menším než 4,4“, do které se vejdou všechny české teplárny provozované EPH. Nejspíš se také díky přesunu tradingových aktivit společnosti EP Commodities z Česka do zahraničí Daniel Křetínský vyhne mimořádné dani i v této oblasti.
Podobná je situace i v zahraničí, kdy mimořádně vysoké zisky zaznamenaly za loňský rok prakticky všichni fosilní giganti. Společnost BP dokonce se zisky za první pololetí ve výši 5 miliard dolarů překonala odhady analytiků.
Pokud chceme udržet férové tržní prostředí a nenechat dopadnout energetickou krizi na ty nejzranitelnější, musíme nastavit efektivnější opatření, včetně investic do zateplování a obnovitelných zdrojů, které poskytují nejlevnější energii na trhu. A pokud opravdu chceme vyřešit mimořádné zisky na pozadí energetické chudoby, je třeba soustředit se také na efektivní nastavení windfall tax.