Vedle světa banko-politického komplexu a jeho finančních intervencí, spekulací a deformací hospodářského prostředí, akceleruje nový a mladý, paralelní svět skutečných produktů, výrobků a služeb, skutečných zákazníků, podnikatelů i občanů. V r. 2014 se nový svět opravdových inovací viditelně prosazuje - i přes snahy virtuálního polosvěta financí šířit globální kasino rizika, nejistoty, strachu, hazardu a rychlých, státem znehodnocených peněz.

(V následujícím přehledu jsou vybrány některé jednodušší technologické, inovační a podnikatelské náměty z mých výrobních, techno-inovačních a podnikatelských kurzů na Fordhamově Universitě v New Yorku.)

Technologie se nerozvíjí autonomně, ale v úzké závislosti na evoluci společnosti, jejích podniků a institucí, znalostech a schopnostech lidí s inovačním nábojem a odvahou. Technologické inovace musejí přidávat hodnotu, zvyšovat produktivitu práce (jinak by se následné generace měly hůře než ty předchozí) a zlepšovat kvalitu života (zdravotní péče, odpočinek, zábava). Technologie je prvním „uměním“ lidstva, od původního nástroje, přes moderní roboty až po nastupující sebeřízené a samoobslužné systémy. Příhodnou metaforou jsou Drony (trubci) či Oktokoptéry (8 rotorové) – tj. bezpilotní vznášedla. Automatické doručování zásilek (řízené pomocí GPS) testuje Amazon.com s cílem 30 minutového doručení od internetové objednávky.

U nových technologií dnes není kritické, zda se daná verze ujme a uplatní v daném čase, místě či kontextu. Šíře možností uplatnění technologického principu se násobí a rozšiřuje s každým (i neúspěšným) pokusem o uplatnění. Např. drony (UAV; Unmanned Aerial Vehicles) se dají uplatnit při záchranářských a doručovacích pracích všeho druhu; už dnes se testuje jejich použití v zemědělství, pastevectví, maloobchodě, atp. Formy jejich použití jsou neomezené - od podstatných, přes marnivé až po škodlivé – tak jako ostatně u všech technologií.

Lidstvo prochází dlouhodobým evolučním cyklem (ne jen běžnou Kondratěvovou vlnou), který začal prvotní lokalizací nomádských aktivit lovu a sběru – díky objevu zemědělství. Agrární společnosti byly později nahrazeny průmyslovými, následně terciárními (služby), až po dnešní ekonomiky státních intervencí. Lokální společnosti byly nahrazeny politickými útvary národními, mezinárodními a globálními. Tento pohyb (corso) dosáhl svého limitu a transformuje se na pohyb opačný (ricorso): po globalizaci následuje dlouhodobý proces re-lokalizace, jehož akcelerace jsme dnes svědky.

Poprvé v historii lidstva se setkáváme s transformačním zvratem corso→ricorso, nebo lokalizace→globalizace→re-lokalizace. Proto nevíme, co s tím, neumíme to ani pojmenovat, není to popsáno v knihách a neučí se to na školách. Transformační zvrat není prostým pokračováním předchozího vývoje, ale jeho negací. Protože se tak náruživě „babráme“ s úrokovými mírami, finančními stimuly a politickými rozpočty, zapomínáme, že se nám svět mění pod radarem, neuvědomujeme si dopad vysokých technologií a děláme vše pro to, abychom, s pomocí státu, uchránili a konzervovali svět starý. Všechno bude stejně jinak …

(Nebudeme se zde zabývat terorismem náboženského fundamentalismu, který může urychlit deglobalizaci a izolacionistickou re-lokalizaci do rozmezí několika let. Pro ČR je udržení globalizace bohužel stále kritické, protože nám chybí vlastní, autonomní ekonomika. Současné mediální zájmy o politické osobnosti, „tývoly“, strany a jejich „programy“, se tak mohou jevit jako nefalšované „prkotiny“.)

Začněme s Elektromobilitou, kde máme svoji historii. Elektromobilita zahrnuje netrolejovou (autonomní) dopravu (auto, moto-, bicykl). První elektromobil známe z r. 1835 (Prof. Stratingh z Groningen), jako předchůdce spalovacího motoru. V r. 1895 F. Křižík uvedl svůj Landaulet a v r. 1905 L&K model E, první hybridní pohon, přepínající mezi elektro a benzinovým motorem. V r. 1905, sudetský rodák F. Porsche (pro Jakob Lohner & Co.), umístil motory v kolech a tak objevil přirozenou formu automobility. Ještě v r. 1971 vznikla česká EMA 1 (VÚEST Brno), pro městské dodávky, se samořízeným potenciálem.

Po stoletém přerušení tohoto přirozeného vývoje (vzpomeňme ještě 2005 sešrotování vynikajícího EV1 General Motors, s pomocí Chevronu) se elektromobily vracejí na scénu. Máme dnes úspěšnou Teslu Elona Muska, ale i karbonový BMW i3, Rimac Koncept 1, Eliica, Mercedes SLS AMG, Protean, Evans, Acura RLX AWD, Ford Fiesta, s motory v kolech. Každé kolo produkuje v průměru kolem 100hp, takže studentská Eliica doručí snadno 800hp. Navíc, Tesla S je dnes nejbezpečnějším vozem v USA: jeho „montáž“ je plně robotizovaná. Ford právě představil první solární hybrid (100 mpg, C-Max Solar Energi). Není však ještě vyhráno: stát, olejáři a dealeři spojili své síly a budou se Tesle a ostatním inovacím bránit „až na krev“.

Čína ovšem vede, obzvláště v městských elektromobilech (typu Zipcar nebo Car2Go), které nabízí v obrovské „Kandi machine“ (gigantický automatický kiosk/garáž) firma Kandi ve světoznámém Hangzhou. Těchto automatů bude jen v Hangzhou na 750, s vozy pro rentu, lease i prodej. Baterie se prostě vyměňují. Čínské automobilky tak dnes prodávají dopravu a ne automobily. Konečně.

Tyto vozy vyrábějí většinu vlastní elektřiny, nemají žádné pohyblivé části (kromě kol), žádné převody, tření, chlazení, olejování, atp. Jsou to v podstatě „laptopy“ – bez spalování, výbuchů, smradu a provozních nákladů. Baterie jsou pouze vyrovnávací. Když se jeden z motorů porouchá, lze jet na ostatních, anebo si nechat kolo vyměnit. To je celá údržba. Kdysi dávno jsme v těchto technologich byli průkopníky.

Při nedávném testu, holandští studenti z Delftu, s pouhými čtyřmi koly, dosáhli akcelerace svého DUT 13 z 0 na 100km za pouhých 2,15 vteřin, tj. rychleji než Bugatti Veyron (2,46) nebo Ariel Atom (2,3). Budoucnost právě přistála, i když ne pro český automobilový průmysl: nové technologie si zahraniční automobilky budou držet blízko „u těla“.

Elektromobily jsou ideální pro Samořízené automobily, které dnes financuje Google (stejně jako osobní roboty) Proč Google? No GPS, přece. Volvo plánuje samořízený vůz již v r. 2014. Konečně se učíme od přírody: jak to ty kilometrové roje sarančat dělají, že se dva jedinci nesrazí? A také špačci, sledi, včely, atp. Google se již propojil s Audi za účelem vývoje ideálního „přístroje“ (již ne „auta“), řízeného hlavně hlasem. Stále méně dobrých zpráv pro německé Škodovky…

Automobily-laptopy jsou plně integrované, s minimálním počtem součástek (ne jako těch 43 tisíc v Toyotě), které jsou vyráběny jako moduly; tak odpadá tradiční „montáž“. Navíc se takové moduly „tisknou“ jako celek, pomocí technologie 3D tiskáren (laser-aditivní výroba). Tato technologie není nová (v mládí jsem to učil jako SLS), ale tisk funkčních zbraní v USA odhalil nepříjemnou pravdu, že technologie předehnala zákonodárství. Dnes tato lokální, stolní výroba dokáže udělat rychle, levně, bez odpadu a kustomizovaně téměř všechno. Populární jsou 3D tiskárny pro děti (vánoční hit 2013), které si tak mohou samy tisknout talířky, kelímky a hlavně: dělat si své vlastní hračky - jak doma, tak ve školkách. (V ČR doručuje Průša 3i-tiskárny pod 20 tis. Kč.)

Netřeba to dále rozebírat: dají se tisknout modely, karbonové karoserie, palubní desky, tkaniny, boty, turbiny, šperky, brýle, umělé kosti, zuby, pomůcky, bicykly, hudební nástroje, instalační konektory, nábytek, telefony, počítače – vše jako modulární jeden kus, s libovolnou vnitřní strukturou. Skleněné objekty lze tisknout přímo z pouštního písku; ve stavebnictví lze “natisknout” rychlé 230 čtv.m struktury, zdi 3x pevnější než tradiční – za 20 hodin.

Dnes už do 3D proniká i „bioprinting“: např. Organovo tiskne funkční orgány, jako játra a oční retinu; tisknou se i kultivované maso, dorty a jiné potraviny, založené na vrstvení buněk a přísad, atp. V Číně, už od 80. let, probíhá výzkum 3D na Tsinghua, Xi’an Jiaotong University, Huazhong University a Beijing Longyuan. Ale hlavně: už probíhá 3D tisk 3D tiskáren… vše přímo na místě spotřeby, v dané lokalitě.

Není divu, že 3D tiskárny intenzivně studuje i UPS, protože nechce zůstat jen logistickým doručovatelem, ale chce být i lokálním výrobcem spotřebního zboží. Stejně jako Michelin, kde až nyní objevili, že vlastně nejsou „v pneumatikách“, ale „v el. motorech“ (v pneumatikách).

Němci sklízejí první dividendy svého intuitivního opuštění slepé uličky jaderných „temelínů“. Použitelný kapitál, soustředěné úsilí a nové znalosti, uvolněné opuštěním bezperspektivního směru, se projevují v německé „4. průmyslové revoluci“: tzv. Industrie 4.0, což jsou v podstatě automatické, sebeřízené výrobní systémy.

Ve spojení s Internetem věcí (Internet of Things) si stroje Industrie 4.0 automaticky zajišťují i potřebné dodavatelské řetězce. Internet věcí označuje, pomocí RFID (následník čárových kódů), veškeré objekty: od osob, materiálů a věcí, až po ta vzácná balení europia nebo erbia v Číně. Internet věcí tak organicky doplňuje současný internet symbolů (popisů): tzv. CPS technologie. Také Philips užívá Internet věcí (už o Silvestru 2013, Time Square), vedoucí ke snížení osvětlovacích nákladů o 80%.

Elon Musk, kromě Tesly a SpaceX (raketová obsluha vesmírných stanic), obnovil myšlenku tzv. Hyperloop, tj. dopravy pomocí podtlakových trubic. Jako dítě pamatuji pneumatickou potrubní poštu v paláci Bílá labuť, kde si jednotlivá oddělení vyměňovala dokumenty téměř okamžitě (10m/sec); pamatuji, jak to jen tak „fouklo“ - a už to tam bylo … Dnes chce Musk převážet lidi levně (solární energie) a rychle (až 950km/hod); např. San Francisco-San Diego za 30 minut. Praha kdysi plánovala zavést potrubní poštu věcí po celém městě; škoda, že k tomu nedošlo.

Konstrukce hyperloop je také inovativní: trouby „splétá“ z karbonových vláken přímo na místě mobilní agregát, napouští je potřebnou pryskyřicí, a zanechává tunelovou trubici, která je lehčí a pevnější než ocel; prostě jede a staví … (3D tisk dálnic se testuje v rozvojových zemích, i když ne v zemích „již“ rozvinutých).

V USA se nabízí Doručení téhož dne (SDD; Same Day Delivery) internetových objednávek. Vedoucí poskytovatelé jsou Amazon, Wal-Mart a eBay. Např. eBay v New Yorku doručuje do 1 hodiny na jakékoliv místo (pomocí GPS), třeba na lavičku v Central Parku. Zároveň eBay zavedl interaktivní výkladní skleněné desky, kde lze pouhým dotykem objednávat přes internet. V ČR nejsme schopni doručovat včas ani v malé kotlince, i když máme nevyužitou a efektivní poštu. Selháváme v předávání poště: nemáme schopné nákupčí, efektivní expedici a moderní manažery; své „e-shopy“ organizujeme jako kamenné krámy, chybí znalosti i odpovídající technologie. Nákupní e-zkušenosti jsou převážně tristní…

Nelze opomenout ani revoluci v digitální fotografii, tzv. Lytro světelného pole. Nejdříve klikneš a pak, v klidu doma, zaostřuješ, vybíráš a komponuješ - ne naopak.

Uvědomuji si nyní, že bych s tou lokalizovanou technologií nebyl hotov nikdy. Tak už jen telegraficky, bez ohledu na zajímavost a dopady:

Přesné zemědělství pomocí GPS, s precizností pod 2cm, veškeré zemědělské práce, řízené na dálku počítačem, bez lidí „překážejících“ v polích. Vertikální farmy, bez půdy, v hydroponických roztocích, v kontrolovaném, čistém a ekologickém prostředí (viz Sky Greens), s robotizovanou mobilní sklizní. Podobně i Střešní farmy a norské tzv. Sahara projekty produktivních oáz v pouštním prostředí. Němci otevřeli první energeticky autonomní dům (Algae-powered building), založený na slunci, živých vodních řasách a fosfátech. Closed-cycle podniky jsou uzavřené v otázkách energie, vody a odpadu; nezatěžují své lokální prostředí. (Sám kupuji elektřinu od moravské firmy, za nejnižší ceny v ČR.) Bloom box palivové články představují decentralizované, autonomní a nezávislé zdroje energie; populární obzvláště v Kalifornii, ale žádoucí v New Yorku a New Jersey, kde se dodnes užívají centrální distribuční sítě na středověkých dřevěných sloupech! Firma Hauz Industries staví energeticky autonomní domy, založené na zemním plynu: sítě jsou uvnitř domu, ne zevně. Kioskové technologie známe všichni, od bankomatů až po letištní odbavování a veřejné nákupní prostory. (V Česku: „automatické přijímače vratných lahví“ :-)). Pamatuji také populární poválečné samoobslužné pokrmové „automaty“ na Václavském.)

Samoobslužné pivnice, bez číšníků, s pípami a menu-tabletami na stolech, populární v USA, ale viz také pražskou „The PUB Prague 1“. V kultuře pití piva snad nakonec pozadu nezůstaneme. Tele-action a Remote manipulation umožňují chirurgické zákroky, výrobní manipulace a ruční práce pomocí robotů, i ve výrazně vzdálených lokalitách. Recyklační sprchy (opět Norsko), používající jen několik litrů vody týdně; Skládací kajaky, založené na umění origami; vizuální Sebeprojekce cyklistů za tmy; atp., jsou příklady individuálních inovací s pomocí internetu a skupinového financování (tzv. Crowdfunding). Personální roboty umožňují domácí a zahradní práce, sebeřízení kamer v TV studiích, auto-psaní a čtení novinových zpráv, právnické průzkumy, atp. Masivní robotizace (Foxconn až milion robotů) vede k dalšímu uvolnění nadbytečné pracovní síly.

Vznikl i nový odborný časopis WSP, tzv. Unmanned Systems (US). Jde o stroje a zařízení, které fungují jen na základě zadání či mise, autonomně a nezávisle, bez lidské intervence; tedy „neřízené systémy“, které se řídí a řeší si zadané problémy samy.

V Silicon Valley nám vznikla tzv. Singularity University, která se pyšní tím, že je bez akreditace. Je zodpovědná přímo a bez mezičlánků svým studentům, podnikatelům, podnikům a technologickým inovátorům; žádný státní úředník či byrokrat už nemá možnost deformovat, brzdit a konzervovat progres. Sebetraining a self-education tak rostou a je akceptovány špičkovými podniky, kterým už je tradiční universita „malá“… obzvláště v USA.

Re-lokalizačních technologií je dnes na tisíce. Globálně již nebudeme převážet hmotné věci, ale digitální informace (programy a recepty) pro tvorbu místních znalostí: Mysli globálně, jednej lokálně. Podstatou probíhající re-lokalizace jsou tři základní posuny:

1. Self-service (outsourcing to customer; samoobsluha, sebeslužba). Self-service může probíhat pouze lokálně, individuálně a personalizovaně.
2. Desintermediace (odstraňování zbytečných mezičlánků). Přímý kontakt a komunikace mezi poskytovatelem a použivatelem (výrobcem a spotřebitelem). Ústup od tradičních dealerů, agentů, zprostředkovatelů, atp. Baťovský zákazník se tak stává „svým vlastním“ pánem: spotřebitel splývá s výrobcem.
3. Masivní kustomizace (individualizace, personalizace). Každý výrobek a služba jsou „šité na míru“, s pomocí internetu v lokálním kontextu: nejdříve prodej, potom výrob - ne naopak. Kustomizace se netýká už jen stylu, materiálu, barvy a kvality, ale i ceny (tzv. Customized pricing).

Tyto tři posuny jsou základní manifestací postupující deglobalizace a nástupu re-lokalizace. Všechny technologie se této transformaci přizpůsobují, urychlují ji a posilují – bez ohledu na snahy vlád, států a banko-politického komplexu finančně poroučet hospodářskému „větru, dešti“.

Vznikají lokální a digitální měny. Jejich představitelem je digitální Bitcoin, kterou stát nemůže kontrolovat a zatrpkle se snaží ji zesměšnit, zastavit či znemožnit. Lokální měny však nelze zastavit (nejsou protizákonné): španělské Time banky (přes 300), Eco, Puma, ale i starší měny, jako Turuta, TEM, Bristol pound, Sol-Violette, Chiemgauer, RES, Wir, BerkShares, aj., nacházejí své sílící uplatnění. Logika je zřejmá: proč zatěžovat lokální business nestabilními, spekulativními nebo státem manipulovanými měnami, jako euro, dolar nebo kč? Už i Victoria´s Secret přijímá Bitcoin na dámské prádýlko…

S relokalizací se objevují nové formy podnikatelství, sebezaměstnání, atp. Už v r. 2011 bylo v USA 22,5 milionů sebezaměstnaných (non-employers), generujících kolem S1 bilionu prodejů, tvořících 17,1% všech zaměstnaných. NASE uvádí, že sebezaměstnaní tvoří 79% všech malých podniků; SBA uvádí, že malé podniky tvoří 99,7% všech zaměstnavatelů. Začátky jsou vždy těžké, ale pohyb k podnikatelství, sebezaměstnání a hlavně sebevzdělávání je zřejmou součástí transformace od globalizace k re-lokalizaci.

Pro anglicky čtoucí lze o Transformaci nalézt více informací na http://en.wikipedia.org/wiki/Transformation_in_Economics, případně česky na http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ales-drobek.php?itemid=8158, nebo na http://omed.cz/Article.aspx?id=2291.

(Pozn. Media často uvádějí, že jako autor něco chci, doporučuji nebo navrhuji; nebo snad, že mám vize nebo něco předvídám, jako nějaký prognostikátor či analytik. Nic z toho není pravda. Pouze upozorňuji a vysvětluji co se děje, proč se to děje, a co se nevyhnutelně musí stát, bez ohledu na tvrzení politiků a jimi najatých „ekonomů“. Je na čase opustit normativní ekonomii (jak by věci měly být) a začít se učit ekonomii deskriptivní (jak věci jsou). Inženýři lidských duší sice údajně odešli se Stalinem – ale vrátili se nám „zadem“ a tisknou si sami peníze.)

Evoluce hospodářských systémů se nedá zastavit, tak jako se nedala zastavit žádná z předchozích transformací. Přirozená hospodářská evoluce lidstva se dá jen zpomalit, zkreslit, znejistit, zdeformovat nebo zdegenerovat; nic víc. Léčba by však neměla být horší než nemoc sama.

Deglobalizace (re-lokalizace) se odráží i v poklesu mezinárodního obchodu, který je za poslední dva roky nižší než globální hospodářský růst. Od r. 1940 (ale i po 200 let předtím) však rostl obchod zhruba dvakrát rychleji než celkový objem růstu. Transhraniční investice klesly v r. 2012 o celých 18%. Inovační průlom výroby 3D tiskem umožňuje podnikům, aby se „držely doma“ a výrazně snížily outsourcing a závislost na zahr. dodavatelích. Na exportu závislé ekonomiky nepochybně čekají těžké časy…

Transformace je silnější než my všichni dohromady: vzniká spontánně a neplánovaně, z individuálních rozhodnutí a akcí miliard myslících a angažovaných jedinců, ne z plánů rozmarně volené, ale omezené, zmatené a zkorumpované elity, která neví co se děje a proč, a nezná jiné intervence než manipulace úroků a masivní tisk peněz. To je strašně málo a bez naděje na zastavení sebeprodukující se transformace. Věděl to už i český Comenius: Omnia sponte fluant, absit violentia rebus.

Nám zbývá jen jedna (tj. když se přestaneme „babrat“ v nedůležitých politicích, stranách a tzv. „programech“), velmi potentní a nadějná strategie: Pochopit, Přizpůsobit se, využít nabízených Příležitostí. Není jiné cesty.

Váš,
Milan Zelený