Konec nadějí a dovolených
Brutální zásah armády proti příznivcům Muslimského bratrstva v Káhiře a další krvavé střety s velkými oběťmi připomínají to, co se stalo v Alžírsku před více než dvaceti lety.
Tehdy tam armáda zasáhla proti Islámské frontě spásy, která měla po úspěšném prvním kole demokratických voleb šanci uspět i v kole druhém. Znemožnila islamistům převzít moc, nicméně výsledkem byla dlouholetá občanská válka, která si vyžádala 150 tisíc životů.
A možná že na prahu občanské války nyní stojí i Egypt. Občanská válka spojená s totálním ekonomickým rozvratem je pak i cestou k tzv. zhroucenému státu, který není schopen zajišťovat fungování ekonomiky, veřejnou správu ani bezpečnost.
Egypt normálně fungující ekonomiku nemá, až na příjmy z turistického ruchu, který zajišťuje 80–85 procent příjmů státní pokladny. Jenže bezpečnostní nestabilita tyto příjmy může rychle podetnout, což se již děje.
Začarovaný kruh pak bude pokračovat – nebudou prostředky na dotování potravin a benzínu, na které je dnes vydávána třetina rozpočtu. Jde přitom o opatření, které udržuje ceny potravin na přijatelné výši pro masy chudých Egypťanů. Bez dotací hrozí hladové bouře. S těmi nicméně počítá přední izraelský specialista na Blízký východ, bývalý zástupce ředitele izraelské vojenské zpravodajské služby a nyní ředitel Institutu politiky a strategie Centra Herzlia generál Danny Rothschild.
Zároveň dodává, že egyptská nestabilita se bezprostředně dotýká i Izraele vzhledem k tomu, že se Sinajský poloostrov stal útočištěm pro radikální islámské organizace připravující teroristické útoky. Egyptské úřady a armáda tomuto vývoji nebrání, protože jsou zcela pohlceny situací v zemi.
Především Evropa se tak bude muset vyrovnat s dalším velkým ohniskem nestability ve svém sousedství, přičemž s ohledem na strategický význam Egypta v arabském světě, resp. na Blízkém východě to může být příslovečná černá můra politiků i vojáků.
Nestabilita se ale kromě Sýrie, která se nachází ve víru občanské války, týká i Alžírska, Tuniska, Libye, Jordánska a Libanonu. Spojovacím momentem nestability je na prvním místě zhoršení sociálně-ekonomické situace a neschopnost vlád zajišťovat sociální služby, vzdělání, zdravotnictví, distribuci potravin, což vede k růstu vlivu islámského extremismu.
Naděje spojované s arabským jarem tak události v Egyptě zřejmě pohřbívají. Stejně jako oblíbenou turistickou destinaci miliónů Evropanů, včetně statisíců Čechů.
(Právo, 19.8.)
Tehdy tam armáda zasáhla proti Islámské frontě spásy, která měla po úspěšném prvním kole demokratických voleb šanci uspět i v kole druhém. Znemožnila islamistům převzít moc, nicméně výsledkem byla dlouholetá občanská válka, která si vyžádala 150 tisíc životů.
A možná že na prahu občanské války nyní stojí i Egypt. Občanská válka spojená s totálním ekonomickým rozvratem je pak i cestou k tzv. zhroucenému státu, který není schopen zajišťovat fungování ekonomiky, veřejnou správu ani bezpečnost.
Egypt normálně fungující ekonomiku nemá, až na příjmy z turistického ruchu, který zajišťuje 80–85 procent příjmů státní pokladny. Jenže bezpečnostní nestabilita tyto příjmy může rychle podetnout, což se již děje.
Začarovaný kruh pak bude pokračovat – nebudou prostředky na dotování potravin a benzínu, na které je dnes vydávána třetina rozpočtu. Jde přitom o opatření, které udržuje ceny potravin na přijatelné výši pro masy chudých Egypťanů. Bez dotací hrozí hladové bouře. S těmi nicméně počítá přední izraelský specialista na Blízký východ, bývalý zástupce ředitele izraelské vojenské zpravodajské služby a nyní ředitel Institutu politiky a strategie Centra Herzlia generál Danny Rothschild.
Zároveň dodává, že egyptská nestabilita se bezprostředně dotýká i Izraele vzhledem k tomu, že se Sinajský poloostrov stal útočištěm pro radikální islámské organizace připravující teroristické útoky. Egyptské úřady a armáda tomuto vývoji nebrání, protože jsou zcela pohlceny situací v zemi.
Především Evropa se tak bude muset vyrovnat s dalším velkým ohniskem nestability ve svém sousedství, přičemž s ohledem na strategický význam Egypta v arabském světě, resp. na Blízkém východě to může být příslovečná černá můra politiků i vojáků.
Nestabilita se ale kromě Sýrie, která se nachází ve víru občanské války, týká i Alžírska, Tuniska, Libye, Jordánska a Libanonu. Spojovacím momentem nestability je na prvním místě zhoršení sociálně-ekonomické situace a neschopnost vlád zajišťovat sociální služby, vzdělání, zdravotnictví, distribuci potravin, což vede k růstu vlivu islámského extremismu.
Naděje spojované s arabským jarem tak události v Egyptě zřejmě pohřbívají. Stejně jako oblíbenou turistickou destinaci miliónů Evropanů, včetně statisíců Čechů.
(Právo, 19.8.)