Letošní Dny USA a EU v Praze potvrdily, že Západ je ve vztahu k Rusku a konfliktu na Ukrajině názorově rozdělen.Bývalý americký šéf tajné služby CIA a exministr obrany Leon Panetta chce, aby se Ukrajině poskytly těžké zbraně k posílení její schopnosti čelit ruské agresi.Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý naopak ve svém evropském pohledu kritizoval protiruské sankce a neschopnost ukrajinského vedení spravovat stát, označil za chybu nabízet Ukrajině členství v NATO a nakonec přišel s překvapivým závěrem, že jediné řešení ukrajinské krize spočívá v politickém kompromisu, který dá částečně za pravdu ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.

Podobu kompromisu nerozvedl, ale ve svém pohledu se v lecčems shoduje s předsedou londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia profesorem Françoisem Heisbourgem, který napsal, že v centru snahy řešit rusko-ukrajinský konflikt jsou sankce. Ty ovšem vytvářejí dva problémy.Rusko vnímá, že jsou zaměřené proti jeho lídrům, což skutečně jsou. Problémem je, že nejsou efektivní. Heisbourg dochází k závěru, že provokace a neefektivnost vytvářejí nejhorší možnou kombinaci. Se sankcemi by proto nepokračoval a naopak by se soustředil na to, aby ukrajinská ekonomika nezkolabovala.

A tady udeřil hřebíček na hlavičku. Kdekdo mluví o protiruských sankcích a o jejich úspěšnosti, ale je žádoucím výsledkem mít na východ od Evropy kromě ekonomicky zhroucené Ukrajiny ještě totálně ekonomicky nestabilní Rusko? Řekl bych, že Ukrajina nám stačí. Jakkoliv se nejen EU upíná k nedělním parlamentním volbám jako k ukrajinskému politickému restartu, realita není povzbudivá. Může se například prolomit polarita ukrajinské politiky, kde na jedné straně stojí nacionalističtí radikálové a na straně druhé oligarchické klany, jejichž protichůdné zájmy vylučují realizaci potřebných hlubokých ekonomických a společenských reforem?

Vysvědčení o jejich „schopnostech“ jim vystavil Edward C. Chow, analytik z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia.Uvedl, že EU se Spojenými státy musí přijmout opatření, aby se nerozkradla platba Západu za ukrajinský plynový dluh Rusku ve výši 5–7 miliard dolarů potřebná k přežití Ukrajinců v zimě a pojištění tranzitu plynu do Evropy.

Místo neefektivních protiruských sankcí by tak měl být spíše prioritou tlak Západu na Ukrajinu a její politiky, aby zahájili skutečné reformy. Bez nich zde bude – bez ohledu na Asociační dohodu s Evropskou unií – stát s nedokončenou tržní transformací a s vysokou mírou korupce a vládou oligarchů. To oslabuje nejen jeho, ale i evropskou energetickou bezpečnost, rozvrací ekonomiku a totálně oslabuje důvěru lidí k politice.

Je dnes jistě velkým paradoxem, že ukrajinské reformy nemohou proběhnout, aniž by se normalizovaly politické a ekonomické vztahy s Ruskem.Oddálení platnosti dohody o volném obchodu Evropské unie s Ukrajinou až od 1. ledna 2016 ostatně naznačuje, že kompromis s Vladimirem Putinem se možná již hledá.

(Právo, 23.10.)