Pan Stejskal nás nedávno vyzval, abychom se podělili o své zážitky z listopadových dnů roku 1989. Rozhodl jsem se tak učinit systematicky na svém privátním blogu Pěna dní, na kterém uveřejňuji celý seriál pod titulem „Výročí na krku“, z něhož dnes nabízím jednu část. Den, kdy padala berlínská zeď, jsem prožil shodou okolností v Berlíně...

... kam jsem byl Československou televizí vyslán na konferenci „Looking East“, kterou ve dnech 8.-9.11. zorganizoval západní showbyznys očekávající otevírání východních trhů. Události jsem tehdy sledoval nejen na ulicích, ale především prostřednictvím televizní obrazovky v pokoji Hotel Stadt Berlin na Alexplatzu. Zde je ukázka z mého blogu:

Ve čtvrtek 9. listopadu jsem strávil celé odpoledne na konferenci, neboť se tu přednášelo a diskutovalo na témata "Can Western companies help in the creation of a larger detail market in socialist countries?", "Can Western companies help in the development of the videomarket in the socialist countries?" a "Anglo American music versus the rest?" Mezi přednášejícími byl například organizátor televizní megashow "Koncert pro Mandelu" Tony Hollingsworth nebo obchodní šéf Polygramu Jim Greenhough (cituji z tištěného programu).

K televizoru jsem se dostal až podvečer. Podobně jako den před tím, po šesté hodině se vysílal přenos z tiskovky po zasedání politbyra, na které hovořil Gunter Schabowski. Oznámil svolání stranické konference na prosinec, dále informoval o tom, že občané NDR budou mít možnost cestovat na Západ. Pak došlo k onomu historickému okamžiku sedm minut před sedmou hodinou, který dnes můžeme zhlédnout na YouTube, když Gunter Schabowski na otázku , od kdy se bude moci cestovat ("Wann tritt das in Kraft?) odpověděl: Podle toho, co vím, tak hned teď ("Nach meiner Kenntnis ist das sofort, unverzüglich."). Přiznám se, že historičnost té chvíle jsem si v tom okamžiku vůbec neuvědomoval.

V 19:00 jsem přeladil na zpravodajství západoněmecké ZDF Heute. Dozvěděl jsem se zde kromě jiného, že zpravodajství DDR-F Aktuelle Kamera se od dnešního dne bude vysílat na německém satelitu 3-SAT (společný podnik ZDF, rakouské ORF a švýcarské SRG). Byla zde také zpráva o tom, že opoziční Neues Forum uspořádalo v Berlíně svoji první tiskovou konferenci. Zprávy citovaly starostu západního Berlína: zeď nás už nerozděluje.

Aktuelle Kamera v 19:30 uvedla jako hlavní zprávu vzpomínku k výročí Křišťálové noci (z 9. na 10. listopadu) a pak se soustředila na jednání politbyra a stanoviska z následné tiskové konference. Zda se tu opakovalo vyjádření Schabowského z přímého přenosu, to si už nepamatuji.

Ve 20:00 jsem přeladil na zpravodajství ARD Tagesschau, kde návštěva Helmutha Kohla ve Varšavě stála až na druhém místě za reportáží o tom, jak jsou přijímáni v NSR uprchlíci z NDR.

Mezitím se u zdi kupily davy, kterým velitelé pohraničníků pod tlakem situace a o své vůli umožnili kolem desáté hodiny projít do západního Berlína. O tom jsem se však dozvěděl až někdy po jedenácté hodině, když ARD jednička odvysílala přímý vstup z hranic a ukazovala lidi, kteří přešli na občanku z východního do západního Berlína. Na regionální ARD 3 pak SFB (Sender Freies Berlin) pokračoval s přímým přenosem od berlínské zdi. Před dvanáctou hodinou ARD zařadila do vysílání mimořádnou tiskovku Helmutha Kohla z Varšavy.

Tohle všechno a ještě další detaily mám zapsány v poznámkách, které jsem si tehdy, ve čtvrtek 9. listopadu 1989, zapisoval v hotelovém pokoji Hotel Stadt Berlin. Je v nich také věta: "do SFB volají US novináři, zda zeď ještě stojí, zda není zbouraná."

V této souvislosti musím mírně poopravit svůj článek, který jsem napsal před osmi lety Berlínská zeď a mediální mýty, v němž jsem uvedl, že americké zpravodajské stanice se svými přímými přenosy dorazily ke zdi později, až o víkendu. Jak ukazují archivy, americké televize informovaly o pádu zdi ještě tentýž den večer, využívajíce časového posunu, při němž o evropské půlnoci je v New Yorku šest hodin odpoledne. Byly to však pouze převzaté čtené zprávy a agenturní záběry.

Teprve nedávno jsem zjistil, že americké televizní síti NBC se podařil husarský kousek, protože již 9. listopadu ve večerních zprávách, kdy v Německu byl pátek 10. listopadu ráno, nabídla divákům přímý přenos od berlínské zdi komentovaný Tomem Brokawem (lze ho zhlédnout na webové stránce msnnbc.nbc.com). Archivní záběry ukazují, jak se na berlínské zdi už nestřílelo, jenom stříkalo.

Přesto však i nadále trvám na to, co jsem napsal před osmi lety, že klíčové záběry z bourání zdi, tak často používané ve zpravodajství, pocházejí až z víkendu 11.-12. listopadu, kdy už bylo na obou stranách jasné, že zeď je k nepotřebě.