Ve svém románu Pornografie popisuje polský spisovatel Witold Gombrowicz „pasoucí se pornografickou“ hru dvou starších mužů zapletených do předstírání svých záměrů, aby se posléze mohli chlípně ukájet pozorováním vztahu dvou mladých lidí. V jednu chvíli však hra vede k trapnému pocitu, neboť jeden z mužů dochází k poznání: „Já vím, že on ví – on ví, že, já vím, že on ví“.
Politici jsou často zapleteni do předstírání svých vykalkulovaných mocensky chlípných záměrů a proto se musí hlídat, aby nebyli přímo přistiženi v situaci jako jedna z Gombrowiczových mužských postav, když svlékala svým pohledem vyhlédnutou oběť.
Rčení „až naprší a uschne“ je možno slyšet spíš už jen u dětí, kdy v rámci jazykové hry vyjadřují časový zápor či bláznovství nějakého přání či požadavku druhých.
O čem vypovídá skutečnost, že letošní 22. mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět je „tematicky“ prezentován tímto infantilním rčením?