Oficiální zpravodajství o nové pandemii v Číně názorně ukazuje dysfunkčnost čínského politického systému posedlého centralizací, v němž je realita podřízena požadavkům ideologie. V době šířící se epidemie má vedení strany a státu největší starost o zachování vedoucí úlohy strany v teorii i praxi.

O prvních případech nakažených neznámou infekční chorobou v jihočínském Wu-chanu referoval hongkongský tisk již začátkem prosince. Když pak čínské úřady 31. prosince vydaly první oficiální zprávu o neznámém koronaviru, bylo jasné, že situace začíná být vážná.

Mobilizovat síly k velkému znovuzrození čínského národa

Přestože o nemoci se vědělo od prosince, razantní opatření začala být přijímána až ve druhé polovině ledna a zákaz cestování z epicentra nákazy, jedenáctimiliónového Wu-chanu, byl vyhlášen až 23. ledna. To už byly zaznamenány případy nakažených po celé Číně a také jednotlivé případy v zahraničí. Zákaz vešel v platnost dva dny před začátkem novoročních svátků, tj. v době, kdy se v Číně přemisťují miliony lidí, a kdy se jich již z průmyslového centra Wu-chanu mnoho rozjelo na svátky po celé zemi.

Teoreticky by autoritářský systém měl být schopen zastavit infekci okamžitými, byť třeba drastickými, opatřeními. Skutečnost v Číně ale je jiná, stranický a státní aparát je zvyklý čekat na rozhodnutí přicházející shora, bojí se jednat z vlastní iniciativy.

Důvodem je strach ze sankcí v případě špatného odhadu přání nejvyššího vedení, zejména s ohledem na bytostnou neochotu režimu přiznávat závažné problémy. Nikdy totiž není jasné, zda je na místě řídit se podle potřeb reálné situace, nebo spíš podle toho, co si přeje vidět a slyšet ústřední výbor a zejména generální tajemník.

Generální tajemník dlouho jasný signál nedával. Ve stejný den, kdy už bylo všem zřejmé, že epidemie propukla naplno a byl uzavřen Wu-chan, hlavní zprávou agentury Sin-chua byl Si Ťin-pchingův novoroční projev mobilizující síly k uskutečnění programu komunistické strany a jejího „zářného cíle velkého znovuzrození čínského národa“ jakož i „krásné budoucnosti společenství sdíleného osudu lidstva“ a „velkého historického času čínského národa v době velkého historického času lidstva!“

Epidemie hlavní zprávou dne

Informace o epidemii se v čínských médiích objevovaly okrajově již dříve, teprve den po Si Ťin-pchingově novoročním projevu jim však agentura Sin-chua začala věnovat patřičnou pozornost mezi hlavními zprávami dne. Na prominentním místě se objevila reportáž vyzvedající odhodlanost lékařů připravených jít na pomoc Wu-chanu, včetně strádání, která musejí překonávat.

Převládla ale ideologie nad věcnými informacemi. Obětavost lékařů zarámovala síla komunistického uvědomění členů základní organizace Komunistické strany Číny internistů fakultní nemocnice jedné z univerzit ve Wu-chanu, kteří zorganizovali „úderný oddíl“ a přísahali na rudou vlajku, že budou bojovat s nemocí.



V neděli 25. ledna pak bylo hlavní zprávou agentury Sin-chua zasedání stálého výboru politbyra (SVP), na kterém se epidemie stala hlavním tématem. Obecné informace, které se čtenáři dozvěděli ze zprávy ze zasedání SVP, směřovaly až na výjimky k ujištění, že vše moudře řídí ústřední výbor komunistické strany, kde vznikla zvláštní pracovní skupina pro epidemii, která „rozvine svoji činnost pod vedením členů stálého výboru politbyra“. Ústřední výbor také vyšle do postižených oblastí “řídící skupiny“, aby „na příslušných místech zajistily realizaci činnost po linii prevence“.

Velká část článku reprodukuje typický Si Ťin-pchingův „významný projev“ plný floskulí a odtržený od reality. Generální tajemník zde poprvé v jedné větě označil situaci šířící se epidemie za vážnou.

Hlavním motivem projevu je opět role ústředních stranických orgánů při boji s epidemií, dokonce nutnost „posilovat centrální jednotné vedení ÚV“. V projevu zaznívají požadavky adresované organizacím komunistické strany a orgánům státní správy všech úrovní, aby postupovaly podle pokynů ÚV, nebo aby stranické organizace posilovaly „čtvero vědomí“, upevňovaly „čtverou sebedůvěru“ a uspěly ve „dvojím zachovávání“.

Esotericky znějící fráze v podstatě různým způsobem formulují nutnost za každou cenu zachovat vedoucí úlohu komunistické strany, čínský politický systém a dokonce postavení Si Ťin-pchinga v něm.

Vše je pod kontrolou

Zpráva pokračuje ujištěním, že čínská vláda se od počátku se vší vážností epidemii věnuje, podrobně monitoruje situaci, organizuje preventivní opatření – a při tom, jak jinak, „do hloubky studuje a realizuje ducha významných pouček generálního tajemníka Si Ťin-pchinga“. Jako jeden z mála konkrétnějších výstupů zasedání se objevuje vyhlášení nezbytnosti „přijímat opatření podle principu soustředit postižené, soustředit odborníky, soustředit zdroje a soustředit urgentní pomoc“, avšak bez dalších podrobností.

Článek nakonec uvádí strohý výčet „preventivních opatření založených na vědeckých poznatcích“, počínaje monitorováním situace, včasným varováním a izolací nakažených, přes dopravní omezení, desinfekci veřejných prostranství, měření teploty a umístění do karantény všech podezřelých z nákazy. Je zde i požadavek na urychlení výzkumu nových léčiv a „celkové zvýšení vědecké úrovně všech přijímaných opatření“.

V samém závěru zpráva konstatuje, že stálý výbor politbyra zdůraznil potřebu informovanosti a transparentnosti doma i v zahraničí, „řízení veřejného mínění, propagace a interpretace přijímaných rozhodnutí a posilování veřejné důvěry“. V duchu otevřenosti a transparentnosti má také probíhat spolupráce s mezinárodními organizacemi.

Světová zdravotnická organizace pochválila čínskou vládu za rychlou reakci a překvapila názorem, že zatím není čeho se obávat, protože čínské úřady prý mají šíření nemoci pod kontrolou. Reakce byla skutečně na čínské poměry rychlá, epidemii SARS v roce 2003 se čínské orgány snažily zatajovat několik měsíců.

Pod kontrolou ale situace v Číně není. Na rozdíl od Světové zdravotnické organizace si to vedení komunistické strany uvědomuje. V Si Ťin-pchingově přístupu lze vycítit strach, aby příslovečná čínská stabilita nevzala za své pod tlakem obyvatel nespokojených s tím, že stát není schopen problém účinně řešit.

Situace v Číně je totiž mnohem horší, než jak se může zdát při pohledu na záběry do moderně vybavených nemocnic s lékaři ve zbrusu nových ochranných kombinézách, jak je agentura Sin-chua šíří doma i ve světě.

DeníkReferendum 27. 1. 2020