Německo - Zimní pohádka. Quo vadis?

19. 10. 2012 | 22:05
Přečteno 10543 krát
Oficiální odhady růstu HDP v Německu jsou tristní: 0.6% pro 2012 a 1% pro 2013.
Výroba a nové zakázky slábnou, stejně jako trh práce. I přesto zůstává Německo nejsilnější ekonomikou v EU.


Německo zpomaluje a odhady růstu jsou stále méně spolehlivé: hraje se politika. Německo nemůže uniknout celosvětové ekonomicko-společenské transformaci. Jeho výkonnost je dnes závislá na pokračujícím zadlužování a finančně-politickém podrobování zemí EU – a to lze dnes udržet jen v pohádkách. Básník Heine jakoby vystihl metaforu Německa i pro nadcházející zimní období prodlužujících se evropských večerů, šířícího se „soumraku bohů“. Právě vydělení Nobelovy ceny pro EU, tak jako předtím pro Obamu, je předzvěstí úpadku, který není v historii ojidinělý.




Specifický a jedinečný je nový kontext: Německo najelo na pochybný autobahn záchrany EU za každou cenu a současného poskytování půjček (svých i evropských peněz), tj. trvalého zadlužování Evropanů za účelem prodeje německého zboží. Jinými slovy: půjčíme vám na své výrobky, a až vám dojdou peníze, tak vám půjčíme zase – vše pod rouškou merkelitické „záchrany“ EU. Prostě vám budeme půjčovat, dokud vy budete kupovat. Tím podpoříme svůj průmysl a vy koupíte naše zboží, a ještě nám splatíte půjčky i s úroky.

Tohle mohlo fungovat poměrně dlouho, ale nakonec se EU (i Německo) zadlužily tak, že už další peníze nepůjdou na další zboží, ale stále více na úroky. A to je právě ten „Catch 22“: vyšší růst vyžaduje větší zadlužení, ale větší zadlužení vede k nižšímu růstu. Zimní pohádky o motoru Evropy, tahounu EU, poslední instanci hospodářského progresu, atp., oblíbené obzvláště v Česku, budou už jen předčítány, s dětinskou nostalgií, za dlouhých večerů u štiplavě kouřících krbů EU.

Vždyť je už dnes zadlužení Německa na $33 tis. na hlavu (Řecko $39 tis.). Dnes se v Německu hospodářská důvěra propadá do recese, růst zpomaluje, nezaměstnanost roste, pokles výroby akceleruje, inflace roste. Poptávka po automobilech v Evropě prudce klesá, stejně jako v Číně. Nezaměstnanost roste již šest měsíců po sobě. Jde o dlouhodobé trendy a ne o krátkodobé výkyvy, jak se nám snaží namluvit politici a jejich finanční poradci. Už to prostě nefunguje. Dnes jdou tzv. půjčky a bailouty přímo na splátky do francouzkých a německých bank – Řeci z nich nevidí ani euro. Německem a MMF předepsané škrty již zadusily řecký hospodářský růst, i když ještě ne jejich dlužní splátky. A další a další adepti na zadlužení již čekají v prodlužující se frontě…

Samozřejmě, že v tom řečtí a němečtí občané nehráli a nehrají žádnou roli. Snad kromě toho, že si tvrdohlavě volí stejné politiky, kteří ekonomické situaci Evropy nerozumí a neumí se učit ani poučit. Věnují se tedy sami sobě. Občanům již zbývá jen ulice – a ta samozřejmě také žádným řešením není, jako není výměna Petra Pavlem.

Německo, tak jako všechny vyspělé země (a stále častěji i ty „nevyspělé“), trpí Trilaterálním zádrhelem: 1. klesající růst HDP, 2. rostoucí nezaměstnanost, 3. vysoká zadluženost. Následkem hloupých intervencí státu do ekonomiky se tyto tři tradičně kompenzační (navzájem se vyrovnávající) dimenze dostaly do začarovaného kruhu (či gordického uzlu) závislosti, který nemá v tradičním monokulturním myšlení zjevné řešení. Politici, ekonomové a jejich instituce prostě hrají pendolino mezi třemi sloupy trojského zádrhele - jejich provázanost a závislost jim však uniká.

Snížíme zadluženost (škrtformou a zdaněním), zadusí se růst a zvýší se nezaměstnanost. Podpoříme růst (zadlužíme se), zvětšíme zadluženost a zvýší se nezaměstnanost (rostoucí produktivitou a technologií). Snížíme nezaměstnanost (zadlužíme se), zvětší se zadluženost a sníží se růst.
Ekonomika není prostý mechanický stroj-multiplikátor, ale adaptující se organismus živých bytostí a jejich společenství. Tento organismus má vždy tendenci vyhledávat rovnováhu a setrvávat v ní tak dlouho, pokud ji vnější intervence státu nenaruší a neposune na „novou normálu“, tj. nižší příčku efektivního výkonu. Rozlišení mezi státní intervencí a státní regulací je klíčové: regulace jsou nutné (abychom se neokrádali a nezabíjeli), intervence ničí rovnováhu a tak i hospodářský organismus.

Vezměme frašku MMF, který již „od pravěku“ nutí státy škrtat výdaje a zvyšovat daně. Když se nyní konečně zadrhl růst na celém světě, tak to svádějí na politiky, ne na své „geniální“ ekonomy. Mají ovšem pravdu: jejich ekonomové jsou pouze najatí knechti zadlužovacích orgií eurobank. MMF prostě neumí odhadnout dopady škrtformy na zaškrcení růstu; za jejich chyby a poničenou rovnováhu budou nyní platit občané celé Evropy; že na to „skočily“ jejich vlády je samozřejmé: ty nemají k dispozici ani ty špatné euroekonomy; disponují jen přehršlí analytiků a „bankéřů“ a snem bankovní unie. Německo ji ovšem musí ovládat, a to i vetováním národních rozpočtů. Výrazný odliv kapitálu z Evropy je již v podstatě nezastavitelný.

Přitom o odhady multiplikačního efektu vůbec nejde. Řešit je třeba ten trojzádrhel jako nedílný celek, jako interaktivní systém. K tomu ovšem chybí systémové vzdělávání ekonomů, soustředěné na organickou rovnováhu adaptivních společenských organismů. Keynesiánská ozubená kola, páky, hřídele a převodovky, natož „magneto“, do nové ekonomie nepatří.

Epický boj proti deflaci vedl k nízkým úrokovým mírám, růstu půjček a zadlužení, útlumu spoření, poklesu spotřebitelské poptávky, a tím i růstu; také poklesu zaměstnanosti, akceleraci produktivity, nárůstu inflace atd., stále dokola. Státy a vlády neustále chybují svým tvrdohlavým prováděním stále stejných kroků a opatření, která ten trilaterální kolotoč neustále roztáčejí. Při nadcházející vlně recese již žádné jiné „nástroje“ k dispozici nebudou.

K tomu přistupuje i demografika stárnoucí populace a stárnoucí pracovní síly, silné zadlužení domácností, omezování státního sektoru a vyčerpání zaměstnanostních potenciálů v zemědělství, průmyslu i službách. Kombinace zadlužení a nízké míry spoření v domácnostech je „smrtící“. Tentokrát je všechno jinak: z hospodářské historie se nepoučíme, a keynesiánské i monetární poučky vypadnou ze hry, spolu s Bernankem.

I když fiskální rokle zadlužení, následovaná „berlínskou“ zdí daňových nárůstů a růstových poklesů, představuje dlouhodobě největší bolehlav, prosté zvyšování daní a hluboké rozpočtové škrty hospodářskou situaci neřeší, ale dále prohlubují zaškrcováním růstu a navýšováním nezaměstnanosti.

Německé zadlužení je už velmi vysoké: $33 tis. na hlavu, tj. řádově vyšší než Španělsko a Portugalsko, ve stejné kategorii jako Řecko ($39 tis.), Británie (($35 tis.) a Francie ($38 tis.). Nic se ovšem nevyrovná zadlužení velmocí, jako Japonsko ($112 tis.), USA ($53 tis.), Kanada ($45 tis.); snad jen Irsko ($51 tis.) a Italie ($41 tis.) jsou výjímečné. Růst inflace a prodej „občanských“ dluhopisů převede státní dluhy přímo na občany. Když už jednou zchudnete, pak jste prostě chudí – nepomůže ani „nesvěcená voda“ mezinárodní lichvy.

Česká ekonomika, naivně charakterizovan jako „malá a otevřená”, je sice zcela evidentně malá, ale otevřená je pouze pro zahraniční podniky; pro domácí podniky zůstává výrazně uzavřená. Jejím hlavním rysem je, že jde o ekonomiku odvozenou, plně závislou na Německu, bez vlastní národní třídy kapitalistů. Pohyb německé ekonomiky tak ČR kopíruje téměř beze zbytku. Německá ekonomika je plně závislá na vývozu do EU a do Číny. Recese v EU a prudké zpomalení v Číně nastartovaly dlouhodobý ekonomický útlum v Německu – a tím i v ČR. Není dobré nemít své výrobní prostředky ve vlastních rukou. Unáhlené a nepromyšlené „transformace“ 90. let nás budou trápit ještě několik generací.

V celé EU, klesá a nutně bude klesat zaměstnanost v zemědělství, v průmyslu, ve službách, i ve státním sektoru. Průmysl, podle PMI ukazatele, klesá ve všech zemích, s dočasnou výjimkou Holandska a Irska. Pokusy o dlouhodobé zvyšování zaměstnanosti v průmyslu jsou stejně nesmyslné jako se o to pokoušet v zemědělství. Růst produktivity je hlavním motorem konkurenceschopnosti a nedá se zvrátit.

Žádné jiné ekonomické sektory (než zemědělství, průmysl, služby a stát) neexistují a tak neprocházíme pouhou cyklickou krizí, ale zásadní, dluhodobou transformací vyspělých ekonomik. Krize jsou pouze doprovodné jevy hospodářských transformací. Dalším doprovodným jevem jsou evropské války. Přechod ze zemědělství na průmysl vyústil v První a přechod z průmyslu na služby v Druhou světovou válku. Přechod ze služeb na státní sektor byl zastaven v zárodku: finanční závislostí státního sektoru na daních vybraných ze zbývajících tří sektorů. Vstupujeme tedy do nového období transformace, se všemi doprovodnými jevy.

V konečném výpočtu neopustí EU ani tak Řecko (i když snaha jej vytlačit roste), ale hlavně Německo, které po ochuzení zbytku Evropy, a vlastního nadměrného zadlužení, bude hledat pokračování své výkonnosti v návratu k marce. Pak už půjde vše podle obvyklých historických scénářů.

Je zřejmé, že politická monetární i fiskální opatření selhala celosvětově, obzvláště však v Evropě a samozřejmě i v Česku. Každá země totiž kopíruje ty ostatní, žádná jiná řešení nejsou, svět ovládla znalostní monokultura. Pohodlné snižování úrokových sazeb a zvyšování deficitu narazilo na zeď tvrdé vody: úroky jsou na nule a deficity dosáhly ekonomicky neudržitelného maxima. Největším nebezpečím je pro Česko náhlý, akcelerovaný odliv kapitálu, zahraničního a dnes bohužel i domácího. Chybí nám noví Baťové, ne „nové“ vlády. Bohužel česká veřejnost vnímá celý problém chybně a urputně „volí“ to druhé řešení.

Tradiční politiky snižování úrokových sazeb a zvyšování rozpočtového deficitu nefungují v prostředí nezvratné transformace. Snahy převádět státní dluhy na obyvatelstvo („japonizace“ ekonomiky) pomocí dluhopisů a tisku peněz jen zvýší již tak akcelerující inflaci a pobídnou lidi do ulic. Tady opět tatáž triáda: stagnace, nezaměstnanost a zadluženost. Žádná ekonomická teorie nezná cestu z tohoto organického trojzádrhelu.
Jediné řešení: nebránit se transformaci, pochopit ji, poučit se z ní a využít jejích nabízených příležitostí. Vlády v tom hrají jen minimální roli. Namísto pochopení, vysvětlení a poučení se – a předání využití nových příležitostí podnikovým „Baťům“ (které je ovšem třeba vzdělat a vychovat), vlády zvyšují spotřebu na dluh, zvyšují daně, zaopatřují nás „prorůstově“ a léčí svoji zadluženost naší inflací.

Německo prostě hraje hru: předstírá podporu evropské bankovní unii, ale ve skutečnosti ji odkládá a brzdí, v touze po návratu Deutschmark. Slábnoucí silná ekonomika se dobrovolně nezadluží ve jménu slábnoucích slabých ekonomik. Eurozóna má fatální chyby a Německo je dlouhodobě řešit nemíní a nebude, obzvláště ne s Francií a ostatními „Jihoevropany“.

Za těchto okolností je pro Česko krajně neprozíravé, až dekadentní, volit ty staré, utahané politiky a jejich strany, nebo eurobankéře a jejich banky, koketovat se socialismem, a spojovat svůj osud i nadále s osudem Německa a jeho blížící se izolací v Evropě. Všechno bude jinak; vstupujeme do nového světa, nikdy předtím nepoznaného.

Váš,
Milan Zelený

Letnímu vánku o bouři, studniční žábě o moři a polovzdělanci o tom, co nikdy ve škole neslyšel, nevyprávěj.
Čínské přísloví


Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy