Kam chodí Vietnamci, kteří neumí česky a neznají české zákony, ale nechtějí se spoléhat na placené zprostředkovatelské služby? Na Sangu.eu.

Sanga jsem poznala přes jeho video, kde vysvětluje Čechům, jak se správně používají hůlky. Doslova jako virál se to šířilo po Facebooku letos v květnu. Nedlouho poté spustil stránku Sangu.eu, kde přenáší informace ve vietnamštině. Využití internetu a zejména sociálních sítí se zdá být vysoce efektivním integračním nástrojem. Dokazuje to přes 6000 fanoušků na Facebooku, které Sangu.eu získal za pouhý půl rok existence.



Z ekonoma tlumočník

Sang (celým jménem Trần Văn Sang) se narodil ve Vietnamu a v deseti letech přijel s rodinou do Čech. Vystudoval vysokou školu s ekonomickým zaměřením, v oboru však nezůstal. Místo toho využil výhody své perfektní češtiny i vietnamštiny, ale ne v placených zprostředkovatelských službách, protože, dle jeho slov, „by ho to nemotivovalo ke změně k lepšímu“.

Před čtyřmi lety se Sang přestěhoval z Mostu do Prahy, kde začal pracovat v IOM (Mezinárodní organizace pro migraci) na projektech dobrovolných návratů. „Ke mně přicházeli lidé, kteří byli na dně, potřebovali letenky do Vietnamu a neměli peníze. Začal jsem přemýšlet nad příčinami a došlo mi, že je to vlastně neznalost jednoduchých zákonů – udržení lhůt a adres. Na tom dostávají vyhoštění nejvíc, “ popisuje mi třicetiletý Sang své první zkušenosti v roli tlumočníka.

Předtím než založil Sangu.eu, získával Sang zkušenosti na několika projektech neziskových organizací i českých institucí zaměřující se na integraci cizinců. Jeho práce spočívala v tlumočení, překládání a poradenství Vietnamcům, kteří se dostali do nějakého problému, například s pobytem, ale neměli peníze na placený zprostředkovatelský servis nebo právníka.

Nejsem typický blogér, jsem lektor

K vytvoření stránky Sangu.eu vedla právě nepříliš optimistická situace na poli zprostředkovatelských servisů. Sang tímto dává Vietnamcům alternativu – možnost naučit se český jazyk a porozumět českým zákonům. Vše zdarma, dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. K tomu použil internet. „Každý Vietnamec sedí v krámě před počítačem a dívá se na něco. Tak proč ne něco užitečného?“ říká Sang.

Ve svém projektu vychází hodně ze svých zkušeností. Věci nejen popisuje, ale především vysvětluje a povzbuzuje k učení. „Při styku s různými generacemi Vietnamců a Čechů jsem si nakonec uvědomil, že obě strany se chtějí vzájemně více poznávat, a to nejen co se týče kultury, kuchyně, jazyka, ale i těch nejběžnějších věcí každodenního života.”

Aby propojil vietnamskou a českou kulturu, zprostředkovává informace a zkušenosti po internetu. Proto na Sangu.eu nenajdete blogy plné osobních názorů. Naopak lidé sem chodí za výukovými a instruktážními videi z lekcí češtiny, právního poradenství nebo zdravotnictví. Dále se tu dočtou o aktualitách v migrační politice či o tradicích a zvycích obou zemí.

V jednoduchosti je krása integrace

Čím si Sangu.eu získal takovou popularitu, ptáte se? V jednoduchosti. Videa, která vyrábí, jsou sestavena tak, aby Vietnamce neodradilo od učení. Například první videa o vyplnění žádosti o pobytu rozdělil na jednotlivé kolonky. Tím je to pro Vietnamce, kteří neovládají češtinu, stravitelnější, než kdyby jim to vše vysvětlil v jednom videu. Samotná česká abeceda je vysvětlena v devíti videích. Publikováním videa nebo článků to pro Sanga ovšem nekončí. Denně odpovídá na dotazy fanoušků, kteří se s ním radí.

Za šest měsíců, co běží web, ho navštívilo 40 000 Vietnamců a to ze 100 zemí světa. Jen z Vietnamu se jedná o 5 000 lidí, kteří se připravovali na cestu do Čech. Každý den se na web podívá průměrně 200 lidí.

Nejvíc zhlédnutí mají kurzy češtiny, ke kterým Sang s vietnamistou Jiřím Kocourkem vydali knihu. O tom, že Sang dosáhl svého cíle není pochyb, což dokládá i jedna z mnoho děkovných zpráv, co mu chodí. „Žiju tady dlouhá léta, ale nikdy jsem neměl motivaci se integrovat. Až když jsem viděl ty videa, tak jsem si uvědomil, že je to vlastně lehké.“

A tak to přesně vidím já. Jde o to, aby si každý migrant uvědomil, že ta integrace je vlastně lehká, když se chce. Důležité je to, aby se každý jednotlivec chtěl sám integrovat do společnosti, do které se přistěhoval. Mladá generace to zvládá. Přece jenom se ve škole učí česky lépe než ve večerce.

Starší generace si také už uvědomuje, že interkulturní soužití je záležitost dlouhodobá. V 90. letech všichni chtěli hodně vydělat a odjet zpět do Vietnamu. Teď už tu ale mají děti, vnoučata a dostatečně si zvykli na zdejší způsob života. A tak i díky Sangu.eu se začínají doopravdy integrovat.

Více o multikulturním soužití najdete v mém nejoblíbenějším videu od Sanga.