Před pár dny spustilo Ministerstvo životního prostřed nový dotačním program Oprav dům po babičce. Investice do budov, zateplení i vytápění jsou rozhodně třeba. Mají přinést významné úspory domácnostem a celkové snížení spotřeby energií, ale také snížení celkového množství emisí skleníkových plynů na národní úrovni. Ale nebylo by to Česko, aby v tom nebyl háček.



Před pár dny spustilo Ministerstvo životního prostřed nový dotačním program Oprav dům po babičce. Investice do budov, zateplení i vytápění jsou rozhodně třeba. Mají přinést významné úspory domácnostem a celkové snížení spotřeby energií, ale také snížení celkového množství emisí skleníkových plynů na národní úrovni. Ale nebylo by to Česko, aby v tom nebyl háček.

Nejprve podmínky programu. Můžete dostat až milion korun, dokonce předem jako zálohu. Celý program je pak určen vlastníkům rodinných domů či rekreačních objektů využívaných k trvalému bydlení, tudíž existuje podmínka trvalého bydliště. Taky nesmíte vlastnit žádnou jinou nemovitost vhodnou k bydlení. Navíc na každé nezaopatřené dítě dostanete bonus... A to je víceméně vše.

Kde je problém? Možná napoví to, že 60 % lidí v energetické chudobě žije v nájmu v bytových domech. Tihle lidé ale podporu nedostanou, na energiích tudíž neušetří a budou dál bojovat o zaplacení každého vyúčtování. Komu tedy vlastně pomáháme? Jednotlivým vlastníkům nemovitostí bez toho, aby existovala záruka, že podpora nepůjde lidem, kteří by si mohli rekonstrukci dovolit sami. A naopak mine ty, kteří podporu nutně potřebují.

Ve chvíli, kdy bojujeme o spravedlivé využití každé koruny z evropských fondů, tak MŽP přijde se špatně zacílenou a odfláknutou podporou, která má jen chytlavý název. Česko by mělo podporovat výstavbu bytových domů, investovat peníze tam a pomáhat rodinám s cenově dostupným a důstojným bydlením. Naproti tomu pomáháme vlastníkům nemovitostí, kteří po určitém časovém testu mohou zrekonstruovanou nemovitost dál prodat. Prostě nepomáháme těm, kdo to potřebuje. A to je ona marnost.