I do střetu mezi Ruskem a Ukrajinou v Kerčském průlivu se nezdálo jako pravděpodobné, že by EU na svém prosincovém řádném summitu neprodloužila protiruské sankce. I když se v rámci Unie ozývaly hlasy proti.
Místopředseda italské vlády a ministr vnitra Matteo Salvini v říjnu vyzval ve Veroně italské společnosti, aby našly způsob, jak sankce obejít, a prohlásil, že „v roce 2018 nepotřebujeme sankce, nepotřebujeme vojska, potřebujeme dialog, potřebujeme přátelství“.

Rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová ale v návaznosti na vývoj událostí na východě Evropy zmínila možnost zavedení nových sankcí proti Rusku. Po setkání s německým ministrem zahraničí Heiko Maasem nicméně prohlásila, že je nejprve nutné vyjasnit, k čemu přesně v Kerčském průlivu vůbec došlo.

Další sankce jsou tudíž málo pravděpodobné. Většina Evropy si spíš nepřeje příliš tlačit na pilu, aby nedocházelo k další eskalaci nepřátelských vztahů s Ruskem. Výnosný byznys s Ruskem totiž stále běží, sankce nesankce. Příklady? Francouzská energetická společnost Total zakoupila desetiprocentní podíl v ruském projektu Arktik SPG 2 za 25,5 miliardy dolarů a v říjnu otevřela nedaleko Moskvy svůj nový závod. Účast francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na letošním Petěrburském ekonomickém fóru nebyla náhodná. Vyostřené britsko-ruské vztahy kvůli kauze Skripal nejsou překážkou pro téměř dvacetiprocentní podíl British Petroleum v ruské společnosti Rosněft, která je kvůli propojení s Kremlem na sankčním seznamu. Od spuštění sankcí v roce 2014 kasírovala 1,5 miliardy dolarů na dividendách. Německá automobilka Daimler začne počátkem příštího roku vyrábět vozy u Moskvy.

Samostatnou kapitolou je výstavba plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa, kterou nemůže vystát americký prezident Donald Trump. Na jeho financování se podílí pět evropských firem – německá Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Shell, rakouská OMV a francouzská Engie. Zatím do projektu investovaly kolem čtyř miliard eur. V případě OMV asi její šéfové ocenili pozvání ruského prezidenta Vladimíra Putina na srpnovou svatbu rakouské ministryně zahraničí Kneisslové…

Takže dilema mezi sankcemi proti Rusku, nebo byznysem s ním částečně určitě ovlivňuje, ať chceme, či nikoliv, evropskou a třeba i americkou politiku. Vždyť i americký Boeing otevřel v létě poblíž Jekatěrinburgu společný závod s ruskou společností VSMPO Avisma na výrobu titanových komponentů. Od Trumpa jsem k tomu kritiku nezaznamenal.

Je tedy ostřejší západní protiruská rétorika někdy licoměrná? V řadě případů ano. Dost možná ale i společný byznys může nakonec chladit horké válečné hlavy. A to na obou stranách.

(Právo, 4.12.)