Americké překvapení?
Nediplomatické vyjádření náměstkyně amerického ministra zahraničí Victorie Nulandové na adresu role Evropské unie v řešení ukrajinské krize spojené s přímočarou snahou určovat společně s americkým velvyslancem na Ukrajině, kdo je a kdo není vhodným kandidátem do potenciálně nově vzniklé ukrajinské vlády nemůže až tolik překvapovat. Je to jen potvrzení geopolitické hry, která se dnes okolo Ukrajiny hraje a v níž mají Spojené státy své bezprostřední geopolitické, bezpečnostní a jistě též ekonomické zájmy.
Trochu se ovšem člověk musí divit vyjádření mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho, který na konto konverzace Nulandové a amerického velvyslance uvedl: „Pochopitelně není tajemstvím, že náš velvyslanec a náměstkyně ministra zahraničí pracují s ukrajinskou vládou, opozicí, předními podnikateli a zástupci občanské společnosti a podporují jejich úsilí nalézt smírné řešení problémů založené na dialogu, politických a ekonomických reformách. Nicméně ukrajinský národ si musí svoji budoucnost určit sám.“
Takové vyjádření ovšem nekoresponduje s tím, že Nulandová „kádruje“ adepty možné nové vlády: Klička z těchto a těchto důvodů ne, Jaceňuka ano. Může tak nyní Washington s čistým svědomím obviňovat Moskvu z vměšování do vnitřních ukrajinských záležitostí, když činí totéž? A může Evropská unie považovat Spojené státy za důvěryhodného partnera napomáhajícího řešení krizové situace na Ukrajině?
Jsou to závažné otázky. Třeba i proto, že nakonec i pod vlivem nepředvídatelných okolností může situace na Ukrajině dospět do bodu, kdy shoda klíčových vnějších aktérů, Ruska, EU a Spojených států bude zásadní pro to, jak zabránit eskalaci krize.
Na nedávné mnichovské bezpečnostní konferenci se k tomu vyjádřil Zbigniew Brzezinski slovy, že situaci na Ukrajině může pomoci řešit kompromis mezi EU a Ruskem a mezi Spojenými státy a Ruskem. Západ a Rusko by také měly podle Brzezinského přispět penězi a společně pomoci Ukrajině. Brzezinského idea se ale ve světle výroků Nulandové ukazuje jako nereálná.
A ještě něco přinesl únik (ne)diplomatické americké konverzace. Americká elektronická rozvědka odposlouchává v podstatě celý svět, včetně amerických spojenců, jak je ale vidět není schopna zajistit, aby nebyli odposloucháváni američtí diplomaté. Za tohle ale Edward Snowden nemůže a prezident Obama si to bude muset přebrat…
Trochu se ovšem člověk musí divit vyjádření mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho, který na konto konverzace Nulandové a amerického velvyslance uvedl: „Pochopitelně není tajemstvím, že náš velvyslanec a náměstkyně ministra zahraničí pracují s ukrajinskou vládou, opozicí, předními podnikateli a zástupci občanské společnosti a podporují jejich úsilí nalézt smírné řešení problémů založené na dialogu, politických a ekonomických reformách. Nicméně ukrajinský národ si musí svoji budoucnost určit sám.“
Takové vyjádření ovšem nekoresponduje s tím, že Nulandová „kádruje“ adepty možné nové vlády: Klička z těchto a těchto důvodů ne, Jaceňuka ano. Může tak nyní Washington s čistým svědomím obviňovat Moskvu z vměšování do vnitřních ukrajinských záležitostí, když činí totéž? A může Evropská unie považovat Spojené státy za důvěryhodného partnera napomáhajícího řešení krizové situace na Ukrajině?
Jsou to závažné otázky. Třeba i proto, že nakonec i pod vlivem nepředvídatelných okolností může situace na Ukrajině dospět do bodu, kdy shoda klíčových vnějších aktérů, Ruska, EU a Spojených států bude zásadní pro to, jak zabránit eskalaci krize.
Na nedávné mnichovské bezpečnostní konferenci se k tomu vyjádřil Zbigniew Brzezinski slovy, že situaci na Ukrajině může pomoci řešit kompromis mezi EU a Ruskem a mezi Spojenými státy a Ruskem. Západ a Rusko by také měly podle Brzezinského přispět penězi a společně pomoci Ukrajině. Brzezinského idea se ale ve světle výroků Nulandové ukazuje jako nereálná.
A ještě něco přinesl únik (ne)diplomatické americké konverzace. Americká elektronická rozvědka odposlouchává v podstatě celý svět, včetně amerických spojenců, jak je ale vidět není schopna zajistit, aby nebyli odposloucháváni američtí diplomaté. Za tohle ale Edward Snowden nemůže a prezident Obama si to bude muset přebrat…