Protesty pokračují. Občané neustoupí v žádném z pěti bodů
Od začátku června probíhají v Hongkongu masové demonstrace a stávky vyvolané návrhem extradičního zákona. Ten by umožňoval vydávat obviněné čínským soudům, které na rozdíl od těch v Hongkongu rozhodně nejsou nezávislé.
Hongkongská vláda nijak nereagovala na mírumilovné protesty, jichž se v jednu chvíli účastnily více než dva milióny lidí. Když se pak začala policie uchylovat k nepřiměřenému násilí, část demonstrantů se radikalizovala a dodnes se vedle poklidných demonstrací a stávek konají také radikálnější akce, jež obnášejí i ostré střety s policií.
Během léta hongkongskou veřejností otřásly brutální útoky příslušníků hongkongského podsvětí, tak zvaných triád, aniž by proti nim adekvátně zasáhla policie. Další zásahy policie naopak eskalují napětí, jako poslední víkend v srpnu během incidentů v metru.
Policejní násilí a údajná spolupráce s triádami vedly demonstranty k tomu, aby mezi své požadavky zařadili také zřízení nezávislé komise, která by vyšetřila brutalitu policie, a dále amnestii pro všechny zadržené demonstranty. Rovněž se domáhají zrušení klasifikace protestů jako „výtržností“, za což hrozí až deset let vězení.
Pátým a hlavním politickým požadavkem se během léta stalo všeobecné a rovné volební právo pro všechny obyvatele Hongkongu. Kvůli všeobecnému volebnímu právu se konaly masové demonstrace už před pěti lety v době tak zvané deštníkové revoluce.
Na začátku září studenti středních a vysokých škol vyhlásili stávky. Před školami tvoří dlouhé lidské řetězy a skandují hesla, především „Vezměme Hongkong zpět do vlastních rukou“.
Na protestech se objevují americké a britské vlaky a hesla apelující na Západ, aby se postavil na stranu Hongkongu. Prodemokratičtí politici cestují do USA a Evropy a hledají podporu, zejména ve snaze zabránit zásahu čínské armády.
Zatímco do masových protestů se zapojují široké vrstvy obyvatelstva a podle průzkumů veřejného mínění je podporuje devadesát procent lidí mladších třiceti let, naopak proti nim stojí většina nejvlivnějších podnikatelů Hongkongu. Důvod je zřejmý – vydělávají na podnikání v Číně a s Čínou a nemohou si dovolit riskovat, že by se znelíbili politické moci v Pekingu.
V Čínské lidové republice je běžnou praxí vynucovat si politickou loajalitu ekonomickými prostředky. Kdo se nepodvolí, může zapomenout na úspěch svého podnikání.
Jednu z výjimek představuje jednadevadesátiletý hongkongský magnát Li Ka-shing, jeden z nejbohatších mužů světa. Nevyjadřuje se sice jednoznačně na podporu protestů, ale diplomaticky dává Carrie Lamové najevo, že jedinou cestou k řešení situace je velkorysost vlády, která by měla k požadavkům demonstrantů přistoupit se vší vážností.
Začátkem září Carrie Lamová nečekaně vystoupila v hongkongské televizi se zvláštním projevem a oznámila, že v říjnu legislativní rada definitivně stáhne projednávání návrhu extradičního zákona, který byl prvopočáteční příčinou protestů. Ostatní požadavky však rázně zamítla a místo nich nabídla jen posílení útvaru pro vyšetřování policejních sborů a přislíbila široké konzultace s veřejností s cílem řešit praktické problémy života v Hongkongu.
Její projev protesty nezastavil. Hlavním heslem se stalo „Nelze ustoupit ani v jednom bodě“.
V Hongkongu dál stávkují studenti, probíhají – nyní již většinou nepovolené – demonstrace, lidé hledají další způsoby, jak dávat najevo svůj vzdor a odhodlání. V předvečer svátku středu podzimu, letos připadá na pátek 13. září, kdy se lidé těší pohledem na nejkrásnější úplněk v roce, výrobci svátečních „měsíčních koláčků“ na ně vytiskli hesla na podporu demonstrantů.
V poslední dnobě se během protestů a „vycházek“ jako záminky pro nepovolené shromáždění začala masově zpívat píseň s názvem „Nechť se Hongkongu vrátí jeho sláva“. O té se začalo hovořit jako o hymně Hongkonžanů.
May Glory Be to Hong Kong
DeníkReferendum 12. 9. 2019