Když je trestné vysílat protivládní protesty - kauza TVN24
Ve čtvrtek 7. prosince polská Národní rada KRRiT (Krajowa Rada Radiofoniii i Telewizji) zveřejnila rozhodnutí, kterým uděluje pokutu 1 479 000 zlotých společnosti TVN SA za to, že její televizní zpravodajský kanál TVN24 svým vysíláním ve dnech 16.-18. prosince 2016 porušil odstavce 1 a 3 článku 18 vysílacího zákona.
Když jsem před dvěma lety, poté co Kaczynského strana Právo a spravedlnost (PiS) proměnila svůj 38procentní volební zisk díky D'Hondtově metodě v absolutní většinu v Sejmu, popisoval, jak PiS během několika měsíců ovládla média veřejné služby TVP a PR, v závěru jsem napsal:
„Není třeba propadat panice (...) Silný komerční sektor vysílání, který si vydobyl respekt u diváků a posluchačů, stále může zajistit pluralitu médií i v případě, že vláda a PiS se rozhodnout udělat z TVP a PR státem kontrolovaná média. Soukromé zpravodajské kanály TVN24 a Polsat News jsou schopny zajistit alternativní pohled na události i v okamžiku, kdyby vláda zglajchšaltovala veřejnoprávní zpravodajský program TVP info.“
Udělení milionové pokuty zpravodajskému televiznímu kanálu TVN24 však naznačuje, že do stavu ohrožení se dostávají nejen tištěná nezávislá média, které vláda dusí tím, že jim zavřela kohoutky příjmů z reklam od státních či státem ovládaných podniků, ale také soukromá vysílací média, nad nimiž bdí Národní rada KRRiT. (O její historii a složení viz poznámku od čarou)
Čím se TVN24 provinila? Především tím, že ve dnech 16.-18. prosince 2016 sledovala krok za krokem dramatické události, které se odehrály v polském Sejmu a před jeho budovou. Vše začalo tím, že opoziční poslanci začali protestovat proti návrhu vládních poslanců ve věci přístupu novinářů do Sejmu. Podle chystaného nařízení se měl omezit přístup na novinářský balkon, z něhož by se nesmělo fotografovat a natáčet video (několikrát se podařilo zachytit, jak se obcházejí pravidla a hlasuje se i za nepřítomného kolegu), a styk s novináři by se omezil na nové mediální centrum mimo budovu Sejmu.
Opoziční poslanci začali bránit přístup k řečnické tribuně v Sejmu a vyzvali veřejnost k akci. Tím ochromili práci Sejmu, který měl na programu schvalování státního rozpočtu. Zákon o státním rozpočtu nakonec schválili poslanci PiS mimo jednací sál, což vyvolalo další protesty, shromáždění lidé začali blokovat vstup i přístup do budovy Sejmu, premiérka opouštěla budovu za asistence policie. O protestech, které trvaly tři dny, vysílal kontinuální zpravodajství soukromý zpravodajský kanál TVN24, jeden ze tří, který v Polsku existuje – vedle veřejnoprávního TVP Info a soukromého Polsat News. (O kanálu TVN24 informace pod čarou).
Podle názoru KRRiT a na základě zprávy zpracované Hannou Karpovou TVN24 svým vysíláním porušila paragraf číslo 18 v odstavcích 1 a 3:
1. Vysílání nebo jiné zprávy nesmí propagovat aktivity, které jsou v rozporu se zákonem, se zájmem polského státu, dále pak postoje a názory v rozporu s morálními hodnotami a společenským dobrem, zejména nesmí zahrnovat obsah podněcující k nenávisti nebo k diskriminaci na základě rasy, zdravotního postižení, pohlaví, náboženství nebo národnosti.
3. Vysílání nebo jiné zprávy nesmějí povzbuzovat jednání škodlivé zdraví, bezpečnosti nebo životnímu prostředí.
KRRiT zveřejnila zdůvodnění pokuty (jedno procento z celoročního příjmu TVN SA) na svých webových stránkách, podrobně se zde popisují jednotlivé akce, které se prý neměly na obrazovce objevit. Ten, kdo umí polsky, nechť si názor učiní sám. Jak ale TVN24 později ve svém odvolání uvedla, ve vysílání se neobjevily žádné nepravdivé informace. Zpráva Hanny Karpové si všímala jen některých částí vysílání, zcela opomněla uvést ty části, při nichž dostávala prostor i vládní strana, prezident a poslanci PiS. Hlavním hříchem tudíž vlastně bylo to, že TVN24 přenášela „protizákonné aktivity a projevy“ opozičních poslanců a demonstrujících občanů, aniž je komentovala, či „správně“ interpretovala. Seriál fotografií z policejní akce zachycující brutalitu byl prý zavádějící, protože nekomentovaný, TVN24 prý včas neoznámila policejní oznámení o nezákonnosti a rozpuštění akce demonstrantů (což jak TVN24 dokázala, nebyla pravda) atd. atd.
Je jasné, že potrestání TVN24 s ročním zpožděním je svého druhu účelovou záležitostí, pro níž se využila analýza Hanny Karpové, která je jako mediální expert spojená s katolickou televizí Trwam a s Vyšší školou mediální kultury v Toruni, kterou – podobně jako Radio Maryja – založil kontroverzní kněz Tadeusz Rydzyk. Karpová se nijak netajila tím, že trest má být červeným světélkem, signálem, který má varovat ostatní média.
Pokuta pro TVN24 vyvolala ohlasy i v zahraničí. Obavy o svobodu projevu projevilo americké ministerstvo zahraničí, na což KRRiT odpověděla, že uznává svobodu projevu opozičních názorů, ale že někdy je třeba vážit slova, protože "mají váhu kamenů, které mohou spustit lavinu." Události se rozsáhle věnoval britský The Guardian a další zahraniční média. Společnost TVN SA se nyní odvolává proti pokutě k soudu, který rozhodne, zda verdikt KRRiT bude platný.
O tom, jak je polská společnost rozdělená, svědčí letmý pohled na některé polské weby, jako je Gazeta Wyborca na jedné straně a na straně druhé pravicový portál wpolityce.pl. Názorně to ukázal i průzkum veřejného mínění, který zorganizovala nadace Oko Press. Na otázku, který ze dvou zpravodajských televizních kanálů je objektivnější, se vyslovilo necelých padesát procent pro TVN24, TVP Info získala důvěru čtvrtiny dotazovaných, zbytek buď neměl názor, nebo tvrdil, že ani jedna televize není objektivní.
Ovšem pozoruhodný je především graf, který ukazuje, jak názor na objektivitu je úzce spojen s politickým názorem a zaměřením. Na otázku, které televizní zpravodajské relaci nejvíce věří, voliči PiS jednoznačně preferovali veřejnoprávní "Wiadomości TVP", zatímco voliči Občanské platformy hlasovali v naprosto obráceném gardu: na první místo dali "Fakty TVN" , "Wiadomości TVP" se u nich krčí na úrovni jednoho, dvou procent. Jedině "Informacje Polsatu" si vedou u všech voličských skupin stejně, vždy na druhém místě.
Že to s autory analýz, na jejichž základě by regulační orgány měly rozhodovat, není vždy jednoduché, ukázala nedávná epizoda s analýzou pracovníků Centra mediálních studií FSV UK, o níž napsal časopis a2larm a kterou s příslušným spinem zaměřeným proti médiím veřejné služby hbitě převyprávěly Parlamentní listy.
Škoda, že analýzu, v níž Jan Křeček a jeho spolupracovníci „ve zpravodajství i publicistice, v České televizi i Českém rozhlasu indikovali zřetelné stranění TOP 09“ odmítla „velká rada“ RRTV zveřejnit. Jsem všemi deseti pro zveřejnění. Kdyby se zveřejnila, dalo by se o ní diskutovat a možná by se zjistilo, že ono „stranění TOP 09“ vzniklo nikoliv záměrným a cíleným preferováním nějaké politické strany či politického názoru, ale spíše součtem vystoupení Miroslava Kalouska, který se svými kontroverzními výroky dokáže v médiích prosadit.
A také by bylo zajímavé zkontrolovat, zda do metody, která dokazuje politickou předpojatost redaktorů ČT, nepronikla také politická předpojatost autora analýzy jako někdejšího levicového radikála, pro něhož si to při známé televizní krizi „v čase opoziční smlouvy rozdaly o nadvládu nad Českou televizí dvě křídla tehdejší pravice“, a který usiluje o vytvoření „třetího pilíře vysílání“ komunitních rádií a televizí v době, kdy tuto koncepci rozvoj rychlého internetu dávno překonal.
Národní rada pro rozhlas a televizi KRRiT
V roce 1992 mělo Polsko jeden z nejlépe zpracovaných mediálních zákonů v zemích střední a východní Evropy. Regulátorem byla devítičlenná Národní rada pro rozhlas a televizi KRRiT volená podle francouzského vzoru CSA ze tří zdrojů: 4 členy jmenoval Sejm, 3 Senát a 2 prezident. Tento model inspirovaný francouzským vzorem mohl fungovat jedině tehdy, pokud se zachovávala politická vyváženost a pluralita při jmenování členů KRRiT.
KRRiT se však pronikavě změnila na podzim roku 2005 poté, co strana Právo a spravedlnost PiS vyhrála volby a bratři Kaczyńští - Lech jako prezident a Jarosław jako šéf PiS a pozdější premiér - ovládli politickou scénu. Podobně jako později Viktor Orbán v Maďarsku bratři Kaczyńští využili světového trendu slučování vysílacího a telekomunikačního regulátora tak, aby získali snazší cestu ke kontrole vysílání.
Během rekordně krátké doby tří měsíců koalice vedená PiS změnila legislativu tak, že vytvořila nového vrcholového regulátora telekomunikací Úřad elektronických komunikací (Urząd Komunikacji Elektronicznej - UKE), který převzal některé kompetence od KRRiT. Ta byla přeorganizována, aby vláda mohla obsadit zdejší mediální rady vlastními lidmi. KRRiT se změnila na pětičlenné grémium, v němž dva členy jmenoval prezident, dva členy jmenoval Sejm a jednoho člena dodal Senát. Kromě toho předsedu KRRiT jmenoval prezident.
Aby PiS přežila s menšinovou vládou, koupila si v roce 2006 tichou podporu populistických stran Sebeobrana a Liga polských rodin (LPR) kromě jiného tím, že jim přenechala čtyři z pěti míst v KRRiT (přes Sejm a prezidenta), tedy kontrolu nad vysílacími médii. Tichá koalice PiS s nacionalistickou Sebeobranou a LPR se rozpadla po necelých dvou letech, přišly předčasné volby. Obsazení regulátora vysílání konzervativními populisty zůstalo stejné i po volebním vítězství Občanské platformy v předčasných volbách říjnu 2007.
Složení KRRiT se pak zásadněji proměnilo v roce 2010, kdy se obměnilo všech pět členů rady. Jejich šestiletý mandát doběhl v roce 2016, takže současná vláda PiS měla v loňském roce naprosto volné ruce s obsazením nových lidí. Využila toho tak, že do KRRiT ze Sejmu jmenovala své vlastní členy, prezident Duda jmenoval novináře a akademika, oba z okruhu konzervativních katolických médií, senátní nominace sáhla do kruhů blízkých současnému prezidentovi.
Opozice tudíž nemá v současné KRRiT žádné zastoupení.
Televizní zpravodajský program TVN24
TVN24 začal vysílat v srpnu 2001 v rámci TVN, což byl druhý komerční projekt celostátní televize v Polsku, který začal vysílat v roce 1997 (tím prvním byl satelitní PolSat polského podnikatele Solorze). U rozjezdu TVN byla tehdy Lauderova CME, která prý do projektu investovala kolem 60 milionů US dolarů.
Protože však polské zákony - na rozdíl od ČR - omezovaly podíl zahraničního vlastníka ve vysílacím médiu jen na 33 procent, pokoušela se CME použít podobný model jako v Česku. Zřídila servisní organizaci Federacja, přes kterou chodily nákupy pořadů ze zahraničí i zisky z reklam. Podobně jako v ČR se TVN pustila do konfrontace s veřejnoprávní televizí tím, že zařadila své večerní zprávy Fakty na vysílací čas Wiadomosci TVP v 19:30. Na rozdíl od Česka však podíl na publiku TVN dosahoval sotva deseti procent a tak se po necelém roce Fakty stěhovaly na 19. hodinu.
CME marně přemlouvala polské vlastníky střechové firmy ITI Holding - Mariusze Waltera a Jana Weicherta - aby se vydali cestou Vladimíra Železného s co nejlevnějším zahraničním programem. Walter měl svoji vizi jiné "lepší" veřejné polské televize a odmítl sledovat obchodní zájmy servisní firmy Federacja. Proto CME v prosinci 1998 Polsko opustila. Se ztrátou, i když jí ITI musela vrátit 50 milionů USD - 10 milionů v hotovosti, 40 milionů v dluhopisech.
Akciová společnost ITI, která vstoupila na lucemburskou burzu, se přes obtížné začátky dále rozvíjela. TVN vstoupila do satelitního vysílání a vytvořila v srpnu 2001 zpravodajský televizní kanál TVN24, první ve východním bloku (o několik měsíců později vznikla slovenská stanice TA3, pak v Maďarsku TV Hír až v roce 2005 ČT24). Jak TVN 24, tak TA3 profitovaly z teroristického útoku 11. září 2001, po němž zájem o kontinuální zpravodajské informace vzrostl.
Do TVN postupně investovaly společnosti Vivendi a Canal+, před dvěma roky získal kontrolu nad TVN americký investor Scripps Networks Interactive.
Když jsem před dvěma lety, poté co Kaczynského strana Právo a spravedlnost (PiS) proměnila svůj 38procentní volební zisk díky D'Hondtově metodě v absolutní většinu v Sejmu, popisoval, jak PiS během několika měsíců ovládla média veřejné služby TVP a PR, v závěru jsem napsal:
„Není třeba propadat panice (...) Silný komerční sektor vysílání, který si vydobyl respekt u diváků a posluchačů, stále může zajistit pluralitu médií i v případě, že vláda a PiS se rozhodnout udělat z TVP a PR státem kontrolovaná média. Soukromé zpravodajské kanály TVN24 a Polsat News jsou schopny zajistit alternativní pohled na události i v okamžiku, kdyby vláda zglajchšaltovala veřejnoprávní zpravodajský program TVP info.“
Udělení milionové pokuty zpravodajskému televiznímu kanálu TVN24 však naznačuje, že do stavu ohrožení se dostávají nejen tištěná nezávislá média, které vláda dusí tím, že jim zavřela kohoutky příjmů z reklam od státních či státem ovládaných podniků, ale také soukromá vysílací média, nad nimiž bdí Národní rada KRRiT. (O její historii a složení viz poznámku od čarou)
Čím se TVN24 provinila? Především tím, že ve dnech 16.-18. prosince 2016 sledovala krok za krokem dramatické události, které se odehrály v polském Sejmu a před jeho budovou. Vše začalo tím, že opoziční poslanci začali protestovat proti návrhu vládních poslanců ve věci přístupu novinářů do Sejmu. Podle chystaného nařízení se měl omezit přístup na novinářský balkon, z něhož by se nesmělo fotografovat a natáčet video (několikrát se podařilo zachytit, jak se obcházejí pravidla a hlasuje se i za nepřítomného kolegu), a styk s novináři by se omezil na nové mediální centrum mimo budovu Sejmu.
Opoziční poslanci začali bránit přístup k řečnické tribuně v Sejmu a vyzvali veřejnost k akci. Tím ochromili práci Sejmu, který měl na programu schvalování státního rozpočtu. Zákon o státním rozpočtu nakonec schválili poslanci PiS mimo jednací sál, což vyvolalo další protesty, shromáždění lidé začali blokovat vstup i přístup do budovy Sejmu, premiérka opouštěla budovu za asistence policie. O protestech, které trvaly tři dny, vysílal kontinuální zpravodajství soukromý zpravodajský kanál TVN24, jeden ze tří, který v Polsku existuje – vedle veřejnoprávního TVP Info a soukromého Polsat News. (O kanálu TVN24 informace pod čarou).
Podle názoru KRRiT a na základě zprávy zpracované Hannou Karpovou TVN24 svým vysíláním porušila paragraf číslo 18 v odstavcích 1 a 3:
1. Vysílání nebo jiné zprávy nesmí propagovat aktivity, které jsou v rozporu se zákonem, se zájmem polského státu, dále pak postoje a názory v rozporu s morálními hodnotami a společenským dobrem, zejména nesmí zahrnovat obsah podněcující k nenávisti nebo k diskriminaci na základě rasy, zdravotního postižení, pohlaví, náboženství nebo národnosti.
3. Vysílání nebo jiné zprávy nesmějí povzbuzovat jednání škodlivé zdraví, bezpečnosti nebo životnímu prostředí.
KRRiT zveřejnila zdůvodnění pokuty (jedno procento z celoročního příjmu TVN SA) na svých webových stránkách, podrobně se zde popisují jednotlivé akce, které se prý neměly na obrazovce objevit. Ten, kdo umí polsky, nechť si názor učiní sám. Jak ale TVN24 později ve svém odvolání uvedla, ve vysílání se neobjevily žádné nepravdivé informace. Zpráva Hanny Karpové si všímala jen některých částí vysílání, zcela opomněla uvést ty části, při nichž dostávala prostor i vládní strana, prezident a poslanci PiS. Hlavním hříchem tudíž vlastně bylo to, že TVN24 přenášela „protizákonné aktivity a projevy“ opozičních poslanců a demonstrujících občanů, aniž je komentovala, či „správně“ interpretovala. Seriál fotografií z policejní akce zachycující brutalitu byl prý zavádějící, protože nekomentovaný, TVN24 prý včas neoznámila policejní oznámení o nezákonnosti a rozpuštění akce demonstrantů (což jak TVN24 dokázala, nebyla pravda) atd. atd.
Je jasné, že potrestání TVN24 s ročním zpožděním je svého druhu účelovou záležitostí, pro níž se využila analýza Hanny Karpové, která je jako mediální expert spojená s katolickou televizí Trwam a s Vyšší školou mediální kultury v Toruni, kterou – podobně jako Radio Maryja – založil kontroverzní kněz Tadeusz Rydzyk. Karpová se nijak netajila tím, že trest má být červeným světélkem, signálem, který má varovat ostatní média.
Pokuta pro TVN24 vyvolala ohlasy i v zahraničí. Obavy o svobodu projevu projevilo americké ministerstvo zahraničí, na což KRRiT odpověděla, že uznává svobodu projevu opozičních názorů, ale že někdy je třeba vážit slova, protože "mají váhu kamenů, které mohou spustit lavinu." Události se rozsáhle věnoval britský The Guardian a další zahraniční média. Společnost TVN SA se nyní odvolává proti pokutě k soudu, který rozhodne, zda verdikt KRRiT bude platný.
O tom, jak je polská společnost rozdělená, svědčí letmý pohled na některé polské weby, jako je Gazeta Wyborca na jedné straně a na straně druhé pravicový portál wpolityce.pl. Názorně to ukázal i průzkum veřejného mínění, který zorganizovala nadace Oko Press. Na otázku, který ze dvou zpravodajských televizních kanálů je objektivnější, se vyslovilo necelých padesát procent pro TVN24, TVP Info získala důvěru čtvrtiny dotazovaných, zbytek buď neměl názor, nebo tvrdil, že ani jedna televize není objektivní.
Ovšem pozoruhodný je především graf, který ukazuje, jak názor na objektivitu je úzce spojen s politickým názorem a zaměřením. Na otázku, které televizní zpravodajské relaci nejvíce věří, voliči PiS jednoznačně preferovali veřejnoprávní "Wiadomości TVP", zatímco voliči Občanské platformy hlasovali v naprosto obráceném gardu: na první místo dali "Fakty TVN" , "Wiadomości TVP" se u nich krčí na úrovni jednoho, dvou procent. Jedině "Informacje Polsatu" si vedou u všech voličských skupin stejně, vždy na druhém místě.
Že to s autory analýz, na jejichž základě by regulační orgány měly rozhodovat, není vždy jednoduché, ukázala nedávná epizoda s analýzou pracovníků Centra mediálních studií FSV UK, o níž napsal časopis a2larm a kterou s příslušným spinem zaměřeným proti médiím veřejné služby hbitě převyprávěly Parlamentní listy.
Škoda, že analýzu, v níž Jan Křeček a jeho spolupracovníci „ve zpravodajství i publicistice, v České televizi i Českém rozhlasu indikovali zřetelné stranění TOP 09“ odmítla „velká rada“ RRTV zveřejnit. Jsem všemi deseti pro zveřejnění. Kdyby se zveřejnila, dalo by se o ní diskutovat a možná by se zjistilo, že ono „stranění TOP 09“ vzniklo nikoliv záměrným a cíleným preferováním nějaké politické strany či politického názoru, ale spíše součtem vystoupení Miroslava Kalouska, který se svými kontroverzními výroky dokáže v médiích prosadit.
A také by bylo zajímavé zkontrolovat, zda do metody, která dokazuje politickou předpojatost redaktorů ČT, nepronikla také politická předpojatost autora analýzy jako někdejšího levicového radikála, pro něhož si to při známé televizní krizi „v čase opoziční smlouvy rozdaly o nadvládu nad Českou televizí dvě křídla tehdejší pravice“, a který usiluje o vytvoření „třetího pilíře vysílání“ komunitních rádií a televizí v době, kdy tuto koncepci rozvoj rychlého internetu dávno překonal.
Národní rada pro rozhlas a televizi KRRiT
V roce 1992 mělo Polsko jeden z nejlépe zpracovaných mediálních zákonů v zemích střední a východní Evropy. Regulátorem byla devítičlenná Národní rada pro rozhlas a televizi KRRiT volená podle francouzského vzoru CSA ze tří zdrojů: 4 členy jmenoval Sejm, 3 Senát a 2 prezident. Tento model inspirovaný francouzským vzorem mohl fungovat jedině tehdy, pokud se zachovávala politická vyváženost a pluralita při jmenování členů KRRiT.
KRRiT se však pronikavě změnila na podzim roku 2005 poté, co strana Právo a spravedlnost PiS vyhrála volby a bratři Kaczyńští - Lech jako prezident a Jarosław jako šéf PiS a pozdější premiér - ovládli politickou scénu. Podobně jako později Viktor Orbán v Maďarsku bratři Kaczyńští využili světového trendu slučování vysílacího a telekomunikačního regulátora tak, aby získali snazší cestu ke kontrole vysílání.
Během rekordně krátké doby tří měsíců koalice vedená PiS změnila legislativu tak, že vytvořila nového vrcholového regulátora telekomunikací Úřad elektronických komunikací (Urząd Komunikacji Elektronicznej - UKE), který převzal některé kompetence od KRRiT. Ta byla přeorganizována, aby vláda mohla obsadit zdejší mediální rady vlastními lidmi. KRRiT se změnila na pětičlenné grémium, v němž dva členy jmenoval prezident, dva členy jmenoval Sejm a jednoho člena dodal Senát. Kromě toho předsedu KRRiT jmenoval prezident.
Aby PiS přežila s menšinovou vládou, koupila si v roce 2006 tichou podporu populistických stran Sebeobrana a Liga polských rodin (LPR) kromě jiného tím, že jim přenechala čtyři z pěti míst v KRRiT (přes Sejm a prezidenta), tedy kontrolu nad vysílacími médii. Tichá koalice PiS s nacionalistickou Sebeobranou a LPR se rozpadla po necelých dvou letech, přišly předčasné volby. Obsazení regulátora vysílání konzervativními populisty zůstalo stejné i po volebním vítězství Občanské platformy v předčasných volbách říjnu 2007.
Složení KRRiT se pak zásadněji proměnilo v roce 2010, kdy se obměnilo všech pět členů rady. Jejich šestiletý mandát doběhl v roce 2016, takže současná vláda PiS měla v loňském roce naprosto volné ruce s obsazením nových lidí. Využila toho tak, že do KRRiT ze Sejmu jmenovala své vlastní členy, prezident Duda jmenoval novináře a akademika, oba z okruhu konzervativních katolických médií, senátní nominace sáhla do kruhů blízkých současnému prezidentovi.
Opozice tudíž nemá v současné KRRiT žádné zastoupení.
Televizní zpravodajský program TVN24
TVN24 začal vysílat v srpnu 2001 v rámci TVN, což byl druhý komerční projekt celostátní televize v Polsku, který začal vysílat v roce 1997 (tím prvním byl satelitní PolSat polského podnikatele Solorze). U rozjezdu TVN byla tehdy Lauderova CME, která prý do projektu investovala kolem 60 milionů US dolarů.
Protože však polské zákony - na rozdíl od ČR - omezovaly podíl zahraničního vlastníka ve vysílacím médiu jen na 33 procent, pokoušela se CME použít podobný model jako v Česku. Zřídila servisní organizaci Federacja, přes kterou chodily nákupy pořadů ze zahraničí i zisky z reklam. Podobně jako v ČR se TVN pustila do konfrontace s veřejnoprávní televizí tím, že zařadila své večerní zprávy Fakty na vysílací čas Wiadomosci TVP v 19:30. Na rozdíl od Česka však podíl na publiku TVN dosahoval sotva deseti procent a tak se po necelém roce Fakty stěhovaly na 19. hodinu.
CME marně přemlouvala polské vlastníky střechové firmy ITI Holding - Mariusze Waltera a Jana Weicherta - aby se vydali cestou Vladimíra Železného s co nejlevnějším zahraničním programem. Walter měl svoji vizi jiné "lepší" veřejné polské televize a odmítl sledovat obchodní zájmy servisní firmy Federacja. Proto CME v prosinci 1998 Polsko opustila. Se ztrátou, i když jí ITI musela vrátit 50 milionů USD - 10 milionů v hotovosti, 40 milionů v dluhopisech.
Akciová společnost ITI, která vstoupila na lucemburskou burzu, se přes obtížné začátky dále rozvíjela. TVN vstoupila do satelitního vysílání a vytvořila v srpnu 2001 zpravodajský televizní kanál TVN24, první ve východním bloku (o několik měsíců později vznikla slovenská stanice TA3, pak v Maďarsku TV Hír až v roce 2005 ČT24). Jak TVN 24, tak TA3 profitovaly z teroristického útoku 11. září 2001, po němž zájem o kontinuální zpravodajské informace vzrostl.
Do TVN postupně investovaly společnosti Vivendi a Canal+, před dvěma roky získal kontrolu nad TVN americký investor Scripps Networks Interactive.