Britský ministr financí George Osborne včera ovládl titulní stránky britských deníků se svým kufříkem, v němž tradičně přináší do vlády a do parlamentu návrh státního rozpočtu. V pravicovém a konzervativním tisku se dočkal pochvalných komentářů, deník The Sun ho vyobrazil jako akčního hrdinu. Čím si vysloužil tuto pochvalu? Příslibem naplnění pětiletého plánu, na jehož konci by v roce 2020 měl být namísto každoročního deficitu rozpočtový přebytek. Prvním krokem je současný rozpočet obsahující nejrůznější škrty a úspory rušením daňových výjimek a omezováním sociálních benefitů. Jednou z obětí této spořivé politiky se stala BBC.

I když hlavním zdrojem financování BBC jsou výnosy z poplatku za vlastnictví televizních přijímačů licence fee, doplněné výnosy z vedlejší komerční činnosti, britský stát do rozpočtu BBC po celou dobu její existence přímo či nepřímo přispíval. Kdysi to byly dotace plynoucí z britského ministerstva zahraničí (Foreign and Commonwealth Office) na monitoring světových médií a na provozování BBC World Service, nebo příspěvek na kulturní službu velšského programu S4C. Kromě toho britská vláda vyplácela BBC náhradu za nerealizovaný výběr poplatku od osob starších 75 let, které zákon od placení licence fee osvobozuje.

Poprvé zahřmělo nad BBC po vítězství konzervativců v roce 2010. Potýkajíc se s následky finanční krize Cameronova vláda si na BBC vyšlápla s návrhem, podle něhož přestane platit licence fee za seniory, což by tehdy znamenalo výpadek cca 560 milionů liber ročně. Po složitém jednání tenkrát došlo ke kompromisu, podle něhož stát i nadále hradil poplatky za osoby starší 75 let výměnou za to, že BBC plně převzala financování BBC World Service, monitoringu a programu S4C (cca 260 + 90 milionů liber ročně). Součástí dohody bylo také ustanovení, podle něhož se na pět let výše licence fee zmrazila na úrovni 145,50 liber ročně.

Letos v květnu si konzervativci Davida Camerona vítězství ve volbách zopakovali, získali v parlamentu většinu (nemusí se už o vládu dělit s liberály) a pro BBC opět nastaly krušné časy. Tentokrát nejen zahřmělo, ale i uhodilo. V pondělí se na veřejnost dostaly informace o dohodě mezi vládou a vedením BBC, podle níž BBC postupně převezme od vlády odpovědnost za seniory osvobozené od licence fee, což bude znamenat výpadek v příjmech přes 600 milionů liber.

Podle BBC dohoda s vládou obsahuje tyto body:
- vláda přestane doplácet BBC poplatky za občany starší 75 let, tento proces proběhne v letech 2018-2021
- vláda přislíbila, že od platnosti nové Charty v roce 2017 bude financování BBC opět zohledňovat inflaci a poplatek se bude průběžně zvyšovat podle indexu spotřebitelských cen
- vláda slíbila, že poplatek pokryje i domácnosti, které sledují pořady BBC výhradně přes internetový iPlayer, tedy nikoliv lineárně, a které proto přestaly platit licence fee (podle nedávno zveřejněné informace BBC, tento výpadek plátců pronikavě roste a vloni snížil výběr poplatků o 150 milionů liber – což reprezentuje asi milion domácností)
- vláda „bude zvažovat“ dekriminalizaci současného výběru poplatku
- vláda osvobodí BBC od povinnosti přispívat z výnosu poplatku na rozvoj širokopásmového internetu do venkovských oblastí, má se jednat o postupné snižování z 80 milionů liber ročně do nuly v roce 2020

Z českých médií si této události všimly jen Britské listy překladem informace z deníku The Guardian. Právě The Guardian věnoval budoucnosti financování BBC několik článků a komentářů, například Krácení příjmů BBC může ohrozit celý televizní průmysl, říká šéfka odborů, nebo Tento útok na BBC je skandální. Někteří bývalí šéfové BBC a opoziční politici poukázali na to, že vláda svým rozhodnutím se snaží dostat BBC pod svoji kuratelu. Naproti tomu konzervativní The Telegraph dohodu uvítal s tím, že je třeba průběžně krotit Imperiální ambice BBC.

Samotná BBC zaujala k vládě i k ministru kultury, médií a sportu Johnu Whittingdaleovi, jenž dohodu v parlamentu obhajoval, loajální postoj. Lidé z BBC a jejich příznivci však v médiích upozornili na to, že plánované škrty v rozpočtu nezůstanou bez vlivu na rozsah poskytovaných služeb. Už nyní končí BBC z úsporných důvodů s vysíláním třetího televizního programu, jehož obsah se přesune na web; likvidace by mohla postihnout i některé rozhlasové programy.

Šéfka BBC Trust Rona Fairheadová v dopise ministrovi kultury na jedné straně sdělila, že BBC Trust jako kontrolní a řídící orgán korporace rozhodnutí přijímá, ale na druhé straně „nemůže souhlasit s postupem, jakým bylo toto rozhodnutí dosaženo“, tj. pouze dohodou výkonného managementu BBC s vládou. Zároveň vyslovila nadějí, že širší a kvalifikovaná diskuse proběhne při rozhodování o nové Chartě BBC.

Nová Charta BBC by se měla zformulovat do konce roku 2016, kdy končí desetiletá platnost Charty současné. Při ohlédnutí za dobou před deseti lety vynikne rozdíl mezi tehdejší a nynější situaci na mediálním trhu a také v postavení BBC ve veřejném životě. Zatímco už v roce 2004, tři roky před koncem platnosti Charty BBC, se začaly objevovat programové dokumenty definující veřenou službu a na speciální webové stránce www.bbccharterreview.org.uk probíhaly diskuse o budoucnosti BBC, dnes, osmnáct měsíců před koncem současné Charty, jsou k dispozici jen nezávazná stanoviska, jejichž závěr je v podstatě stejný: mediální prostředí se mění, BBC by v něm měla zaujmout důstojné místo, problémy se musí řešit, ale jak, to se ještě neví.

Mám na mysli zprávu Výboru pro kulturu, média a sport britské Dolní Sněmovny s názvem Budoucnost BBC nebo Třetí hodnocení vysílání veřejné služby publikované komunikačním regulátorem Ofcom. Před deseti léty v této roční době vláda již předložila veřejnosti Zelenou knihu jako materiál s konkrétními návrhy nabídnutý k široké veřejné diskusi. Dnes ministr kultury Whittingdale publikování podobného dokumentu teprve připravuje. Pravda, volby celý proces pozdržely. Jedno je však jisté: bitva o budoucnost BBC odehrávající se v rámci přípravy nové Charty právě odstartovala.

Jedním z největších problémů – jak naznačily i události těchto dní – je způsob financování média veřejné služby BBC. Jeho budoucnost se neobejde bez zásadní rekoncepce poplatku licence fee, který tím, že je vázán na vlastnictví přijímače, ztrácí ve světě digitálních konvergovaných médií svoji legitimitu. Již v loňském roce britská média i politici často probírali téma „dekriminalizace výběru licenčního poplatku,“ zřejmě po zkušenostech s pravomocemi a metodami inspektorů TV Licensing. Politici se k tomuto tématu ochotně hlásí, neboť se jeho prostřednictvím snadno získávají hlasy voličů. Ovšem jak by se tedy měla BBC financovat, a jak by se poplatek nebo nějaká daň měla vybírat, o tom zatím všichni mlčí.

Bude zajímavé pozorovat, jak se s tímhle problémem Britové vypořádají. Půjdou cestou Německa (paušální Rundfunkbeitrag - příspěvek na vysílání), Finska (vysílací daň YLE-vero jako součást daně z příjmu), Francie (příspěvek na audiovizi jako součást daně z domácnosti - taxe d´habitation), Nizozemska (příspěvek státního rozpočtu), nebo přijdou s nějakým vlastním řešením? Uvidíme za osmnáct měsíců.