Tak tu máme další katastrofu, která k nám míří z Bruselu. Blíží se genocida mývalů, vran i želv na území členských států EU. Alespoň tak pravil minulý týden titulek v Blesku “Mývalové, vrány i želvy zmizí. EU nařídila likvidaci, nepřežijí ani v zoo“. Co je na tom pravdy a co jsou výmysly autora Davida Budaie či editorů Blesku? A jak to celé vzniklo?

V říjnu 2014 zveřejnila Evropská komise dokument "Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů". Rád bych zde zdůraznil slova „Evropského parlamentu,“ a „Rady EU“, protože ten dokument si nevycucali evropští byrokrati z prstu, ale vznikal na základě široké diskuse, do níž se zapojili odborníci a v konečné fázi i Rada EU (za přítomnosti českých ministrů) a Evropský parlament (za přítomnosti českých europoslanců). Jen tak pro zajímavost, zpravodajem dokumentu v EP byl český europoslanec Pavel Poc a parlamentní verze tohoto dokumentu, který vznikal v proceduře "spolurozhodování" EK a EP, byla schválena v dubnu 2014 většinou 606 hlasů proti 36 odpůrcům (z toho bylo 10 z ČR). Naprostou většinu připomínek z EP Komise přijala.

Letos v červenci pak Komise po handrkování s Evropským parlamentem zveřejnila prováděcí nařízení, do něhož zařadila jmenovitě 23 živočichů a 14 druhů invazivních rostlin. Toto nařízení platné od minulého týdne se český čtenář internetu mohl poprvé dozvědět 26.7. z tiskové zprávy Státní veterinární správy. Zprávu SVS přetiskly Parlamentní listy a o dva dny později se tématu zmocňují média. Ve čtvrtek 28.7. publikuje Brněnský Deník článek s titulkem „Mýval zmizí z brněnské zoo i celé Evropy, rozhodla Unie“, podepsaný Michaelou Benešovou (studentkou Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity), v níž se jako hotová věc tvrdí, že mývalové a nosálové ze zoologických zahrad nadobro zmizí.

O den později v pátek 29.7. nařízení EU okomentoval na svém blogu europoslanec Petr Mach: “Usmrtit nebo vykastrovat! Nové řešení EU proti invazi nepůvodních populací do Evropy“ (Blog okamžitě zreplikován na neviditelnypes.lidovky.cz a především na Parlamentních listech s dalším komentářem a titulkem). Odpoledne a večer téhož dne se tématu věnoval Český rozhlas v příspěvku Václava Rokyty (letošní čerstvý bakalář žurnalistiky na FSV UK) s titulkem: „Unie zakáže dovoz téměř čtyřiceti druhů zvířat. Na černé listině je nosál, nutrie i želva.“ Už samotný titulek naznačuje, že autor nebyl příliš pečlivý při interpretaci faktů; těch zvířat je totiž jenom 23, zbytek jsou rostliny. Nehledě na to, že Rokyta automaticky přebral informaci z Brna o rušení expozice nosálů a mývalů ve zdejší ZOO.

Informaci z Brna si vzal za bernou minci i komentátor Týdne Petr Kolář pro pondělní glosu 1.8. „Invazivní škůdci v EU“. To už se na internetu rozvinula štafeta blogů a odkazů a nejrůznějších komentářů o té další zhůvěřilosti bruselských byrokratů. A právě do této štafety se - na rozdíl od mainstreamových médií, která se až na nepřesnosti držela zpátky - zařadil Blesk, když v titulku již zmíněné zprávy uvedl řadu polopravd a matoucích informací.

Pro jejich upřesnění je dobré nejprve nahlédnout do textu oficiálních dokumentů. Ano, článek 7 nařízení EU mluví jasnou a neúprosnou řečí:

1. Invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii se nesmějí záměrně:
a) přivážet na území Unie, a to včetně převozu přes toto území pod celním dohledem;
b) držet, a to ani v případě, že jsou drženy v oddělených prostorách;
c) chovat, a to ani v případě, že jsou drženy v oddělených prostorách;
d) přepravovat do, z nebo v rámci Unie, s výjimkou přepravy druhů do zařízení v souvislosti s eradikací;
e) uvádět na trh;
f) využívat či vyměňovat;
g) nechat rozmnožovat, pěstovat nebo kultivovat, a to ani v případě držení v oddělených prostorách;
h) uvolňovat do životního prostředí.

Jenomže po článku 7 následuje článek 8, který u všech odstavců s výjimkou písmena e) nabízí výjimky pro "oddělené prostory" a tím i zoologické zahrady, samozřejmě při splnění jistých podmínek ("vylučující únik invazního nepůvodního druhu z oddělených prostor, poskytnutí záruky, že žádné exempláře ani jejich reprodukovatelné části nemohou z prostor uniknout, rozšířit se nebo být odstraněny osobami, které k tomu nemají oprávnění atd. atd.).

Takže tvrzení Blesku o tom, že "dny více než dvacítky zvířecích druhů na území EU jsou sečteny", že "nepřežijí ani v zoo", a že se nařízení "dotkne i zoologických zahrad, kde se u vybraných zvířat musí zajistit, aby se dále nerozmnožovala" se v budoucnu nemusí prokázat jako pravdivá. (Což ovšem nevylučuje možnost, že - jak už se vícekrát stalo - horliví úředníci evropskou legislativu v české verzi přitvrdí a tyto výjimky ztíží, nebo za ně ve prospěch zoologických zahrad, akvaristů a teraristů nebudou ochotni u Evropské komise bojovat.)

Co však má charakter poplašné zprávy, to je nespecifikovaná informace médií o jednotlivých druzích fauny a flory, kterých se nařízení EU týká, speciálně ta o vranách a želvách v titulku Blesku. Představa, že bychom měli na základě pokynu EU vyhubit české vrány obecné, které tu s námi odedávna žijí, je skutečně absurdní, a je s podivem, že tuto absurditu jsou schopni novináři dát do titulku, aniž by nahlédli přes google do webu, kde by snadno zjistili, že tím zakázaným ptákem není naše vrána obecná, ale vrána domácí, speciální druh žijící v Asii, nebezpečnost jejího rozšíření rozsáhle popisuje heslo z databáze invazních druhů.

Podobná situace je u zákazu dovozu a rozmnožování želvy nádherné, jejíž expanze dělá problém spíše jihu Evropy, ale i u nás vadí tím, že ji někteří nezodpovědní chovatelé vypouštějí do volné přírody, kde tento druh želvy představuje "jen další dravý organismus narušující vztahy v původním společenstvu a rozhodně nepředstavuje pro naši přírodu žádný přínos." Ostatních želv se to netýká.

Přestože už ve středu 3.8. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo komplexní informaci o nařízení EU, doplněnou seznamem invazních druhů s českými názvy, některá média nebyla ochotna vzdát se chytlavého tématu. Na prvním místě Blesk, kde David Budai rozvíjel ve čtvrtek 4.8. dané téma skandalizujícím titulkem "Likvidace mývalů a želv začala, seznam smrti chce Česko ještě rozšířit". V sobotu 6.8. pak Budai čtenářům Blesku titulkem "Syřany přijmeme, cizí zvířata zabijeme?“ Ředitelé zoo komentují nařízení z EU" se snažil vytvořit dojem, že ředitelé zoologických zahrad jsou zásadně proti, přičemž ze sedmi zpovídaných jen dva měli silně kritický postoj. Jedním z nich byl stavební podnikatel Evžen Korec, kterého ještě včera v pondělí 8.8. deník Právo vyzpovídal pod titulkem „Táborská zoo se nosálů nevzdá, navzdory Bruselu“. Že by do své odbornosti Evžen Korec zahrnul znalost původních dokumentů EU, to bychom asi od podnikatele, který si koupil zoologickou zahradu, chtěli příliš. Takhle alespoň posloužil Blesku citátem, který se dostal do mezititulku "Bruselský byrokrat si hraje na Boha“

David Budai v Blesku pak svůj seriál ukončil v neděli 7.8. materiálem, v němž vyzpovídal europoslance Pavla Poce: „EU překrucuje legislativu,“ zuří kvůli mývalům Poc a brání svůj hyacint". Že si z této konverzace reportér vybral pouze negativní věci tak, aby na Evropské komisi nezůstala ani jedna nit suchá, nebylo žádným překvapením. Zuření kvůli mývalům v textu zprávy zcela chybí a jen tak na okraj: onen růžový hyacint, který údajně Pavlu Pocovi na seznamu zakázané flory vadí, je nebezpečným plevelem, zabírajícím pro sebe každou vodní plochu, na níž se dostane. Ve Španělsku a jinde by mu o tom mohli povídat.

Abych však českým médiím jako celku nekřivdil. Ta hlavní mainstreamová se držela zpátky a snažila se jít po věcných informacích. Například MF Dnes ("Žádné vybíjení, jen nesmí „zakázané“ zvíře utéct" 8.8.), Lidové noviny ("Mýval nebo raci? V Česku nežádoucí" 6.8.) nebo Týden ("Evropský seznam zvířecích teroristů" 8.8.) A když hysterie o vybíjení nutrií na sociálních sítích nabírala na intenzitě, ČTK vydala v neděli 7.8. zprávu o tom, že „Chovatelů nutrií se redukce chovů nemá týkat.“ Ta se pak přelila i do dalších médií a situace se alespoň trochu uklidnila.

Když jsem procházel na webu a v archivních databázích uvedené články, snažil jsem se zjistit také něco o lidech, kteří je psali. U Michaely Benešové, která první zvedla v médiích téma zákazu invazních druhů, z odkazů na webu důvodně předpokládám, že po ukončení studia na Filosofické fakultě MUNI, přešla na studium žurnalistiky na FSS. U Václava Rokyty vím bezpečně, že jeho bakalářský titul na FSV UK pochází z letošního června. Také David Budai studuje žurnalistiku. Alespoň tak to uvádí na svém blogu a přidělené téma závěrečné práce na FSV UK "Specifika procesu konstrukce mediálních celebrit v bulvárním tisku" se zatím neobjevilo jako obhájené dílo v knihovně FSV. Na druhé straně David Budai asi není žádný začátečník. Vygooglil jsem si ho jako někdejšího redaktora Extra PC a autora na webové stránce zive.cz v letech 2005-2010. V Blesku publikoval od letošního května.

Chápu, že každý někdy někde musí začít. Ani moje generace, ani ta, která přicházela do médií po roce 1989, nebyla bez chyb a nedostatků, kterých se později musela pracně zbavovat metodou pokus/omyl, protože v obou případech - jak po roce 1968, tak po roce 1989 - tady bylo vakuum tu profesionálních (normalizační čistky), jindy zas morálních (zapletenost s bývalým režimem) autorit, které by novinářské kandrdasy usměrnily a předaly jim své zkušenosti. Ovšem dnes už by snad mohli být v redakcích lidé, kteří by měli své mladší kolegy korigovat, vytknout jim jejich chyby, naučit je opatrnosti při využívání a interpretaci zdrojů a krotit jejich názorovou vyhraněnost v okamžiku, když se dostává do rozporu se zjištěnými fakty.

Ale co když povrchnost zdůvodňovaná rychlostí a pohotovostí, jakož i překrucování výroků a deformování zjištěných faktů ve prospěch atraktivity a předem nalinkovaného záměru je naopak to, co se do začínajících novinářů v redakcích očekává a žádá?

DODATEK 26.8.: Budiž vyslyšena i druhá strana: David Budai a jeho názor na publikovaný text.