Ráno projíždíme úzkým začouzeným tunelem na druhou stranu sedla Too Ashu. Trocha výfukových plynů po noci strávené v nadmořské výšce nad 3000m neuškodí. Pod sedlem podél cesty je spousta prodavačů kumysu a kumysových kuliček. Kumys chutná asi jako vyuzený kefír a má obsahovat alkohol. Alkohol necítíme, ale střeva nám to trochu protáhne. Po cestě z hor postupně vystřídají prodejce kumysu obchodníci s medem. Když zastavujeme u jednoho Kafe, Ondra se dává do řeči s jedním kyrgyzským dědečkem. Ptá se ho, jestli byl někdy ve Švýcarsku a kde to je hezčí, jestli tam nebo v Kyrgyzstánu.

Začíná být solidní vedro, tak se po poledni jdeme zchladit do jezera Toktogul. Jsou tu krásné výhledy na okolní kopce, ale nás spíš zaujme místní plevel, který v Česku najdete jenom ve sklepě nasvíceném lampičkami…

Vjezd do Oše je hlídán betonovými zátarasy a milicí. Minulý rok v červnu zde propukly etnické nepokoje mezi Kyrgyzy a Uzbeky. O život přišlo skoro dva tisíce lidí. Některé budovy jsou vypálené.

My znovu vyřizujeme vízum. V obří úřednické budově naproti ještě větší soše Lenina nepochodíme, ale nasměrujou nás již do správné budovy. Víza obdržíme následující den.

Místo na spaní si jedeme hledat do místních lázní, naše představa o kolonádě se brzo rozplývá. Nakonec se utáboříme u vesnice, která leží na pěkném útesu. Po setmění na nás vletí půlka osady, myslí si, že jsme razbojnící. Po prohlédnutí našich víz se ale zklidní a zvou nás na večeři.

V parku, kde píšeme další příspěvek je nedokončená socha obětem loňských událostí. Přijíždí se tu fotit svatba, připíjíme s hosty. Tvrdí, že oni vodku ani nezapíjí ani nezakusují, zakusují maximálně uzbeky. Nejsou jediní, koho zde potkáme a nemá rád uzbeky.

Na večer míříme z města do sedla Taldyk, kde chceme mít druhou aklimatizaci. Asi v půli cesty končí asfalt. Potkáváme už jenom čínské kamiony, ostatně z vesnice Sary Taš za tímto hřebenem je to do říše středu pouhých 40 km. Uleháme těsně pod Taldykem, ale moc toho nenaspíme. S východem slunce nás vzbudí dělníci, když startují své bagry. Z průsmyku vidíme Pik Lenina a další pamírské štíty. Na pár týdnů vjíždíme do hor.

Pavel Michalec, Ondřej Bednář