Německý psycholog Peter Kruse, který se zabývá psychologií organizací a kolektivní inteligencí a má na tomto poli velmi zajímavé výsledky i v podnikatelském/korporátním sektoru, často hovoří o tom, že nelze naprogramovat konkrétní změnu kultury. Jediné, co je podle něj možné, je obecně navýšit kulturní různorodost prostředí. Tím se zvýší šance (!), že vznikne něco kvalitativně nového - a dost možná i uspokojivějšího, lepšího.

A podívejme se na českou politickou scénu: máme nyní poměrný systém ve sněmovně, většinový systém v Senátu a přímou prezidentskou volbu. Jaký dokonalejší slepenec autorit, vlivů, zájmů a strategií bychom si mohli přát? Hýčkejme si ho. Navíc tak máme trvale na očích nedokonalosti a výhody všech možných volebních systémů - čerpejme i z tohoto osvěživé ponaučení.

A že se věci začínají hýbat... Za poslední půlrok tu máme Kohoutův Úsvit (pokus ekonoma přepsat českou ústavu), dočasnou vládu "úředníků", ženu vedoucí do volební kampaně jednu z kdysi nejsilnějších stran, pár nových stran (asi poslední z nich bursíko-jacquesovský LES), kandidujícího podnikatele - a nově mediálního magnáta - Babiše, matematika Janečka, jenž přece jen pozměnil svůj dřívější tak-promyšlený-že-už-promyšlenější-být-nemůže návrh změny volebního zákona, předčasné volby stanovené na dlouhý víkend i k výročí vzniku republiky...

Snad se trochu rozbřeskne na straně pravice, ta by kupříkladu mohla pouvažovat nad vlastním oblíbeným heslem "rovná startovní čára pro všechny", než se začnou strany rozčilovat nad nevhodným termínem předčasných voleb. Podle nich je termín pro pravici znevýhodňující. Na druhou stranu dostává do rukou opravdu silný impulz k nové mobilizaci. Nebyl to náhodou Zeman, který v prvním povolebním rozhovoru s Moravcem prohlásil, že elegantní způsob, jak se vypořádat s komunismem, by bylo chodit důsledně k volbám a komunisty přehlasovat?

Jemně se zablýsklo u Janečka. Jeho nový návrh již nepočítá s negativními hlasy a namísto dvou hlasů bude volič disponovat 4 hlasy. Soudě podle matematikova vyjádření a očekávání má systém fungovat tak, že "chytřejší či angažovanější" využijí všechny své hlasy, zatímco "hloupější" jen jeden. Váhám. Nepraví snad druhá Euklidova zásada cosi o tom (pravda, melu tu dohromady statistiku a pravděpodobnost s geometrií, ale když já nejsem tak geniální), že "když se přidají veličiny rovné k rovným, i celky jsou rovny" - proč by se probůh měl volič s jedním hlasem začít chovat nějak dramaticky odlišně se 4 hlasy? Možná pod dojmem toho, že většina voličů nyní nepoužívá preferenční hlasy v systému poměrném, kde je smyslem zvolit svým "hlasem" především jednu stranu... (?) A co přesně činí z Janečkova systému systém morálnější a ze zvolených kandidátů kandidáty morálnější? To jaksi nechápu. V tomto směru se mi jeví jako zatím (!) nejlepší řešení dnešního marasmu politických stran a organizování politiky "Zemanův" návrh panašování (při zachování poměrného systému), neboť se snaží čistě prozaicky vykompenzovat moc stranických vedení prosadit si na kandidátky své osobnosti i proti vůli členské základny novou svobodou pro voliče, totiž volit osobnosti z různých kandidátek. To by v dobrém zvýšilo konkurenci mezi stranami a jejich pružnost. Současně to nelikviduje stranický systém jako takový. Ani nešije habaďůru na "hloupé" voliče, mám-li to podat jinak.
V dnešním světě posouvajícím se od otevřeného softwaru k otevřeným datům a různým platformám postavených na "vrstevnickém" sdílení se mi zdá jakýkoli návrat k většinovým a elitářským systémům a vysokým bariérám zcestný a zpátečnický.

Rozbřesklo se Babišovi, který musel přece jen jít s vlastní kůží na trh, i když původně nechtěl; a ještě trochu by se mu mohlo rozbřesknout po volbách, neboť chce "stát řídit jako firmu". Je tu právěže jeden takový rozdíl: své zaměstnance firma platí, ale strana své poslance a voliče nikoli. Jen námezdné smlouvy umožňují, aby jednotlivec či majoritní vlastník zcela ovládl řízení firmy, potažmo pracovní náplně stovek až tisíců lidí. V politice Babiš pochopitelně nebude ani sám, ani jako zaměstnavatel, natož majitel státu. A jestli mu k cíli řídit stát jako firmu má opravdu dopomoci nákup novin, kterými si chce posichrovat úspěch své strany a šíření myšlenek? V tomto kontextu díky za každé předčasné volby.

Přála bych si, aby se trochu rozbřesklo i sociálním demokratům, mezi nimiž někteří zcela vážně uvažují, že jistý prezident snad dělá vše jen proto, aby poškodil právě jejich stranu, aniž by je napadlo, že možná sami sobě dokážou uškodit víc.

Podtrženo sečteno, situace je úžasně zašmodrchaná, krásně nepřehledná a lahodně pestrá. Noviny hlásí, že do nových stran houfně vstupují další a další lidé. Po předčasných volbách dost možná dojde k velkému třesku v české kotlině - ale nepředbíhejme. Do voleb daleko. Osobně jsem opět zvědavá, které ze stran (i těch nových) se uvolí a budou schopny zformulovat do naší občanské předvolební Kampaně jinak: strategické otázky pro ČR svou nejpodstatnější otázku pro českou společnost. Je to veleskromný předvolební lakmusový test politických aktérů: dokážou svůj program otočit, nic neslibovat, zato nastolit svou vizi jako otevřenou otázku pro voliče, na jejímž řešení se opravdu, ale opravdu mohou také voliči podílet? Krátké strategické otázky by (po)mohly mnohé prosvětlit a projasnit (např. motivace, důvěru ve voliče), zbaveny populismu, ideologických nánosů či strašení. A podle mého dobré otázky také daleko přetrvají volby i samotné volební období. A mimochodem, svou strategickou otázku mohou na stránkách zanechat i jednotliví voliči a hlasovat o těch nejlepších.