Proč je BBC v Česku tak skloňovaným měřítkem? Důvodů je hodně.

Nestor novodobé české rozhlasové žurnalistiky Karel Kyncl odpovídal už před patnácti lety na otázku, proč Český rozhlas není postaven a nemá takový společenský respekt jako BBC, lakonicky: „Problémem asi je, že v ČR nežije dost Britů.“

Bonmot má dvě strany. Je jasné, že jsou důležití Britové jako diváci. Stejně tak ale Česká republika není Británie a veřejnou službu nedělají Britové.

Nová digitální epocha stírá rozdíly a globalizuje, takže je důležité po BBC opět kouknout.

BBC jako veřejná služba je odjakživa vnímaná v české společnosti jako nedostižný vzor. Zastánci veřejné služby tvrdí, že Český rozhlas a Česká televize jsou jakousi českou obdobou BBC. Kritici tvrdí, že je to pouze zbožné přání „mimo realitu“.

Když jsem byl nedávno na konferenci o internetu a mluvil jsem o nákladech na digitální platformy a nová média České televize, často jsem slyšel názor „Dělejte to jako BBC“ nebo „Buďte tak seriózní jako BBC“, či „Nedávejte na nová média víc, než dává BBC“.
Česká televize si ale z BBC musí vzít něco jiného: Energii pro inovace, touhu po atraktivním programu, přizpůsobování se změnám a moderní řízení.

Britskou tradici přemístit nelze a není důvod. Inovace a „tah na diváka“ jsou globální, zde je to povinnost.

Proč je BBC v Česku tak skloňovaným měřítkem? Důvodů je hodně. Jde o první veřejnou službu svého druhu na světě. BBC byla průkopníkem konceptu nezávislého média na komerčních i státních zájmech už před 90 lety. Stavěla na objektivním zpravodajství a vzdělávacím a kulturním rozměru rozhlasového a televizního média. BBC se vyznamenala během 2. světové války, kdy její nezávislost byla dočasně omezena, ale to posílilo její hodnotu pro vlast.

Na prvním programu BBC se už v roce 1947 vysílala svatba budoucí královny Alžběty II. a v roce 1953 během její korunovace první přímý přenos v Evropě. V rámci BBC World Service existovalo české vysílání, které pomáhalo jak během 2. světové války, tak během studené války a socialismu v informování o „skutečném“ dění v demokratických zemích a exilu.

Česká redakce po sametové revoluci pomohla vychovat desítky novinářů, kteří se naučili profesionálnímu objektivnímu pojetí britského žurnalismu veřejné služby a aplikovali jej u nás. Například ČT24 byla budovaná s desítkou novinářů, kteří v minulosti prošli českou redakcí BBC a stážemi v Londýně a jsou na zpravodajském programu ČT dosud.

V současnosti má BBC deset televizních programů plus zpravodajský BBC World service financovaný ministerstvem zahraničí, devatenáct rozhlasových stanic a další ryze digitální nebo v rámci zahraničního servisu. Rovněž na BBC je vyvíjen tlak od soukromých vysílatelů kvůli její robustnosti nebo rozmachu na nových platformách, médium veřejné služby je ale na ostrovech stále jedním z nejcennějších kulturních historických statků Velké Británie.

BBC je ale vedle historické úlohy, zpravodajství a světového servisu také progresivním vývojářem programů a pilířem britské zábavy. BBC One je na jedné straně prvním oficiálně vysílaným televizním programem na světě, ale na druhé na němž běží rovněž telenovela EastEnders jako nejsledovanější pořad a byla pro něj vymyšlena soutěž Stardance, kterou v ČR vysílá v licenci Česká televize.

BBC Two je zaměřena na dokumenty, publicistiku, náročnější filmy, ale i komedie, a když se řekne magazín, v současnosti nejúspěšnějším je pořad o automobilismu Top Gear, který dává v Česku Prima Cool.

Britská televizní stanice má rovněž dva dětské televizní programy s velmi veřejnoprávním, ale z tradičního českého pohledu „komerčně chytlavým“, pojetím pořadů.

BBC umí nejen naplňovat veřejnou službu (ačkoliv i ta je napadána částí pravicových konzervativců), ale umí obsah dostat k lidem jako atraktivní „zboží“.

Co BBC umí a v čem je inspirací pro Českou televizi, je kombinace veřejné služby a atraktivního „populárního“ zpracování. (To se týká samozřejmě zpravodajství, dokumentů, magazínů, vzdělávacích cyklů a zábavy, nikoliv ryzího umění na BBC Three.)

V české mentalitě je totiž často veřejnoprávní vnímáno jako synonymum pro „těžce intelektuální“, formou konzervativní, neokázalé, „chudé“ a „pro starší“. BBC ukazuje, že televize veřejné služby sice musí stát na hodnotách a prosazovat je, ale „hodnoty“ se musejí k lidem dostávat atraktivní vkusnou formou.

Když pořad o autech, tak Top Gear. Když volební studio, tak kombinace nejmodernějších virtuálních technologií a technik moderace a živých vstupů v profesionálním „krásném“ studiu „v hezkém oblečení“.

Když zábava, tak pořady, které se dají pro svou nespornou globální kvalitu prodat i do světa. Když nová digitální média, tak přesné cílení na skupiny obyvatel podle vývoje technologií i společnosti, jak to dělá BBC Digital na webu, mobilech nebo v hybridních chytrých televizích.

Forma musí odpovídat době. Čím důležitější téma, tím atraktivnější formu musí mít. Veřejná služba je o hodnotách a obsahu,
forma musí být taková, aby veřejná služba dosáhla odezvy, našla si diváka.

Je to totéž jako když vypráví složitou látku z fyziky nebo filosofie profesor nudně a nezáživně. Jaký dopad bude mít jeho výklad na vzdělanost? Určitě menší než ten, kdo s vtipem a chytlavým přednesem látku vysvětlí, místy zjednoduší a dodá nejširší mase. Právě ten je úspěšnou „veřejnou službou“.

V rovině pochopení složitého mixu hodnot, obsahu a atraktivní formy mají česká média veřejné služby před sebou hodně práce. Přitom jen tak mohou zaujmout i další generace, navázat na sebe nového diváka.

BBC dokázala, že veřejná služba i přes všechny slepé uličky, období stagnace, přešlapů a průšvihů umí flexibilně šířit hodnoty svobodné společnosti a utvářet tak společnou platformu skrz níž plasticky a široce rozumí občan lépe svojí zemi a životu.

BBC Digital například dává na digitální platformy a nová média 7 % z celkového rozpočtu BBC. Tak silně chápe britská veřejná služby nutnost vybudovat nové distribuční kanály pro diváka, který je na webu, v mobilu nebo chytrém televizoru. A profesionálně flexibilně tomu přizpůsobuje podobu obsahu i formy.

ČT vykročila v nových médiích stejnou cestou. Chce oslovit diváky na jiných digitálních platformách a využívá přitom mnohonásobně menší investice, necelých 0,5 % z celkového rozpočtu ČT. Nová média jsou přitom strategickým nenahraditelným distribučním kanálem budoucnosti.

BBC na nich začala pracovat už v roce 1996, ČT jen o několik let později. Krok se začíná srovnávat nyní díky téměř dokončené digitalizaci distribuce i obsahu televizního vysílání. A věříme, že jej zcela začneme vyrovnávat na přelomu letošního příštího roku, až se kompletně dobuduje divize ČT Nová média. Samozřejmě s ohledem na velikost a rozsah poskytovaných britských a českých služeb.

BBC je nejstarší veřejnou službou v Evropě, v mnoha oblastech i na světě a přesto patří současně mezi veřejné služby nejmodernější, velmi inspirativní. V pojetí zpravodajství, magazínů, dokumentů. V mixu hodnot a formy televizních pořadů.

Česká televize ani rozhlas nemají takové finanční možnosti a nejsou ani vyráběné v globálním anglickém jazyce. ČR není jako Británie kolébkou demokracie a svobodné společnosti a nebyla světovým motorem kapitalismu ani vědy. Přesto jsme docela významná země, která patří do hlavního světového proudu ve vědě, kultuře a nyní i z hlediska demokracie a svobody.

K takové společnosti v Evropě patří moderní veřejná služba, která se umí orientovat v globálních technologických změnách jak z hlediska techniky, tak především proměny formy i obsahu televizních pořadů.

Právě v tom BBC může v 21. století být pro ČT velkou inspirací, možná větší než byla před dvaceti lety.

BBC umí kombinovat hodnoty a veřejnou službu s televizí nebo rozhlasem tak, že jsou relevantní i dále pro budoucnost.