Liou Siao-po připomínal, že i Číňané touží po svobodě. Tak jako všichni lidé

15. 07. 2017 | 10:11
Přečteno 2905 krát
Ve čtvrtek 13. července o půl šesté ráno místního času v nemocnici v Šen-jang v severovýchodní Číně ve věku nedožitých 62 let zemřel Liou Siao-po, čínský filozof, básník, publicista a obránce lidských práv. Za prosazování myšlenky lidských práv v Číně se v roce 2010 stal nositelem Nobelovy ceny míru. Ze stejné příčiny o dva roky dříve zatčen a roku 2009 odsouzen za „podněcování k podvracení státní moci“ na jedenáct let do vězení.

Konce trestu se nedočkal a zemřel v důsledku – pravděpodobně úmyslně – zanedbané léčby rakoviny jater. Krátce před smrtí prosil, aby směl v doprovodu své ženy, básnířky Liou Sia, odjet na léčení do ciziny.

S prosbou o vyplnění této žádosti se na generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga před nedávnem obrátilo 154 nositelů Nobelovy ceny v různých oborech, významní světoví spisovatelé, Amnesty International i další lidskoprávní aktivisté. Ve prospěch Liou Siao-poovy prosby se vyjádřili také někteří politici, naposledy prezidentka Tchaj-wanu.

Liou Siao-po je označován za nejznámějšího čínského disidenta. Byl to nezávislý myslitel, literární kritik a komentátor aktuálního dění v Číně, jedna z nejvýraznějších postav své generace. Dospíval v dobách brutality a chaosu Kulturní revoluce a jako jeden z prvních autorů žijících v Číně otevřeně označil Kulturní revoluci za produkt totalitního systému postaveného na absolutní moci komunistické strany.

A také jako jeden z prvních pojmenoval paradox Kulturní revoluce, během níž Mao Ce-tung a jeho blízcí v zájmu zúčtování s vnitrostranickými odpůrci svedli indoktrinovanou mládež k násilnostem a ničení, vzápětí ale tato zkušenost otevřela mladé generaci oči a zlomila její původně neotřesitelnou víru v komunistickou stranu. Na konci 70. let pak právě z této generace vzešla řada pozoruhodných osobností čínského veřejného a kulturního života. Symptomatické je, že mnozí z nich čelili v průběhu let perzekucím a dnes žijí v exilu.

Liou Siao-po vystudoval obor čínská literatura. Bakalářský titul získal v Čchang-čchunu, na Ťilinské univerzitě v severovýchodní Číně, odkud pocházel. Magisterské a doktorské studium absolvoval v Pekingu, na prestižní Pekingské pedagogické univerzitě, kde také ještě jako doktorand začal přednášet. V roce 1988 obhájil disertaci s názvem Estetika a lidská svoboda a stal se prvním držitelem doktorského titulu v oboru estetika v Číně.

Byl ovlivněn dílem předválečných čínských autorů, kteří studovali v zahraničí, a dílem Immanuela Kanta, zejména ho fascinovalo téma vztahu umění a svobody. V kontextu Maova literárního dogmatu, v němž byla literatuře a umění přisouzena role „služby lidu“ ve smyslu naplňování ideologických úkolů komunistické strany, byl Liou Siao-poův zájem o kantovskou estetiků odvážně buřičský.

Širší veřejnost na sebe Liou Siao-po poprvé upozornil v polovině 80. let, tehdy ještě jako student, v polemických vystoupeních namířených proti zotročující síle tradice. V dobových sporech o původ a povahu Kulturní revoluce a o další směřování Číny se stal mluvčím těch intelektuálů, kteří viděli příčiny nedávného rozvratu v přetrvávajícím myšlení tradiční hierarchizované společnosti vyžadujícím poslušnost absolutnímu vládci, a budoucnost hledali v odmítnutí tradice a důsledném převzetí západních ideálů rovnosti a demokracie.

Liou Siao-po zásadně odmítal myšlenku obrody konfuciánství, která se v té době začala v Číně objevovat poprvé od vzniku Čínské lidové republiky, neboť v ní jasnozřivě viděl především nástroj útisku a potlačení individuality. Jeho vystoupení byla vyostřeně polemická, bez obalu kritizoval starší generaci intelektuálů za zbabělost a poklonkování moci. Servítky si nebral ani při hodnocení současné literatury, kterou vcelku po právu obviňoval z nedostatku nezávislého myšlení a z umělecké nezralosti.

Krátce poté, co navzdory přání ministerstva školství a konzervativně naladěných učitelů suverénně obhájil disertaci, Liou Siao-po odjel přednášet do ciziny. Když na jaře 1989 v Pekingu začaly studentské protesty, byl Liou Siao-po na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Zpočátku váhal, nakonec se ale vrátil do Pekingu a připojil se k protestnímu hnutí v jeho poslední fázi. Společně se třemi dalšími přáteli byl v noci 4. června na náměstí, a když přišli vojáci a přijely tanky, tito „čtyři ušlechtilí muži“ (s´ ťün-c´) vyjednali s armádou pro zbývající studenty možnost odejít z náměstí, a zabránili tak dalšímu krveprolití.

Liou Siao-po byl následně zatčen a poprvé uvězněn. Po propuštění se již nemohl vrátit na univerzitu. Začal se věnovat různým aktivitám na obranu lidských práv, zpočátku zejména usiloval o ukončení perzekucí proti demonstrantům z Tchien-an-menu. Byl pod stálým dozorem policie, tři roky za své aktivity strávil v pracovním táboře.

V době, kdy byl na svobodě, komentoval dění v ČLR v článcích publikovaných v zahraničí, na Tchaj-wanu publikoval knihy o současné čínské společnosti. Roku 2001 se stal v Číně jedním ze zakládajících členů nezávislého centra mezinárodního PEN klubu. Poté, co byl roku 2008 naposledy uvězněn, začal intenzivně psát básně.

Liou Siao-po byl velkým obdivovatelem Václava Havla a československého disentu. Podílel se na přípravě Charty 08, dokumentu volně inspirovaného naší Chartou 77. Čínská Charta požaduje komplexní politické a společenské reformy „s cílem co nejdříve vybudovat svobodnou a demokratickou zemi řídící se ústavním pořádkem a naplnit tak soustavné snažení a sny Číňanů posledních více než sta let.“

Když byla roku 2010 Liou Siao-poovi „za jeho dlouhý a nenásilný zápas za základní lidská práva v Číně“ udělena Nobelova cena míru, nebylo nikoho, kdo by ji mohl v Oslo převzít. Laureát byl ve vězení a její ženě zabránily úřady vycestovat. Agentura Sin-chua v reakci na Liou Siao-poovo ocenění uveřejnila krátkou zprávu, v níž cituje domácí „odborníky“ označující udělení ceny „odsouzenému kriminálníkovi“ za vměšování do vnitřních záležitostí Číny s cílem poškozovat ji.

Jedním z šesti základních principů, k nimž se odvolává Charta 08, jsou lidská práva (vedle svobody, rovnosti, republikánského zřízení, demokracie a ústavní vlády). Říká se zde: „Lidská práva nejsou něčím, co člověku dává stát, ale jsou to práva, jimiž je člověk nadán od okamžiku svého narození. Obrana lidských práv je hlavním cílem vlády a legálním základem veřejné moci, stejně jako inherentním požadavkem pro to, aby základním východiskem byl člověk. Všechny minulé politické katastrofy v Číně jsou těsně spjaté s tím, že držitelé moci ignorovali lidská práva. Člověk je hlavním subjektem státu, stát je od toho, aby sloužil lidu, vláda existuje kvůli lidu.“

Nevíme, zda autorem těchto řádků byl právě Liou Siao-po, vyjadřují však přesně jeho přesvědčení a podstatu jeho politického snažení. To v Číně nyní bude pokračovat už bez něj.

DeníkReferendum, 14. 7. 2017

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy