Automatické spuštění zákona z roku 2011 o plošných škrtech ve výši 85 miliard dolarů, který začal v USA platit 1. března, protože nedošlo k dohodě demokratů a republikánů o tom jak řešit enormní americké zadlužování potvrzuje čtyři roky stará slova bývalého ředitele Národní zpravodajské služby Spojených států Dennise Blaira na slyšení v americkém kongresu, že ekonomická a finanční krize je hlavní hrozbou národní bezpečnosti Spojených států.

Škrty mohou způsobit další kolo ekonomické recese, výdaje se sníží ve všech vládních resortech, nejviditelněji v obraně, která přijde o 46 miliard dolarů, zmizet ale může i 750 tisíc pracovních míst. Důležitější než škrty, které jsou sice velké, nicméně jedná se pouze o 2,3 procenta vládních výdajů, je signál světu: americká politická elita není schopna se dohodnout na strategii jak čelit enormnímu zadlužování země, které oslabuje její pozici ve světě.

Výše zadlužení Spojených států roste a v roce 2015 to má být již 18,6 biliónu dolarů. Každý rok si americká vláda musí půjčovat 500-600 miliard dolarů a realita je dnes taková, že Čína pomáhá svými dluhopisy financovat provoz americké armády a významný podíl americké lékařské péče.

Je to tak trochu paradox: Čína, která musí řešit své nemalé sociální problémy, třeba jak uzavřít „sociální nůžky“ mezi třemi milióny dolarových milionářů a 160 milióny lidí žijících za 1,25 dolaru denně, pomáhá držet nad vodou blahobytné Spojené státy. „Sociální nůžky“ jsou ale i tady otevřeny pořádně do široka. Významný americký ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz napsal ve své nedávno vydané knize Cena nerovnosti( The Price of Inequality), že nejvýše postavené jedno procento Američanů bere asi pětinu příjmů a kontroluje více jak třetinu veškerého bohatství. K nejvíce vydělávajícím dvaceti procentům lidí plyne více než 80% příjmů, naopak životní úroveň střední třídy stagnuje. Podle Stiglitze to podlamuje ekonomický růst a oslabuje demokracii.

Ekonomický bankrot ale USA zatím nehrozí, především díky dolaru jako světové rezervní měně. Bývalý předseda Rady guvernérů Federálního rezervního systému Spojených států Alan Greenspan to řekl přímočaře: Američané dokážou splatit jakýkoliv dluh, který mají, protože si vždycky mohou natisknout dost peněz.

Úplně v klidu ale Američané být nemohou. Poslední studie Národní zpravodajské rady Spojených států o předpokládaném vývoji ve světě do roku 2030 příznačně nazvaná „Globální trendy 2030: alternativní světy“ připouští, že zvýšené používání jiných důležitých měn na globální a regionální úrovni jako euro nebo čínské renminbi sdílejících globální status s dolarem je do roku 2030 pravděpodobné. Pokles role dolaru jako globální rezervní měny, jeho nahrazení jinou měnou nebo košem jiných měn bude dalším signálem o poklesu americké globální role.

Svět ale již dnes stále více závisí na prosperitě Číny, která má letos na rozdíl od Spojených států v politické a ekonomické slepé uličce a Evropy v recesi dosáhnout ekonomického růstu 8,2-8,5% HDP. Stojí proto za to pozorně sledovat, jak čínské vedení s novým lídrem Komunistické strany a nastupujícím čínským prezidentem Si Ťin-pchingem bude řešit problémy a výzvy nejen své země.