Revoluce ve sportu a zábavě je tu. Který hlupák by čekal trpělivě a s napětím do posledních vteřin poslední třetiny finálového utkání, když chytrý prográmek se slušnou statistickou výbavou vám už po vyhodnocení ukazatelů z první třetiny dokáže bezpečně stanovit jasného vítěze? Ostatně týká se to jakéhokoli kolektivního sportu.

Úžasné. Lidská civilizace nezná hranic a stoupá na vyšší stupínek vývoje. Více volného času na... To už nechám na vás. A to jsme zatím jen u sledování sportu a zábavy, ukazují se další možnosti, jen opravdový troubelín bude v brzké budoucnosti hrát nějakou hru, když může platit jiným, aby si hráli za něj. Anebo ještě lépe, nechá umělou inteligenci, aby si hrála s jinou umělou inteligencí. Člověk má přeci důležitější věci na práci. Čekat na regulérní výsledky je taková otrava a zbytečná formalita. No uznejte.

Znamení doby je jasné. Čekání na něco je přežitek. Celé utkání ve všech kolektivních sportech lze nově odehrát za pouhý první „poločas“. Dříve nebo později jistě algoritmus, velká data a umělá inteligence dokážou zkrátit tento promrhaný čas jen na několik minut utkání. Ohromné zklidnění pocuchaných nervů, klid, úspory času, peněz, zkrácení Olympijských her nebo naopak konečně zapojení sportovců ze všech končin světa. Vyberte si.

A teď na vážnější notu.

Není čas ustrnout na vavřínech. Neměli bychom se bát radikálních inovací v politice. Chceme úspory? Chceme svižné procesy? Chceme své vítěze? Jistěže chceme. Proč tedy obtěžovat celý národ nezáživným a přitroublým manuálním cvičením, proč zaměstnávat nesmyslné volební komise předpotopním sčítáním všech hlasů, když stačí, aby odhlasovala 1/5 národa (losem střídaná) – a chytrý prográmek propočítá na základě pravděpodobnosti a minulých volebních výsledků a vím-já-čeho-všeho-dalšího konečného vítěze za nás za všechny?

A teď úplně vážně.

Soukromá média se rozhodla nedávno blýsknout se špičkovou technologií, ulevit vypjatým nervům voličů a vypálit rybník veřejnému sektoru. Veřejná televize i veřejný sektor srazily paty a bezpáteřně se ohnuly až k zemi. Premiér bezprecedentně vyhlašuje vítěze voleb ještě před samotným uzavřením celého procesu.
Pokud se lze stoprocentně spolehnout na výsledek, tak proč zůstávat u něčeho tak plytkého jako zkrácení čekání na výsledek o pár hodin? A pokud se nelze stoprocentně spolehnout na to, že nikdy nemůže nastat ono nemilé překvapení, že oficiální vítěz bude nakonec jiný než ukvapeně soukromě oznámený, k čemu je vlastně celá tato záležitost plíživé "privatizace výsledků voleb" dobrá?

PS. Kromě otřesu z všeobecné agresivity anebo naopak trivializování agresivity během kampaně a kolem voleb ve mně tohle vzbuzuje snad vůbec největší zaražení a údiv.