V každém procesu zadlužení figurují vždy dvě strany; stejně tak i v každé korupční transakci. Vždy existuje ten, kdo půjčuje (za účelem) zadlužení a ten kdo se zadlužuje. Vždy existuje ten, kdo korupční úplatek iniciuje a ten, kdo na korupční výzvu reaguje, tj platí. Zadlužování a korupce jsou v korelačním vztahu: zkorumpovaná země se bude zadlužovat a v zadlužené zemi poroste korupce (podle podmínek a zřízení v zemi, ne v absolutním smyslu). V obou případech jde ale o správu peněz druhých lidí: spořitelů a daňových poplatníků. V případě bank jde o snahu klienty zadlužit za účelem úroku, v případě státu o snahu extrahovat nadbytečné platby přímo, pro tzv. „správce“ veřejných prostředků.
Tyto, pro demokracii a hospodářství devastující fenomény, je třeba vnímat z pohledů obou stran: iniciátor a žadatel úplatků je hlavním ničitelem podnikatelského prostředí; iniciátor a prodejce zadlužování je hlavním ničitelem prostředí společenského.
(Viz také titulní stránku časopisu Euro: "I ty si půjčíš? Bankéři hodlají ždímat z vašich domácností daleko více." z 13.6.2011)