O médiích při neděli (z blogu, který si stále říká me-zine)
Na svém blogu Louč víceméně pravidelně trousím poznámky o dění v českých i světových médiích. K tomu, že je dnes mimořádně zveřejňuji na tomto místě, mám jediný důvod: zvědavost na to, které z témat vyvolá největší diskusi.
Zdá se to být už téměř jisté: finanční skupina Penta převezme na podzim od pasovských vydavatelství Vltava-Labe-Press (Deník), čímž skončí čtvrtstoletý výlet německých vydavatelů do mediální krajiny českých deníků. Ten výlet pro ně nebyl sice zadarmo - investice do modernizace redakcí, stavba tiskárenských kapacit - ale celkově se jim vyplatil. Východní trhy podržely německý regionální denní tisk v druhé polovině 90. let, kdy se s příchodem internetu zřítil jeden z hlavních pilířů jeho financování - lokální řádková intzerce. Mínusy doma vyrovnávaly zisky z východních trhů a investic.
Proč tedy český trh není pro německé vydavatele perspektivní? Protože oni dobře vědí, že jejich budoucnost je na internetu, na němž chtějí expandovat. Proto jdou tam, kde broadband a mobilní data jsou samozřejmostí a ne drahým a často nedostupným luxusem jako u nás. První to pochopil a k ústupu zavelel Axel Springer Verlag.
x x x
Ve čtvrtek 6. srpna zahájil Český rozhlas digitální rozhlasové vysílání DAB přesahující rámec lokálních experimentů (digitálně jsou programy ČRo sice už řadu let dostupné na televizních multiplexech a internetu, ale to se nepočítá). Zda se DAB v Česku uchytí tak, jako ve Velké Británii nebo zda ho posluchači budou ignorovat jako ve Švédsku, ukáže budoucnost. Za to, že to ČRo s DABem zkouší, si zasluhuje pochvalu.
x x x
Britský regulátor Ofcom zveřejnil svoji pravidelnou analýzu komunikačních trhů The Communications Market 2015, jejíž četba nám umožňuje nahlédnout do budoucnosti audiovizuálních médií i u nás. Sledovanost lineárního vysílání televize i nadále klesá, více než polovina britských domácností má televizní přijímač propojený s internetem.
x x x
Ondřej Neumann na hlidacipes.org komentoval mediální přestřelku mezi dvěma šéfredaktory - Jaroslavem Pleslem (MF Dnes) a Erikem Taberym (Respekt) z minulého týdne. Vše začalo komentářem Jaroslava Plesla "Zeman zachraňuje systém," o němž Tabery později napsal "Jak si Plesl osedlal Konvičku." (Konvička viz jeho blog). Detaily lze nalézt v odkazech textu Ondřeje Neumanna "Média z impéria Andreje Babiše znovu v akci. A opět s etikou na štíru."
Ad česká diskuse o běžencích. Nechápu, jak několik stovek běženců - což je směšný počet ve srovnání se situací u našich sousedů - a jeden incident v táboře pro uprchlíky se stane katastrofickým tématem, ze kterého se snaží vytlouci kapitál agresivní menšiny radikálů, kterým média věnují nepřiměřenou pozornost.
x x x
Před měsícem jsem kritizoval média šířící nepotvrzenou zprávu o tom, že se francouzský filmový herec Gerard Depardieu ocitl v Ukrajině na černé listině nežádoucích osob a jeho filmy se nesmějí hrát. Tato fáma před dvěma dny bohužel přestala být fámou a stala se skutečností. A to, když ukrajinské ministerstvo kultury 7. srpna zveřejnilo "seznam umělců, jejichž jednání ohrožuje národní bezpečnost Ukrajiny." Uvádí se zde čtrnáct jmen, posledním na seznamu je Depardieu. Tento seznam má právní podklad v zákonu Ukrajiny o ochraně rozhlasového a televizního informačního prostoru přijatém letos v únoru.
Co si budeme namlouvat, je to cenzura jak vyšitá. Ne nadarmo se říká, že první obětí válečných konfliktů je svoboda tisku a jeho pravdivost.
x x x
Přehled mediálních témat minulého týdne by nebyl kompletní, kdyby v něm chybělo téma hlavní: vlna veder, která láme všechny krátkodobé rekordy.
Zdá se to být už téměř jisté: finanční skupina Penta převezme na podzim od pasovských vydavatelství Vltava-Labe-Press (Deník), čímž skončí čtvrtstoletý výlet německých vydavatelů do mediální krajiny českých deníků. Ten výlet pro ně nebyl sice zadarmo - investice do modernizace redakcí, stavba tiskárenských kapacit - ale celkově se jim vyplatil. Východní trhy podržely německý regionální denní tisk v druhé polovině 90. let, kdy se s příchodem internetu zřítil jeden z hlavních pilířů jeho financování - lokální řádková intzerce. Mínusy doma vyrovnávaly zisky z východních trhů a investic.
Proč tedy český trh není pro německé vydavatele perspektivní? Protože oni dobře vědí, že jejich budoucnost je na internetu, na němž chtějí expandovat. Proto jdou tam, kde broadband a mobilní data jsou samozřejmostí a ne drahým a často nedostupným luxusem jako u nás. První to pochopil a k ústupu zavelel Axel Springer Verlag.
x x x
Ve čtvrtek 6. srpna zahájil Český rozhlas digitální rozhlasové vysílání DAB přesahující rámec lokálních experimentů (digitálně jsou programy ČRo sice už řadu let dostupné na televizních multiplexech a internetu, ale to se nepočítá). Zda se DAB v Česku uchytí tak, jako ve Velké Británii nebo zda ho posluchači budou ignorovat jako ve Švédsku, ukáže budoucnost. Za to, že to ČRo s DABem zkouší, si zasluhuje pochvalu.
x x x
Britský regulátor Ofcom zveřejnil svoji pravidelnou analýzu komunikačních trhů The Communications Market 2015, jejíž četba nám umožňuje nahlédnout do budoucnosti audiovizuálních médií i u nás. Sledovanost lineárního vysílání televize i nadále klesá, více než polovina britských domácností má televizní přijímač propojený s internetem.
x x x
Ondřej Neumann na hlidacipes.org komentoval mediální přestřelku mezi dvěma šéfredaktory - Jaroslavem Pleslem (MF Dnes) a Erikem Taberym (Respekt) z minulého týdne. Vše začalo komentářem Jaroslava Plesla "Zeman zachraňuje systém," o němž Tabery později napsal "Jak si Plesl osedlal Konvičku." (Konvička viz jeho blog). Detaily lze nalézt v odkazech textu Ondřeje Neumanna "Média z impéria Andreje Babiše znovu v akci. A opět s etikou na štíru."
Ad česká diskuse o běžencích. Nechápu, jak několik stovek běženců - což je směšný počet ve srovnání se situací u našich sousedů - a jeden incident v táboře pro uprchlíky se stane katastrofickým tématem, ze kterého se snaží vytlouci kapitál agresivní menšiny radikálů, kterým média věnují nepřiměřenou pozornost.
x x x
Před měsícem jsem kritizoval média šířící nepotvrzenou zprávu o tom, že se francouzský filmový herec Gerard Depardieu ocitl v Ukrajině na černé listině nežádoucích osob a jeho filmy se nesmějí hrát. Tato fáma před dvěma dny bohužel přestala být fámou a stala se skutečností. A to, když ukrajinské ministerstvo kultury 7. srpna zveřejnilo "seznam umělců, jejichž jednání ohrožuje národní bezpečnost Ukrajiny." Uvádí se zde čtrnáct jmen, posledním na seznamu je Depardieu. Tento seznam má právní podklad v zákonu Ukrajiny o ochraně rozhlasového a televizního informačního prostoru přijatém letos v únoru.
Co si budeme namlouvat, je to cenzura jak vyšitá. Ne nadarmo se říká, že první obětí válečných konfliktů je svoboda tisku a jeho pravdivost.
x x x
Přehled mediálních témat minulého týdne by nebyl kompletní, kdyby v něm chybělo téma hlavní: vlna veder, která láme všechny krátkodobé rekordy.