Trump zavedl do státních debat Bílého domu přívlastek “fucking”, který užívá tak často, že jej nelze opakovaně citovat; vypustit jej ale také nelze – kultura je kultura. V blogu zde užíváme jen f- (např. “f-NATO” atp.). Tzv. překlady do češtiny nebo němčiny jsou mnohem vulgárnější, a tudíž nepoužitelné. Jde prostě o americký idiomatický výraz nejnižších vrstev. Tedy např. “Let´s fucking kill him” bude: “Tak ho f-zabijeme. Vletíme tam. Zabijme celou tu f-sebránku” – když debatují zavraždění Assada.

Miliardářský poradce Cohn se snažil některá fakta Trumpovi vysvětlit: jakože 84% HDP v USA pochází ze sektoru služeb; dobrovolně lidé odcházejí pouze z průmyslu; nedoporučoval žádná cla, kvóty, protekcionismus nebo obchodní války – tedy svobodný trh. Trump reagoval prostě: „Nerozumím tomu.“ To úplně stačilo – jen jeden z nich byl demokraticky zvolen stále silnou, a dnes už radikalizovanou dělnickou třídou. (Na Stalina, Mussoliniho, Hitlera a Franca se už zapomnělo). Oblíbená je Trumpova koncovka: „Já jsem President, a vy ne.“ Jaká to samozřejmá pravda!

Trump charakterizoval svého zetě Jareda Kushnera a unylou dceru Ivanku jako „umírněné Demokraty z New Yorku“. Jeho poradce Steve Bannon (který se dnes úspěšně snaží „organizovat“ Evropu), křičel na Ivanku: „Nejsi nic, jen f-personál!“ Chudinka Ivanka odpověděla, stejně stupidně: „Já jsem První Dcera USA!“

Senátor Graham také podlehl Trumpově „kultuře“: jeho f-you vracel ještě větším f-You! – a doporučoval tuhle „starou žižkovskou ulici“ i ostatním v Senátu. Nakonec Cohn začal nebezpečné návrhy smluv prostě odstraňovat z Trumpova stolu: pan prezident své plány totiž okamžitě zapomínal. Sejde z očí, sejde z mysli. Cohnova strategie osobní ochrany zájmů USA funguje a rychle se mezi personálem rozšířila.

Trump je známý svým odporem k obchodním deficitům (jeho „férový“ obchod). Přitom obchodní deficity s jednotlivými zeměmi jsou bezvýznamné a nehrají roli. Vezměte si obchodní deficit s Jižní Koreou: USA dostává nejlepší světová TV za pouhých $245, spotřebitelé tím ušetří, a mohou si tak koupit vice předraženého Trumpova šuntu. Když na korejská TV Trump uvalí svá cla, škodí americkým spotřebitelům i korejským výrobcům. Takové chápání ekonomiky je bizarní. Trump se domnívá, že ekonomiku určuje Stát, a ve státě President.

Když chtěl Trump stáhnout americké vojáky z Koreje, Cohn se zeptal: Co byste si, p. prezidente, přál v jihokorejském regionu, abyste mohl v noci klidně spát? Trump odpověděl: “Nepřál bych si jedinou f-věc - a spal bych jako nemluvně.”

Americký president vnímá americkou armádu jako žoldnéřskou sílu k pronajmutí. Jestli země za americkou přítomnost nezaplatí, tak tam ani nechceme, ani nemusíme být. Jakoby žádné americké zájmy o mír a rovnováhu ve světě byly bezpředmětné.

Jeho ministr zahraničí Tillerson reagoval prostě: “Je to f-kretén”, aby to každý slyšel. Po schůzi Trump novinářům řekl: “Bylo to užasné setkání, velmi dobrá schůze.” Ti to ovšem spolknuli i s navijákem. Není divu, že jimi pohrdá.

Když se ho generálové ptali na strategii v Afganistanu, Trump je prostě utřel: “Vy byste měli zabíjet f-guys (tj. vojáky). Nepotřebujete přece strategii pro zabíjení lidí.”

Podobně se vyjádřil i o evropských podnicích: “Jsou f-bezcenní”, protože Siemens, Peugot, Volkswagen apod. stále aktivně investují v Iránu.

Australský premiér Turnbull chtěl výjimku z tarifů na ocel: “Jsme jediní na světě, kteří produkují speciální, jinde nedostupnou ocel. USA má $40 miliard obchodní přebytek s Austrálií. Ve všech bojích jsme vždy s vámi.” Trump řekl: “Jistě, necháme vás mimo. Vy chlapci jste výborní, máme s vámi, chlapci, velké přebytky – svatý pohár. Trump později svůj slib popřel, Turnbullovi lhal do očí, že nic neslíbil. Cohn komentoval: “Trump je profesionální lhář.” (Nakonec Turnbull svoji výjimku dostal: Trump si vzpomněl. Ty jsi f-kretén (asshole) Cohn zavtipkoval “po chlapsku” - a jemně plácnul Trumpa přes rameno.

Trump si pro připravovanou řeč zaznamenal: Obchod je špatně (TRADE IS BAD). Tím konečně shrnul své osobní kredo protekcionismu, izolacionismu a nacionalismu. Quo usque tandem?



PRSK! ZKRAT! KONEC! Prostě s tímhle končím. Po návratu do USA jsem zjistil, že Trump generuje hlouposti, lži, a vulgarismy rychleji a vytrvaleji, než množina autorů stačí zapsat do knih – a natož pak je číst a snažit se z nich něco dozvědět – a nějak to popsat a shrnout! Co řekl včera, vůbec neplatí dnes – a zítra to bude zase zcela jinak. Celá jeho vláda a roje poradců už rezignovali. Opustili ho podnikatelé, i jejich „poradní sbor“ musel rozpustit. On už vlastně nikoho nepotřebuje – stačí mu jen skandování a řvaní dělnické třídy, které je stále stejné, bez ohledu na to, co on říká. Často je ani nezajímá, co vlastně říká. (Začali skandovat “Lock her up!” – tj. “Do lochu s ní! - než si s rozpaky uvědomili, že neměl žádnou “ji” na mysli - a mluvil “o něm”.

Nejzajímavější otázkou je: jak je to vůbec možné? Trump nezpůsobil populismus, ani pro něj nevytvořil prostředí. Prostě dané prostředí využil pro posílení vlastního ega a narcisismu. Proč ale takové prostředí dnes vzniká ve větší části světa? To je ta pravá otázka. Trump jen situaci využil a přizpůsobil se. Stal se republikánem a demokratům vlastně “uzmul” jejich tradiční oporu – tj. dělnickou třídu. Demokraté dodnes nechápou, co je vlastně vzalo po zmatených hlavách.

Teprve prostí lidé, inteligence, ženy, podnikatelé, minority a mladé generace je v nedávných volbách museli zastoupit. Demokraté a jejich media se stále snaží „komunikovat“, navazovat politické debaty tam, kde Trump hledá jen záchranu pro sebe a pro své děti (ty jsou tak naočkovány otcovskou myšlenkou „neplacení daní“, že je všechny čeká pobyt za mřížemi – pokud je tatínek nezachrání pověstnou kreativitou.)

Trump sám, po prohraných volbách do Sněmovny, nabízí svoji ruku jím nenáviděné Nancy Pelosi; ale nikdo z Demokratů už jeho ruku nepřijme. Konec už byl. Většinou jsem byl na straně Republikánů, ale jejich tolerance socialistického (státního a populistického) Trumpa je bizarní. Natož „debata“ s ním.

Pocházím z venkova a tam se vždy říkalo, obzvláště v době zabíjačky: Čuníka od koryta neukecáš – vždy to chce spíše jednu do rypáku. Anebo: Nikdy se s čuníkem nepouštěj do pranice (natož debaty) – skončíte oba ve špíně a smradu. (Až na to, že čuník si v tom libuje).

Trump dostal od svého otce 413 milionů tehdejších dolarů a našel si cestu jak je znásobit: zakládáním společností, které jsou odsouzeny k bankrotu – a pak si ztráty odepsat na daních. Tak to učil i své děti. Proto dodnes svá daňová přiznání nezveřejnil.

Čtyři Trumpové se vecpali i na židovský pohřeb po nedávném vraždění v synagoze. Nikdo je nezval. Naopak, žádali je, aby nechodili, aby respektovali pohřební pietu. Přišli přesto a sami – a zůstali sami. Nikdo z politiků a představitelů Pittsburghu nebo Pennsylvánie nepřišel. (Trump jim totiž lhal tvrzením, že ti druzí s jeho účastí již souhlasili; nakonec se ukázalo, že nesouhlasil nikdo. To se totiž nedělá.) Chodili tam pak mezi 12 pomníčky jako čtyři ztracení duchové, ovšem s ohromnou ochrankou v závěsu.)

I ten ubohý rapper Kanye West, pozvaný (jako genius) Trumpem do Bílého domu, nakonec prohlédl a se slovy „I have been used“ se od Trumpa distancoval. Trump také prohlásil, že korejského Kima miluje (in love). Ani trapné „líbánky“ mu však nepomohly: Kim tajně instaloval osm nových raketových základen – jen od jejich posledního setkání. Tak umí vyjednávat „mistr vyjednávání". Diktátoři na celém světě ho již prokoukli a hrají si s ním, jako kočky s myší.

Nyní USA zasáhla vlna masových vražd (Trump odmítá upravit zákony o zbraních, bojí se NRA). Hoří skoro celá Kalifornie, ale Trump úsilí hasičů kritizuje a vyhrožuje snížením finanční pomoci, atd.
Jen v r. 2018 spáchalo sebevraždu přes 500 vojenských veteránů (nyní už 20 denně) – a mnozí si sebou vzali i nevinné oběti. (Stačilo by si přečíst Druhý dodatek k Ústavě, který hovoří o dobře organizované milici, ne o volném přístupu ke zbraním.) Trump rád veřejně zavěšuje medaile, ale pro záchranu životů zoufalých veteránů neudělá nic. V Paříži dokonce ani nenavštívil hřbitov padlých amerických vojáků: pršelo prý, a foukal vítr. (První dáma by asi vypadala jako divá Bára.)

Dnes je národní svátek, Den vojenských veteránů. Trump se celý den neukázal - aby padle a nemosné alespoň vzpomenul. Napsal jen tweet, že by se na Floridě nemělo na vojenské hlasy ze zahraničí čekat.

Svět prochází akcelerovanou evolucí: od tradičních sektorů zemědělství, řemesel, průmyslu, služeb i státní intervence. Farmáři, dělníci, horníci, slévači, svářeči, atd. nerozumějí této evoluci a nechápou, proč přicházejí o místa – a do toho vstoupí Trump, který slibuje více uhlí, více oceli, více kukuřice, dýzlu a dovozních cel. Trump se prohlásí za Nacionalistu a slibuje vrátit USA do starých, zlatých časů manuální práce a dřiny. Nikdo jim nevysvětlil, proč takové návraty nejsou možné a vedou jen k zastaralé produkci, pro kterou již není potřebný odbyt.

K tomu přistupuje stranické rozpolcení, tzv. „tribalismus“ – tj. kmenové boje a války politické „prvobytné společnosti“ Politické strany nemohou spolupracovat, ale naopak: musí stále diferencovat a odlišovat. Namísto spolupráce převládá partajní netolerance, kmenový nacionalismus, dočasné koalice a politická solidarita. Ústava USA ani jediným slovem nezmiňuje politické strany. Přesto, tak jako zbraně, tak i strany jsou popřením svobody i demokracie.

A to vše přináší selhání největší, postihující politiku, media, i společenskou kulturu: Jestliže je někdo ve veřejné funkci důkazně nařčen nebo usvědčen, bez ohledu na postavení, z podvodu, korupce, lži, neschopnosti, plagiarismu, zločinu, atp., pak nelze přijmout reakci oblíbenou v politických kruzích: vždyť oni (tj. straničtí odpůrci) to dělali také, prošlo jim to, a nikdo je za to nekritizoval ani nesoudil. Jestli se ve svém prostředí setkáte s podobnými postoji, neptejte se, komu zvoní hrana: zvoní i za vás. Když uděláte chybu, neargumentujte tím, že jiní udělali stejnou chybu – ne-li větší.

Řešení? Spolupráce regionálních podniků, samospráv a univerzit, národní podnikatelství, regionální soběstačnost a sebeudržitelnost, podnikatelské univerzity, bezpartajní (osobní) demokracie, národní produkty s vysokou přidanou hodnotou – jak tomu bývalo ve Zlíně, za Baťů. Produkovat co nejblíže ke spotřebiteli, podle hesel „Uděláme si to sami“ a „To nejlepší na světě nám úplně stačí“. Aby dobyli světa, museli Baťové vybudovat nejdříve sami sebe, a pak svůj Zlín. Není to žádná věda, jen zdravý, český, podnikatelský rozum. Je třeba se obrátit do budoucnosti, ne se stále jen vracet do minulosti. Za těch třicet let … snad už je na čase.

Váš, Milan Zelený