Můj nejkratší blog bude asi právě tenhle: „Trump“.
Kdo vlastně tahá za nitky těchto loutek lidského hledání budoucnosti?
Češi vždy oplývali vynalézavostí, originalitou a prvenstvím v celosvětových rozměrech. Jejich elity často ukazovaly cesty, které se později staly doménou úspěchu jiných národů a kultur. Předcházet svoji dobu se však národním elitám stalo osudným. Národ jejich monumentální inovace vnímal jen chabě, často je ignoroval a běžně zapomínal. V mnoha oborech a oblastech jsme dnes mohli, ale hlavně měli, být nejlepšími na světě: tj. nositeli, průkopníky, anebo alespoň špičkou - ale nejsme. A v dohledné době ani nebudeme. Přestalo to být naší národní aspirací.
Jistě, že lze, ale je třeba se vyhnout naivním politickým slibům, bez jakékoliv stopy po rudimentárním přemýšlení. Současní Jakobýni a Makačenkové nabízejí zcela nereálný návrat „jako nebo jakoby“, se zvýšenou intenzitou komunistického „makání“. To jistě stačí na trvalé, mediální Reality Show stále nekončící personalistiky, rekorytarizace a korupce. Bez myšlení, národního podnikání, cílevědomé práce a především týmové spolupráce českých podniků, samospráv a univerzit, se ale k této vidině přiblížit nelze.