„Peníze jsou statistická konvence,“ říká možný budoucí radní ČNB Tomáš Holub
Dále se současný ředitel měnové sekce ČNB pokusil vyvrátit mýtus o tom, že snad ČNB „tiskne peníze“ - to vše na semináři na půdě poslanecké sněmovny, který uspořádal pirátský poslanec Jan Pošvář dne 5. 9. 2018 (odkaz na celý záznam pod článkem). Tato formulace je přímo geniální: věta „ČNB ´netiskne peníze´“ je pravdivá, a přitom o skutečné podstatě českých korun v opatrovnictví ČNB neříká zhola nic a vše dál zamlžuje.
ČNB nic netiskne, protože opravdu ty nové jednotky netiskne (v tuto chvíli nemluvíme o bankovkách, které tvoří jen zlomeček existující peněžní zásoby). A netiskne „peníze“, protože těmto jednotkám z nějakého důvodu říká „likvidita“. Prý z důvodů statistických. (?) Protože tyto jednotky údajně nemají výrazný vliv na zbytek hospodářství. Takhle je to jednoduché. Co jsou peníze, je v podstatě statistická konvence. Tolik Tomáš Holub.
Podle Josefa Jílka jsou peníze pohledávky a závazky mezi bankou a nebankovními subjekty, kdežto likvidita jsou pohledávky a závazky mezi bankami (tedy i ČNB). Čáry máry fuk...
Může být zákonné platidlo česká koruna zároveň penězi a zároveň nepenězi (likviditou)? Hm...
Logicky se nabízí otázka: Jak je vůbec možné, že dvě údajně nesourodé entity – peníze a likvidita – mají stejné funkce (platí se jimi), používají stejný přívlasek „česká koruna“ a jsou součástí téhož účetnictví?
Podívejme se tomu ale na kloub – a pěkně popořádku. Kdo v české legislativě najde pasáž, kde je jednoznačně spojeno zákonné platidlo neboli česká koruna s tzv. peněžními prostředky, o kterých mluví zákon č. 21/1992 Sb., o bankách v Části první (Základní ustanovení) v § 1, odst 2b), toho vyhlásím za národního hrdinu. Peněžní prostředky jsou zde uvedeny do širšího kontextu peněžnictví takto: „[p]ro účely tohoto zákona se rozumí úvěrem v JAKÉKOLI FORMĚ dočasně poskytnuté peněžní prostředky“.
Kdo dále v české legislativě najde pasáž, že některé peníze jsou ze statistických důvodů pouhá „likvidita“, ale přesto pořád souvisí se zákonným platidlem-českou korunou, taktéž je hrdinou.
Malé opakování: 5 způsobů, jak emitují peníze soukromé banky
Soukromé banky, tyto firmy zvláštního druhu, tvoří peníze „ex nihilo“. Lakonicky formulováno, banka může půjčit (a vydat) víc peněz, než má, podle odborníka České národní banky Josefa Jílka (Finance v globální ekonomice I – Peníze a platební styk, s. 52) takto:
1) poskytováním úvěrů nebankovním jednotkám
2) úročením vkladů a jiných závazků bank vůči nebankovním jednotkám
3) koupí majetku a služeb bankou od nebankovních jednotek
4) výplatou platů a odměn zaměstnancům a členům statutárních orgánů banky nebo
5) převodem nepeněžních závazků a kapitálů na peněžní závazky banky, například výplatou dividend a tantiém nebankovním akcionářům banky
Doplnění: jak emituje českou korunu ČNB
Obdobnými způsoby jako soukromé banky: emituje nové české koruny na mzdy zaměstnanců, na provoz, na nákup služeb a majetku, na úroky klientům (bankám), na měnověpolitické operace, na kurzový závazek... Stručně řečeno, ČNB by mohla hospodářský rok začít s nulou, a přesto bude mít dost peněz na své fungování, případně může mít neustále záporný vlastní kapitál (jako ostatně už od roku 1993). Toto jsem si jednoznačně potvrdila na již zmíněném semináři, kde jsem se na to musela optat hned třikrát, abych dostala odpověď. (zdroj níže)
Jak pomoct venkovu – více peněz, méně byrokracie a více služeb
Pokud jste pozorně četli, všimli jste si, že soukromé banky vydávají nové peníze i na mzdy. Když se podíváme do statistik, zjistíme, že v současnosti (k 31.03. 2018) činí počet zaměstnanců bankovního sektoru celkem 41 852 lidí (zdroj níže). Průměrná mzda v tomto sektoru je 48 575 Kč (zdroj níže). Celkem se tedy v jediném roce tato výsada bankovního sektoru (spolu s ČNB) rovná zhruba 24,4 miliard nových českých korun uvedených do oběhu tímto způsobem (48 575 Kč x 41 852 lidí x 12 měsíců). Malých obcí do 1 000 obyvatel je celkem 5 569 (zdroj níže).
Navrhuji tedy, aby ze stejného privilegia mohla zrcadlově automaticky (!) čerpat také státní správa, jelikož zcela odevzdala výsadu tvorby nových peněz soukromému sektoru a také nezávislé instituci, kde záleží na vůli pouhých 7 radních, kolik nových peněžních prostředků se uvede do oběhu a na co. Vyřešil by se tím částečně palčivý problém podpory venkova.
ČNB by měla nově povinnost každý rok vložit do státního rozpočtu (striktně do účelové položky venkovské obce) STEJNOU ČÁSTKU, jakou celý bankovní sektor vytvořil na své mzdy v předešlém roce. Na jednu obec by to vycházelo něco kolem 4,3 milionu Kč. Bez dotací, bez papírování, bez čekání, jako jistota. Stejně jako má své jisté bankovní sektor v oblasti mezd. Obec by si mohla zaplatit prodavače/prodavačky, dnes „neuvolněné starost(k)y“ a ostatní peníze by mohla použít dál dle vlastního uvážení. Malinko by se zjednodušilo i rozpočtové určení daní – a řada obcí by se dost možná vyvázala z neblahé závislosti na hazardu, který je zdrojem příjmů do obecního rozpočtu.
Je zjevné, že hospodářství nepoloží částka 24,4 miliard na mzdy v bankovním sektoru, tak proč by najednou měla zrcadlová částka pro venkovské mzdy ohrozit hospodářství. Rozhodně neohrozí finanční sektor, protože nové peníze nejsou skutečným bolestivým výdajem (jsou z ničeho) a půjdou do reálné ekonomiky. Jestli něco ohrožuje finanční sektor jako takový, pak jsou to spekulativní a hazardní investice a pokračující financializace ekonomiky (deriváty aj.), a jistota záchrany velkých bank „too big to fail“..., které více a více pokřivují trh.
Potřebujeme monetární gramotnost, finanční rozhodně nestačí
Dokud nebudeme vědět (tím myslím hlavně politiky), co peníze jsou, jak vznikají a hlavně kdo má toto privilegium ve své moci, nemůžeme podle mého názoru vyřešit žádný z velkých společenských problémů, protože budeme jen neustále přikládat nevyhovující a nepostačující náplasti na velké hnisavé rány. Kvůli nejasnostem ohledně peněz vzniká spousta umělých a zbytečně složitých berlí, lešení a záchranných konstruktů (peníze-likvidita aj.).
Zdroje:
Josef Jílek, Finance v globální ekonomice: Peníze a platební styk (1. díl), Měnová a kurzová politika (2. díl)
Seminář ČNB na půdě sněmovny:
audiozáznam, na adrese jan.posvar@psp.cz si můžete požádat o průvodní prezentaci pana T. Holuba.
Počet zaměstnanců bankovního sektoru:
https://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/banky-celkem-v-a-pocty/uk7-7-evidencni-stav-zamestnancu-vbankovnim-sektoru/
Průměrná mzda v bankovním sektoru:
https://www.bankovnipoplatky.com/prumerne-mzdy-v-cr-financnictvi-bez-konkurencne-nejlakavejsi-12885.html
Počet malých obcí:
https://www.czso.cz/documents/10180/50418271/32019916003.pdf/249c7530-a72e-435e-8e10-5508cafbaa04?version=1.2
ČNB nic netiskne, protože opravdu ty nové jednotky netiskne (v tuto chvíli nemluvíme o bankovkách, které tvoří jen zlomeček existující peněžní zásoby). A netiskne „peníze“, protože těmto jednotkám z nějakého důvodu říká „likvidita“. Prý z důvodů statistických. (?) Protože tyto jednotky údajně nemají výrazný vliv na zbytek hospodářství. Takhle je to jednoduché. Co jsou peníze, je v podstatě statistická konvence. Tolik Tomáš Holub.
Podle Josefa Jílka jsou peníze pohledávky a závazky mezi bankou a nebankovními subjekty, kdežto likvidita jsou pohledávky a závazky mezi bankami (tedy i ČNB). Čáry máry fuk...
Může být zákonné platidlo česká koruna zároveň penězi a zároveň nepenězi (likviditou)? Hm...
Logicky se nabízí otázka: Jak je vůbec možné, že dvě údajně nesourodé entity – peníze a likvidita – mají stejné funkce (platí se jimi), používají stejný přívlasek „česká koruna“ a jsou součástí téhož účetnictví?
Podívejme se tomu ale na kloub – a pěkně popořádku. Kdo v české legislativě najde pasáž, kde je jednoznačně spojeno zákonné platidlo neboli česká koruna s tzv. peněžními prostředky, o kterých mluví zákon č. 21/1992 Sb., o bankách v Části první (Základní ustanovení) v § 1, odst 2b), toho vyhlásím za národního hrdinu. Peněžní prostředky jsou zde uvedeny do širšího kontextu peněžnictví takto: „[p]ro účely tohoto zákona se rozumí úvěrem v JAKÉKOLI FORMĚ dočasně poskytnuté peněžní prostředky“.
Kdo dále v české legislativě najde pasáž, že některé peníze jsou ze statistických důvodů pouhá „likvidita“, ale přesto pořád souvisí se zákonným platidlem-českou korunou, taktéž je hrdinou.
Malé opakování: 5 způsobů, jak emitují peníze soukromé banky
Soukromé banky, tyto firmy zvláštního druhu, tvoří peníze „ex nihilo“. Lakonicky formulováno, banka může půjčit (a vydat) víc peněz, než má, podle odborníka České národní banky Josefa Jílka (Finance v globální ekonomice I – Peníze a platební styk, s. 52) takto:
1) poskytováním úvěrů nebankovním jednotkám
2) úročením vkladů a jiných závazků bank vůči nebankovním jednotkám
3) koupí majetku a služeb bankou od nebankovních jednotek
4) výplatou platů a odměn zaměstnancům a členům statutárních orgánů banky nebo
5) převodem nepeněžních závazků a kapitálů na peněžní závazky banky, například výplatou dividend a tantiém nebankovním akcionářům banky
Doplnění: jak emituje českou korunu ČNB
Obdobnými způsoby jako soukromé banky: emituje nové české koruny na mzdy zaměstnanců, na provoz, na nákup služeb a majetku, na úroky klientům (bankám), na měnověpolitické operace, na kurzový závazek... Stručně řečeno, ČNB by mohla hospodářský rok začít s nulou, a přesto bude mít dost peněz na své fungování, případně může mít neustále záporný vlastní kapitál (jako ostatně už od roku 1993). Toto jsem si jednoznačně potvrdila na již zmíněném semináři, kde jsem se na to musela optat hned třikrát, abych dostala odpověď. (zdroj níže)
Jak pomoct venkovu – více peněz, méně byrokracie a více služeb
Pokud jste pozorně četli, všimli jste si, že soukromé banky vydávají nové peníze i na mzdy. Když se podíváme do statistik, zjistíme, že v současnosti (k 31.03. 2018) činí počet zaměstnanců bankovního sektoru celkem 41 852 lidí (zdroj níže). Průměrná mzda v tomto sektoru je 48 575 Kč (zdroj níže). Celkem se tedy v jediném roce tato výsada bankovního sektoru (spolu s ČNB) rovná zhruba 24,4 miliard nových českých korun uvedených do oběhu tímto způsobem (48 575 Kč x 41 852 lidí x 12 měsíců). Malých obcí do 1 000 obyvatel je celkem 5 569 (zdroj níže).
Navrhuji tedy, aby ze stejného privilegia mohla zrcadlově automaticky (!) čerpat také státní správa, jelikož zcela odevzdala výsadu tvorby nových peněz soukromému sektoru a také nezávislé instituci, kde záleží na vůli pouhých 7 radních, kolik nových peněžních prostředků se uvede do oběhu a na co. Vyřešil by se tím částečně palčivý problém podpory venkova.
ČNB by měla nově povinnost každý rok vložit do státního rozpočtu (striktně do účelové položky venkovské obce) STEJNOU ČÁSTKU, jakou celý bankovní sektor vytvořil na své mzdy v předešlém roce. Na jednu obec by to vycházelo něco kolem 4,3 milionu Kč. Bez dotací, bez papírování, bez čekání, jako jistota. Stejně jako má své jisté bankovní sektor v oblasti mezd. Obec by si mohla zaplatit prodavače/prodavačky, dnes „neuvolněné starost(k)y“ a ostatní peníze by mohla použít dál dle vlastního uvážení. Malinko by se zjednodušilo i rozpočtové určení daní – a řada obcí by se dost možná vyvázala z neblahé závislosti na hazardu, který je zdrojem příjmů do obecního rozpočtu.
Je zjevné, že hospodářství nepoloží částka 24,4 miliard na mzdy v bankovním sektoru, tak proč by najednou měla zrcadlová částka pro venkovské mzdy ohrozit hospodářství. Rozhodně neohrozí finanční sektor, protože nové peníze nejsou skutečným bolestivým výdajem (jsou z ničeho) a půjdou do reálné ekonomiky. Jestli něco ohrožuje finanční sektor jako takový, pak jsou to spekulativní a hazardní investice a pokračující financializace ekonomiky (deriváty aj.), a jistota záchrany velkých bank „too big to fail“..., které více a více pokřivují trh.
Potřebujeme monetární gramotnost, finanční rozhodně nestačí
Dokud nebudeme vědět (tím myslím hlavně politiky), co peníze jsou, jak vznikají a hlavně kdo má toto privilegium ve své moci, nemůžeme podle mého názoru vyřešit žádný z velkých společenských problémů, protože budeme jen neustále přikládat nevyhovující a nepostačující náplasti na velké hnisavé rány. Kvůli nejasnostem ohledně peněz vzniká spousta umělých a zbytečně složitých berlí, lešení a záchranných konstruktů (peníze-likvidita aj.).
Zdroje:
Josef Jílek, Finance v globální ekonomice: Peníze a platební styk (1. díl), Měnová a kurzová politika (2. díl)
Seminář ČNB na půdě sněmovny:
audiozáznam, na adrese jan.posvar@psp.cz si můžete požádat o průvodní prezentaci pana T. Holuba.
Počet zaměstnanců bankovního sektoru:
https://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/banky-celkem-v-a-pocty/uk7-7-evidencni-stav-zamestnancu-vbankovnim-sektoru/
Průměrná mzda v bankovním sektoru:
https://www.bankovnipoplatky.com/prumerne-mzdy-v-cr-financnictvi-bez-konkurencne-nejlakavejsi-12885.html
Počet malých obcí:
https://www.czso.cz/documents/10180/50418271/32019916003.pdf/249c7530-a72e-435e-8e10-5508cafbaa04?version=1.2