Obsah a forma - jako nebe a dudy
Žijeme v době neuvěřitelných nových forem, a podobně i „neuvěřitelných“ obsahů. Forma nám však vítězí nad obsahem – a to je velká škoda. Forma, tj. rychlost, ostrost, barevnost, zvuk, dostupnost, výmluvnost, oděv a vzhled- to jsou jen balicí papíry darů tohoto světa, obaly obsahů, které hledáme a kterých si vážíme. Jenže: obsahy nám mizejí z našeho světa.
Žijeme v době neuvěřitelných nových forem, a podobně i „neuvěřitelných“ obsahů. Forma nám však vítězí nad obsahem – a to je velká škoda. Forma, tj. rychlost, ostrost, barevnost, zvuk, dostupnost, výmluvnost, oděv a vzhled- to jsou jen balicí papíry darů tohoto světa, obaly obsahů, které hledáme a kterých si vážíme. Jenže: obsahy nám mizejí z našeho světa.
Forma je důležitá a má svoji roli. Muž v punčocháčích, barevných botách, s výřečností koňského handlíře, může „prodat“ i prázdný a ponižující obsah jako objevný dar: forma supluje hodnotu obsahu. Jestliže si do TV zvete lidi, jejichž každé třetí slovo je „jako“ nebo „jakoby“, pak máte celé TV „Jakoby“ – tj. velké Reality Show Yakobínů, v politice i v mediích, formu bez obsahu. https://youtu.be/G98Aks6i7o0
Forma, např. technologický progres, zmnožené možnosti komunikace, rychlosti, dosahu, přístupnosti, přitažlivosti a sdílení, znásobují dosah i dopad obsahu, tak jako obal znásobuje hodnotu opravdového daru, ale stejně tak i zklamání z bezcenné tretky. Hodnota obalu a formy je určena hodnotou obsahu – ne naopak. Obsah je prvotní, obal je odvozený. Neodpovídá-li obsah obalu, tj. formě, je zklamání bytostní, ať již odhalené, přehlédnuté, nebo dokonce ignorované. Dříve či později, obsah vítězí nad formou, a dar nad obalem – v životě, podnikání, politice, ekonomice, v lásce i nenávisti.
Žijeme v době velmi efektivních forem a obalů, přehlušujících naše vnímání hodnoty obsahu, darů a náplní. Není to šťastný věk, a není to dobrá doba. Ale:
Řešení není složité, ani náročné: stačí jen si uvědomit, že hodnota obsahu určuje hodnotu obalu, a ne naopak. Jinými slovy: Obsah určuje Obal, Obal neurčuje Obsah. Je to prosté, ale chce to soustředění, pochopení, informovanost, vzdělání, a hlavně praktickou realizaci.
Samozřejmě, že dopad takového uvědomění a soustředěni je diferencovaný: jiný je u prostého šumu komunikace teenagerů, jiný v životních volbách rodiny, a zase zcela jiný v rozhodování zodpovědných podnikatelů, politiků, mediálních vůdců a intelektuálních tvůrců hodnot.
Základní lekce je, že máte-li špatný a levný obsah, a zabalíte jej do zlatem vyšívané tkaniny - pak stále zbývá jen ta špatnost, ale už ve zlatě.
Dáte-li hloupý systém na internet, máte hloupý systém na internetu. Blbost v kvalitním ozvučení se stává kvalitní blbostí.
Máte-li špatný produkt nebo zastaralý výrobní proces, pak jeho robotizace přinese robotizovanou špatnost. Plná automatizace výroby automobilu, který má 45 000 součástek, vám stále produkuje jen automobil s nesmyslným počtem součástek. Automatizovaná šmíra je a zůstává šmírou. Aditivní výroba pomocí 3D tisku si vyžaduje minimální, ne maximální počet komponent. Kvalitní ekonomika maximalizuje, ne minimalizuje, přidanou hodnotu.
Lež v perfektní formě zůstává lží - i když umocněnou její formální perfekcí; stává se tedy superlží.
Současná česká politická scéna je pouze a jen o formě. Strany, koalice, osobnosti, atp., jsou pouhou formou, tj. obalem, ne obsahem. Obsah je vždy klíčový a bezobsažnost je vlastností nahé a očištěné formy.
Namísto obsahu, velký Makačenko nabízí pleskání platové malty na mediální stěny státních služeb - bez jakéhokoliv odkazu, či alespoň zmínky o roli obsahu. Ani vzdělání, ani zdravotnictví, atp., nelze změnit bez zásadních a promyšlených změn jejich obsahu. Zvýšíte-li politicko-chaoticky platy v neefektivních a zastaralých službách, zůstanou vám jen zastaralé a neefektivní služby, ale prostě dražší.
V ČR dnes žijeme ze dne na den: namísto cílevědomé práce se maká, namísto obsahu se preferuje a financuje forma: chybí představa budoucnosti, vidina autonomní ekonomiky, politiky a kultury, odrážející hledání a tvorbu obsahu nové společnosti, odpovídající té závratné akceleraci změny v technologii, kvalitě a zaměření národního úsilí v lavinách výzev okolního světa.
Velkou neřestí demokracie jsou přetrvávající a bezpředmětné ambice starců. Moudrost a účelové předání vesla řízení státu by měly být jejich neřestí. Jde o jejich děti, a tedy o jejich následníky, ne o ohřívání vlastních, nesplněných, chladnoucích, a progresivně irelevantních ambicí.
Minulost a mrtví jsou sice zajímavé a poučné formy, i když bez obsahu, ale budoucnost a žijící jsou naším obsahem nejcennějším: zaslouží si úsilí, vzdělání, zdraví a podmínky k autonomnímu a plnému životu spolupráce, ne jen forem závislosti nebo solidarity.
Demokracie bez obsahu je prostou formou demokracie – tedy pařeništěm a bezpečnou stájí diktátorů a jejich snah řídit stát jako rodinný podnik. Stát není a nemůže být „firmou“, již jen proto, že své příjmy nevydělává nabídkou žádoucích produktů a služeb, ale přednostním a často agresivním výběrem daní. Jen skutečný podnik lze řídit jako podnik.
Hlavně tedy, ekonomika i podnikání musí být naše, tj. národní, abychom mohli investovat a dělat to, co je dobré pro nás, a ne pro cizí zájmy u nás. Jinak si zvykneme – a zvyk je železná košile, tedy zase jen forma bez obsahu.
Váš,
Milan Zelený
Při psaní tohoto blogu zemřela herečka Gabi Vránová. Co s ní mám společného? Na forbíně Vinohradského divadla jsem ji protáčel, jako švarný důstojník, při valčících inscenace Eugena Oněgina. Mohl jsem se dívat do jejích očí, večer co večer, jako člen komparsu: mladý podporučík, před odchodem do USA. Nezapomněl jsem na ni, a nezapomínám ani dnes. Život je plný krásných setkání, stačí jen nezapomenout. Leť, Elinko… já dokončím ten blog v myšlenkách na Tebe.
Žijeme v době neuvěřitelných nových forem, a podobně i „neuvěřitelných“ obsahů. Forma nám však vítězí nad obsahem – a to je velká škoda. Forma, tj. rychlost, ostrost, barevnost, zvuk, dostupnost, výmluvnost, oděv a vzhled- to jsou jen balicí papíry darů tohoto světa, obaly obsahů, které hledáme a kterých si vážíme. Jenže: obsahy nám mizejí z našeho světa.
Forma je důležitá a má svoji roli. Muž v punčocháčích, barevných botách, s výřečností koňského handlíře, může „prodat“ i prázdný a ponižující obsah jako objevný dar: forma supluje hodnotu obsahu. Jestliže si do TV zvete lidi, jejichž každé třetí slovo je „jako“ nebo „jakoby“, pak máte celé TV „Jakoby“ – tj. velké Reality Show Yakobínů, v politice i v mediích, formu bez obsahu. https://youtu.be/G98Aks6i7o0
Forma, např. technologický progres, zmnožené možnosti komunikace, rychlosti, dosahu, přístupnosti, přitažlivosti a sdílení, znásobují dosah i dopad obsahu, tak jako obal znásobuje hodnotu opravdového daru, ale stejně tak i zklamání z bezcenné tretky. Hodnota obalu a formy je určena hodnotou obsahu – ne naopak. Obsah je prvotní, obal je odvozený. Neodpovídá-li obsah obalu, tj. formě, je zklamání bytostní, ať již odhalené, přehlédnuté, nebo dokonce ignorované. Dříve či později, obsah vítězí nad formou, a dar nad obalem – v životě, podnikání, politice, ekonomice, v lásce i nenávisti.
Žijeme v době velmi efektivních forem a obalů, přehlušujících naše vnímání hodnoty obsahu, darů a náplní. Není to šťastný věk, a není to dobrá doba. Ale:
Řešení není složité, ani náročné: stačí jen si uvědomit, že hodnota obsahu určuje hodnotu obalu, a ne naopak. Jinými slovy: Obsah určuje Obal, Obal neurčuje Obsah. Je to prosté, ale chce to soustředění, pochopení, informovanost, vzdělání, a hlavně praktickou realizaci.
Samozřejmě, že dopad takového uvědomění a soustředěni je diferencovaný: jiný je u prostého šumu komunikace teenagerů, jiný v životních volbách rodiny, a zase zcela jiný v rozhodování zodpovědných podnikatelů, politiků, mediálních vůdců a intelektuálních tvůrců hodnot.
Základní lekce je, že máte-li špatný a levný obsah, a zabalíte jej do zlatem vyšívané tkaniny - pak stále zbývá jen ta špatnost, ale už ve zlatě.
Dáte-li hloupý systém na internet, máte hloupý systém na internetu. Blbost v kvalitním ozvučení se stává kvalitní blbostí.
Máte-li špatný produkt nebo zastaralý výrobní proces, pak jeho robotizace přinese robotizovanou špatnost. Plná automatizace výroby automobilu, který má 45 000 součástek, vám stále produkuje jen automobil s nesmyslným počtem součástek. Automatizovaná šmíra je a zůstává šmírou. Aditivní výroba pomocí 3D tisku si vyžaduje minimální, ne maximální počet komponent. Kvalitní ekonomika maximalizuje, ne minimalizuje, přidanou hodnotu.
Lež v perfektní formě zůstává lží - i když umocněnou její formální perfekcí; stává se tedy superlží.
Současná česká politická scéna je pouze a jen o formě. Strany, koalice, osobnosti, atp., jsou pouhou formou, tj. obalem, ne obsahem. Obsah je vždy klíčový a bezobsažnost je vlastností nahé a očištěné formy.
Namísto obsahu, velký Makačenko nabízí pleskání platové malty na mediální stěny státních služeb - bez jakéhokoliv odkazu, či alespoň zmínky o roli obsahu. Ani vzdělání, ani zdravotnictví, atp., nelze změnit bez zásadních a promyšlených změn jejich obsahu. Zvýšíte-li politicko-chaoticky platy v neefektivních a zastaralých službách, zůstanou vám jen zastaralé a neefektivní služby, ale prostě dražší.
V ČR dnes žijeme ze dne na den: namísto cílevědomé práce se maká, namísto obsahu se preferuje a financuje forma: chybí představa budoucnosti, vidina autonomní ekonomiky, politiky a kultury, odrážející hledání a tvorbu obsahu nové společnosti, odpovídající té závratné akceleraci změny v technologii, kvalitě a zaměření národního úsilí v lavinách výzev okolního světa.
Velkou neřestí demokracie jsou přetrvávající a bezpředmětné ambice starců. Moudrost a účelové předání vesla řízení státu by měly být jejich neřestí. Jde o jejich děti, a tedy o jejich následníky, ne o ohřívání vlastních, nesplněných, chladnoucích, a progresivně irelevantních ambicí.
Minulost a mrtví jsou sice zajímavé a poučné formy, i když bez obsahu, ale budoucnost a žijící jsou naším obsahem nejcennějším: zaslouží si úsilí, vzdělání, zdraví a podmínky k autonomnímu a plnému životu spolupráce, ne jen forem závislosti nebo solidarity.
Demokracie bez obsahu je prostou formou demokracie – tedy pařeništěm a bezpečnou stájí diktátorů a jejich snah řídit stát jako rodinný podnik. Stát není a nemůže být „firmou“, již jen proto, že své příjmy nevydělává nabídkou žádoucích produktů a služeb, ale přednostním a často agresivním výběrem daní. Jen skutečný podnik lze řídit jako podnik.
Hlavně tedy, ekonomika i podnikání musí být naše, tj. národní, abychom mohli investovat a dělat to, co je dobré pro nás, a ne pro cizí zájmy u nás. Jinak si zvykneme – a zvyk je železná košile, tedy zase jen forma bez obsahu.
Váš,
Milan Zelený
Letnímu vánku o bouři, studniční žábě o moři a polovzdělanci o tom, co nikdy ve škole neslyšel, nevyprávěj.
Čínské přísloví
Čínské přísloví