Evropská nejistota: skok do horkého podzimu

Na sklonku léta se Evropa stává zajímavou politickou laboratoří. Hned ve třech významných zemích Evropské unie se odehrávají důležité politické události, které mohou už od horkého podzimu ovlivnit její směřování v budoucnosti.

Více »

Brazilské požáry a blahobytná Evropa

Lesní požáry se letos stanou symbolem léta. Nejprve vypukly v obrovském měřítku na Sibiři, nyní je vidíme v brazilské Amazonii. V jejich pozadí jsou nebo mohou být i ekonomické zájmy, ať už těžařů dřeva, či zemědělské lobby. Dopady na životní prostředí, a to i v globálním měřítku, přitom nejsou z krátkodobého ani dlouhodobého hlediska zanedbatelné.

Především brazilské požáry se zároveň staly nejen globální politickou otázkou, dostaly se i na summit uskupení G7, ale jsou zároveň i předmětem ostrých politických sporů. Prezident Jair Bolsonaro, přezdívaný „tropický Trump“, se ohradil proti francouzskému prezidentu Macronovi, který zkritizoval jeho politiku vedoucí k odlesňování amazonského pralesa. Finanční pomoc Brazílii ve výši 20 milionů dolarů, kterou inicioval na summitu Macron, byla odmítnuta.

Šéf úřadu prezidenta Bolsonara Onyx Lorenzoni si navíc nebral servítky a do Paříže vzkázal, aby se starala o vlastní domov a své kolonie s tím, že Brazílie nikdy neprováděla kolonialistické či imperialistické praktiky, což je možná Macronův cíl. A celé to korunoval slovy, že i Macron čelí doma kritice v podobě demonstrací žlutých vest. Lorenzoniho argumenty trochu připomínají slova dřívějšího prezidenta Luize Luly, který v roce 2008 na konto právě vypuklé ekonomické krize v USA prohlásil, „že krize byla způsobena iracionálním chováním bílých lidí s modrýma očima, kteří se před krizí domnívali, že vědí všechno, a nyní se ukázalo, že nevědí nic“. Francie a Západ jsou tak dnes prezentovány znovu jako někdo, kdo si především musí zamést před vlastním prahem, než budou Brazílii kritizovat. Řešení problému to samozřejmě vůbec nepomáhá.

Nicméně v šumu okolo brazilské kauzy by neměly zapadnout některé skutečnosti. Macron má se svojí kritikou věcně pravdu, jenže nenese i blahobytná Evropa svůj díl viny za to, že se v amazonském deštném pralese kácí jako o život, aby se rozšířily pastviny pro hovězí dobytek a mohlo se tak vyvážet víc brazilského hovězího masa i na evropský trh? Jen zákaz dovozu, jak navrhuje Finsko, ale nemůže být řešením, protože na vývozu masa je existenčně závislých mnoho brazilských farmářů.

Brazílie loni vyvezla 1,64 milionu tun hovězího, za což utržila šest a půl miliardy dolarů. Přitom chov hovězího dobytka je ve velké míře zodpovědný za škodlivý metan vypouštěný do ovzduší, který se výrazně podílí na globálním oteplování. Neměla by se tedy hledat ekonomická a ekologická alternativa pro toto podnikání? Za šest a půl miliardy dolarů pomoci Brazílii ročně by se vyplatila.

Je to v porovnání s výdaji na společnou zemědělskou politiku EU ve výši okolo 50 miliard eur v podstatě zanedbatelná částka. A ani bychom se při racionálním hospodaření v Evropě nemuseli hovězího vzdávat.

(Právo, 29.8.)