Evropský parlament varuje před nedávnými událostmi v Polsku. Jaké švindly ještě skrývá Kaczyński v rukávu a proč by nás to mělo zajímat?



V Polsku jde do tuhého. Blíží se totiž parlamentní volby – už letos na podzim. Na jedné straně momentální vládní koalice vedená ultrakonzervativní stranou PiS a ještě konzervativnějším, krajně-pravicovým Solidárním Polskem ministra spravedlnosti Ziobrou.

Na druhé straně stojí o míle liberálnější Občanská Platforma bývalého předsedy Evropské Rady, Donalda Tuska. Právě ta za poslední měsíce začíná PiS dotahovat – a nahánět tak defakto lídrovi PiS, Jarosławu Kaczyńskému, takový mráz po zádech, že se po roce musel zpět vrátit jako jediný vicepremiér. 

Předvolební atmosféra v Polsku ale diametrálně zhoustla, když se ukázalo, že je Kaczyńského PiS schopna podniknout veškeré kroky pro to, aby si při volbách pojistila vítězství. V uplynulých měsících proto postupně, krok za krokem, začala měnit polské volební zákony a prostředí tak, aby dokázala pohotově vyštípat opozici, zatímco sama získá už třetí volební triumf v řadě.

Poslední estráda událostí v Polsku se nevyhnula ani nám, v Evropské parlamentu, kde jsme nedávno schválili usnesení, ve kterém varujeme před rozkladem demokracie a právního státu v Polsku a vyzýváme Komisi, aby co nejdříve reagovala.

Žádáme proto také, aby na průběh následujících voleb v Polsku plně dohlížela Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Pravda se má totiž tak, že zatímco se polská vláda zaslouženě prsí nad svojí reakcí na Putinovu válku na Ukrajině, u sebe doma nadále utahuje šrouby nad právním státem a demokratickými hodnotami.

Polsko a Orbán

Polsko a Maďarsko, dříve nerozlučná dvojka evropských záškodníků, je dnes už přežitek doby. Dřívější spojenci, kteří si spolu vzájemně kryli záda před postihy ze strany Evropské unie za porušování právního státu a společných demokratických hodnot, už nejsou to, co to bývali. Zatímco se Polsko na počátku Putinovy agrese jasně a zřetelně postavila na stranu bránící se Ukrajiny, Maďarsko, pod taktovkou Viktora Orbána, se div nepřetrhlo, aby vyznalo ruskému diktátorovi své sympatie.

Ačkoliv spojenectví Varšavy a Budapešti den co den ztrácí na intenzitě, jedno obě vlády Visegrádské čtyřky velice spojuje – snaha o získání absolutní moci nad vlastními státy. Stejně jako Orbánovi v Maďarsku, i Kaczyńskému jde o jedno – ovládnout veškeré státní instituce, ať se stane cokoliv. A přesně to se teď začíná v Polsku projevovat více jak kdy jindy.

Změna volebního zákona

Jak si zajistit znovuzvolení, když už nevíte, kam sáhnout? Kaczyńského PiS zná řešení! Stačí změnit volební zákon tak, aby se zvýšil počet volebních místností, a žádat po místních úřadech, aby zajistily bezplatnou dopravu v den voleb pro starší a zdravotně postižené.

Jasně, na první pohled nejde o nic tak zásadního – každý by přece jen měl právo volit. Jádro pudla leží v tom, že je současný zákon na míru tvořený voličům PiS, kteří často do podobné kategorie spadají.

Naopak, volební komise v zámořských volebních okrscích musí předložit výsledky sčítání do 24 hodin od ukončení hlasování. Ve větších zemích, kde žijí miliony Poláků, jde skoro o nadlidský výkon. Jen orientačně – mimo Polsko žije až třetina všech Poláků, zhruba 20 milionů lidí.

Kontrolní komise

Polsko je už od nástupu PiS k moci nechvalně známé svými zbytečnými orgány, které mají sice na oko sloužit k dobru, ve skutečnosti ale slouží akorát vládě k umlčování a šikaně opozice, aktivistů nebo kohokoliv, kdo se vládě znelíbí.

Stačí si vzpomenout na známou disciplinární komoru Nejvyššího soudu. Ta se skládala exkluzivně ze soudců vybraných vládní stranou a slouží v Polsku především jako nástroj na zastrašování a trestání soudců, kteří jsou kritičtí k vládě nebo třeba jednají podle nadřazeného evropského práva. Tu Polsko nedávno nahradilo novou komorou, aby dosáhla na zmrazené peníze z evropského fondu pro obnovu pro pandemii. Ve skutečnosti jde ale o tu naprosto samou komoru, jen v jiných barvách.

Teď nedávno PiS přišlo s dalším orgánem – Státní komisí pro zkoumání ruského vměšování do vnitřní bezpečnosti Polska. Ono to vlastně dává smysl. Pokud se vedle vás odehrává největší evropská válka za posledních 80 let, chcete si být jisti, že vám agresor, Rusko, neinfiltruje vlastní politickou scénu. Stejně, jako tomu bylo u slavných soudních reforem, které PiS započala prakticky ihned po nástupu k moci za cílem „zbavit se komunistických soudců“, jde ale o přetvářku.

Ve skutečnosti je totiž zákon, který se zastírá bojem proti Rusku, skrze schválně vágní definici spolupráce s Ruskem, nástrojem vlády – může tak totiž jednotlivcům zakazovat veřejné funkce. Vznik takového orgánu jen necelý půlrok před parlamentními volbami je přinejmenším podezřelý. Svůj název, tedy „Lex Tusk“, získal právě proto, že by ho vládní PiS mohla zneužít k diskreditaci opozičních politiků, včetně vládou nenáviděného lídra opozice, Donalda Tuska.

Soudní reformy jsou špatně

Podle Soudního dvora Evropské unie není polská reforma soudnictví v souladu s právem EU. A já s ním souhlasím. Spor s SDEU zatím stál vládní PiS už 557 milionů eur v pokutách. Stačilo by přitom zvrátit nechutné soudní „reformy“ a dodržovat principy právního státu a EU práva, ke kterému se Polsko při vstupu do EU zavázalo. Pro PiS ale taková cesta zřejmě nedává smysl. Už jen proto, že by se tím Kaczyńskému rozpadl jeho sen ovládnutí celého Polska.

Chceme to změnit

Evropa už nesmí dál přihlížet, jak Kaczyński krok za krokem v Polsku rozkládá demokracii na prvočinitele. Ignorovat autokratické choutky PiS by vedlo jen k prohloubení krize demokracie a právního státu v Evropě. O to více, když polská vláda evidentně v souboji s opozicí podvádí.

Právě proto v usnesení, které jsme nedávno schválili, tlačíme na to, aby na průběh voleb v Polsku plně dohlížela Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Současné volby budou dost možná totiž pro demokracii v Polsku klíčové. Pokud PiS skrze švindlování a mírné zasahování do průběhu voleb znovu vyhraje, existuje scénář, že se bude i nadále posouvat směrem svého bývalého spojence – Viktora Orbána.

I proto je důležité tlačit na Komisi, aby v takovém případě využila veškeré nástroje, které má k dispozici. Myslím tím především mechanismus podmíněnosti na právním státě, který by Polsku, největšímu čistému příjemci evropských dotací, utáhnul tipec. Teda samozřejmě jen do té doby, než své ambice na rozklad právního státu doma napraví.