V akademických senátech jsou kariéristi. Studenti by měli víc poslouchat
Studenti by měli využívat všechny oblasti, které škola nabízí ke vzdělávání, a pokud to škola dostatečně nedělá, tlačit na ni rozhodným, ale kultivovaným způsobem. Vysoká škola by měla být elitním prostorem plným elitních jedinců, píše Milan Knížák v komentářích k našim otázkám o samosprávě.
Více o projektu se dozvíte v našem prvním článku.
Jaký je váš pohled na akademickou samosprávu? Je způsob řízení univerzit, založený na samosprávných mechanismech, podle vás správný? Funguje dnes podle vás akademická samospráva dobře?
Dle mého názoru funguje akademická samospráva špatně. Často jde o boj mezi exekutivou a senátem především proto, že senát je plný lidí, kteří nejen že problémům nerozumí, ale ani nemají zájem se o nich něco dozvědět, spokojí se s povrchními informacemi a řídí se módními hesly o transparentnosti a boji proti korupci, za kterými se skrývá často vyřizování osobních účtů.
Jakou roli podle vás v akademické samosprávě hrají studenti a studentky? Přispívají svou přítomností k jejímu fungování, mají nějakou specifickou roli?
Nejlépe přispívají ke zlepšení kvality školy ti studenti, kteří považují vysokou školu za místo k získání vzdělání a nikoliv jako výtah ke kariéře. Právě senáty jsou plné podobných studentů. Diskuze je určitě důležitým prvkem výuky, ale základem je schopnost naslouchat.
Co by podle vás mělo pro studenty a studentky znamenat jejich členství v akademické obci?
Měli by využívat všechny oblasti, které škola nabízí ke vzdělávání, a pokud to škola dostatečně nedělá, tlačit na ni rozhodným, ale kultivovaným způsobem. Vysoká škola by měla být elitním prostorem plným elitních jedinců.
Kdybyste měl/a ocenit jeden počin, kterým se za poslední tři roky nějaký student nebo studentka prokázal/a jako dobrý člen/dobrá členka akademické obce, co by to bylo?
Žádný takový počin neznám. Uměl bych však poukázat na opačný, tedy negativní počin a to „provolání za svobodné vysoké školy“, které ukázalo zpupnost a nevzdělanost autorů a primitivnost těch, kteří se tím nechali zlákat.
Milan Knížák
Profesor Milan Knížák je významný český výtvarník a umělec. Šest let zastával funkci rektora Akademie výtvarných umění v Praze, kde dodnes působí. Byl členem hnutí Fluxus, v letech 1999 až 2011 byl také ředitelem Národní galerie.
Více o projektu se dozvíte v našem prvním článku.
Jaký je váš pohled na akademickou samosprávu? Je způsob řízení univerzit, založený na samosprávných mechanismech, podle vás správný? Funguje dnes podle vás akademická samospráva dobře?
Dle mého názoru funguje akademická samospráva špatně. Často jde o boj mezi exekutivou a senátem především proto, že senát je plný lidí, kteří nejen že problémům nerozumí, ale ani nemají zájem se o nich něco dozvědět, spokojí se s povrchními informacemi a řídí se módními hesly o transparentnosti a boji proti korupci, za kterými se skrývá často vyřizování osobních účtů.
Jakou roli podle vás v akademické samosprávě hrají studenti a studentky? Přispívají svou přítomností k jejímu fungování, mají nějakou specifickou roli?
Nejlépe přispívají ke zlepšení kvality školy ti studenti, kteří považují vysokou školu za místo k získání vzdělání a nikoliv jako výtah ke kariéře. Právě senáty jsou plné podobných studentů. Diskuze je určitě důležitým prvkem výuky, ale základem je schopnost naslouchat.
Co by podle vás mělo pro studenty a studentky znamenat jejich členství v akademické obci?
Měli by využívat všechny oblasti, které škola nabízí ke vzdělávání, a pokud to škola dostatečně nedělá, tlačit na ni rozhodným, ale kultivovaným způsobem. Vysoká škola by měla být elitním prostorem plným elitních jedinců.
Kdybyste měl/a ocenit jeden počin, kterým se za poslední tři roky nějaký student nebo studentka prokázal/a jako dobrý člen/dobrá členka akademické obce, co by to bylo?
Žádný takový počin neznám. Uměl bych však poukázat na opačný, tedy negativní počin a to „provolání za svobodné vysoké školy“, které ukázalo zpupnost a nevzdělanost autorů a primitivnost těch, kteří se tím nechali zlákat.
Milan Knížák
Profesor Milan Knížák je významný český výtvarník a umělec. Šest let zastával funkci rektora Akademie výtvarných umění v Praze, kde dodnes působí. Byl členem hnutí Fluxus, v letech 1999 až 2011 byl také ředitelem Národní galerie.