Vyšší nemocenská, nebo jednorázový příspěvek. Jak pozitivně motivovat k častějšímu testování?



Co je aktuální problém? Asi dvě třetiny kontaktů z trasování vypadávají, protože lidé nechtějí být nahlášeni. Na testy nechodí desetitisíce z těch, které tam poslali praktici nebo hygienické stanice. To, že se velká část lidí nenechává testovat, potvrzují i čísla z nemocnic. Z lidí, kteří musí s covidem do nemocnic (s těžkým či lehčím průběhem), je dlouhodobě pouze polovina, která předtím testem na covid prošla. U druhé poloviny se covid zjistí testem až přímo při příjmu do nemocnice. Bojí se totiž mnohdy nemocenské, pokud na ni vůbec mají nárok, a tím i propadu mzdy na 60 %. Mnoho lidí tak propadává až do existenčních problémů. (Úřady teď navíc někdy nezvládají plynule vyplácet ošetřovné, ale to je zase jiné téma.)

Podle souhrnných dat na téma pandemie společnosti PAQ Research Dana Prokopa by se jen třetina pracovně aktivních respondentů velmi ochotně snažila bezplatně otestovat, pokud by byli v kontaktu s nakaženým nebo pociťovali typické, ale ne těžké příznaky (ztráta čichu, chuti). Další třetina těchto respondentů je spíše ochotná, zbylá třetina se testovat nechce.

A když jsme v této situaci, tak dává smysl hledat pozitivní motivace. Je v zájmu celku, aby lidé, když se cítí nemocní, zůstali prostě doma a dodržovali opatření.

Na podporu / motivaci lidí (a firem) nechat se testovat, zůstat v karanténě a spolupracovat při trasování, jsme proto připravili varianty řešení, které by nešly za zaměstnavateli, ale za státem. Alespoň do konce června 2021. Ty jsem představila plénu Sněmovny.

Jednou z nich je zvýšení nemocenské na 80 % denního vyměřovacího základu hrazeného státem. Tato podoba mimořádné nemocenské by se vztahovala pouze na ty, kdo byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo jim byla nařízena izolace či karanténa v důsledku trasování. Žádná “cochcárna”.

Klíčové je, že navýšené náklady by zaměstnavatelům hradil stát.

Druhým principiálním řešením je dávat jednorázový příspěvek za COVID karanténu a izolaci. Tady navrhujeme vyjít z výše 3 000 korun. Karanténa či izolace většinou trvá 10, někdy 14 dní, a za tuto dobu je příspěvek 3 000 Kč pro nízkopříjmové rodiny citelný. Pro vyšší příjmové skupiny příliš motivační samozřejmě není. Příspěvek by opět náležel jen lidem s pozitivním testem a/nebo nařízenou izolací či karanténou na základě epidemiologického šetření. A to jednou za tři měsíce.

Ještě zopakuju data z výzkumu PAQ Research. Z něj vyplývá, že pokud by v případě pozitivního testu na covid byl lidem poskytnut finanční příspěvek kompenzující snížení příjmů v době izolace dokonce 5 000 Kč, zvýší se skupina velmi ochotných ze 33 na 47 % pracujících (a podíl odmítajících je zredukován z 34 na 22 %). Finanční motivace působí zejména na nízkopříjmové pracující a pracovníky, kteří nemohou využívat home office a musí na nemocenskou. Také by vzrostla ochota nechat testovat i děti a tím klesla obava z případné ´ošetřovačky´.

Místo těch zhruba 34 %, kteří na testy nechodí, se v takovém případě dostaneme na 22 %. Tedy v případě 10 000 nakažených, kteří nyní na testy nejdou a tvoří 34 %, bychom měli netestovaných nakažených pouze 22 %, tedy 6 450 lidí. Naopak, pokud bychom předpokládali, že se chodí testovat pouze ti, kteří řeknou určitě ano, je to relativní nárůst o 42 % při vyšší motivaci (5.000 Kč) a 25 % při nižší motivaci (3.000 Kč). Efekt může být v realitě menší, na druhou stranu může být znásoben díky hlášení kontaktů trasovačům. Pokud předpokládáme, že pracující tvoří přibližně polovinu testovaných a nakažených, tak při dostatečné motivaci lze předpokládat nárůst epidemiologicky testovaných o 15-20 % a při menší motivaci (3.000 Kč) o 10-15 %. Celkový efekt by mohl reálně dosáhnout 20 procent.

Nezdá se to, ale zvýšení záchytu o 20 procent je změna naprosto dramatická. Pokud bychom byli v situaci, v níž zachytíme pět lidí z deseti, růst o dvacet procent znamená záchyt 6 z 10. Přirozené reprodukční číslo bude v první situaci 1.25, ve druhé 1. I v dnešní situaci s nižším počtem kontaktů znamená zvýšení záchytu o 20 procent pokles R o 20 procent. To je rozdíl jednoho stupně v systému PES. Z toho vidíme, jak ohromný potenciál má navrhované opatření ve smyslu zlepšení epidemiologické i ekonomické situace. Uvědomme si, že rozdíly finančních dopadů mezi jednotlivými úrovněmi systému PES jsou z pohledu HDP v řádu miliard korun denně. Přitom za 10 000 pozitivních testů denně zaplatíme při 3 000 Kč za izolaci celkem 30 milionů Kč denně. A připočteme-li lidi v karanténě, budeme se pohybovat kolem částky 50 milionů denně, což je o zhruba 2 řády méně než ztráty v ekonomice. Velmi “levně” tak pozitivní motivací, která se již v mnoha státech OECD v různých formách používá, můžeme podstatně snížit číslo R, aniž bychom museli ještě víc přitvrzovat opatření a omezovat lidem a firmám život.

Z některých stran, včetně ministra zdravotnictví, zaznívá výtka, že toto opatření (finanční bonus pro nemocné s covidem) je nemravné z pohledu těch, kdo trpí jinými nemocemi. Jenže srovnávat situaci nynější pandemie s nemocemi nám známými před ní je chybné. Kvůli jiným nemocem a nemocným se nedělají celostátní plošná opatření, která blokují velkou část ekonomiky, ovlivňují životy všech občanů.

Zatímco leckde v zahraničí řeší situaci s ohledem na budoucnost, tedy upřednostňují děti ve školách výměnou za kompenzace firmám a jejich omezení provozu alespoň v podobě práce z domova, tak naše vláda řeší v podstatě pouze současnost a zpravidla hasí aktuální požáry. Pokud bychom snížili pracovní mobilitu, mohli bychom naopak zvýšit tu školní a nechat vybrané školní ročníky učit se prezenčně.

Ve chvíli setrvale klesající důvěry lidí v opatření, ve chvíli, kdy vláda vyhlašuje další omezení, pozitivní motivace lidí i firem je naopak nutností! Navíc každý z těchto návrhů vyjde levněji než současný poměrně tvrdý lockdown.

Zkrátka neotálíme a snažíme se hledat východiska spolu s odborníky (na tomto textu jsem mj. spolupracovala se svým kolegou Martinem Jiránkem) a předkládáme je k dispozici vládě. Většinu toho, s čím se nyní potýkáme, jsme už na jaře 2020 představili v dokumentu Budoucnost řešíme teď.

Kdo budete mít chuť, podívejte se na nedělní Partii a/nebo si poslechněte můj rozhovor pro CNN Prima News, kde jsme diskutovaly všechna tato témata a mnoho dalšího.

P.S.: Máte-li rádi newslettery, sledujte moji práci a aktuální dění v sociální oblasti.