Nikdo se nemůže divit ukřivděnému premiéru Topolánkovi, že se jménem ODS rezolutně postavil proti úřednické vládě. ČSSD ji sice požaduje, avšak jen proto, že její šance na vytvoření vlády z prominentních politických osobností jsou za současné situace nevelké.

Kdybych byl předním politikem, také bych nechtěl, aby se nějací ouřadové dostali bez vlastního přičinění do funkcí, které z povahy věci náleží mně a mým nejvěrnějším. Úřednické vlády bych se bál jako čert kříže.

Největším rizikem vlády úředníků je, že do nejvyšších správních pozic posouvá lidi bez politické odpovědnosti. Tím se ještě více otevírají dveře korupci, protože z ministerstev nuceně odcházejí hlavní strážci státních a národních zájmů, jimiž jsou političtí ministři. Toto riziko lze zmírnit tím, že se tam i za úřednické vlády nechají političtí náměstkové, které si pro boj proti korupci, za vyšší státní zájmy, pro zkvalitnění veřejné správy a z různých dalších nezištných důvodů ministři ssebou přivedli. Je zde však reálné nebezpečí, že úředníci jmenovaní do pozic ministrů zapomenou, komu za svá místa vděčí, a budou si chtít vybírat i své náměstky a poradce. S jídlem roste chuť. Netroufám si domýšlet, kam až by to všechno mohlo dojít.

Jsou zde však další, možná ještě větší rizika. K nejhoršímu by došlo, kdyby se vláda úředníků rozhodla předvádět, že svede totéž co politici, což by se jí mohlo snadno podařit. Toto nebezpečí nelze podceňovat, dá se mu však předejít. Především tím, že se do vlády vyberou úředníci slušní a zkušení, kteří znají svou společenskou úlohu a nebudou si nalhávat, že se z nich přes noc staly politické elity. Dále tím, že se vládě úředníků přistřihnou hned na začátku křidélka, a kdyby ani to nestačilo, lze vždy vytvořit protivládní parlamentní koalici ad hoc, která neposedné úřednické vládě připomene, kde je její místo.

Rezolutně je přitom třeba odmítnout používání termínů "vláda odborníků" a "vláda expertů", které se již v médiích objevily. Tyto termíny nám neomaleně naznačují, že vláda politiků je vládou neodborníků. Nikdo nepopírá, že ministr nemusí ovládat všechny odbornosti spadající pod její nebo jeho resort. Ministr zdravotnictví nemusí umět píchnout injekci, ministr dopravy nemusí mít řidičský průkaz, ministr obrany nemusí umět pochodovat podle hudby (zejména když umí pěkně zpívat ostatním do pochodu). Vláda politiků umí však myslet politicky daleko dopředu a široko až za moře. Umí vládnout v zájmu všech občanů podle direktiv partají, z jejichž lůna se zrodila. To je ta nejvyšší a nejsyntetičtější odbornost, k níž se lidský um může na počátku XXI. století dobrat.