Systém s velkým S v tomto článku představuje Matrix (myšlenku stejnojmenného filmu). Realita, které hromadně věříme, že existuje.

Historie stručně

Psychedelika jsou na planetě od pradávna a jsou součástí lidské duchovní, kulturní a mentální evoluce. Některé z těchto látek má každý z nás přirozeně v těle, prakticky se jim nelze vyhnout. Pouze vláda Spojených států se o to pokusila. V šedesátých letech je označila za největší nebezpečí a přinutila celý svět s nimi vést válku. A hned druzí nejhorší byli komunisti.

O psychedelika nebyl mezi odbornou veřejností vážný zájem, dokud nenastala druhá světová válka a snaha světových tajných služeb o ovládnutí mysli nepřítele. V této době vznikaly všelijaké chemické látky s různými účinky na člověka. Vzniklo i LSD, avšak ne jako zbraň proti komunistům, nýbrž se jednalo o vedlejší produkt výzkumu kardiovaskulárních léčiv. Po válce se díky operaci Paperclip výzkum i s německými vědci přesunul do Spojených států, kde pokračoval pod názvem projekt MK-Ultra. LSD, na rozdíl od pervitinu, jako válečná zbraň selhalo, válečné běsnění časem pominulo.

Na druhou stranu se zvyšoval psychiatrický zájem o tyto látky. Byly prokázány jejich léčivé účinky a předepisování psychedelik, opiátů či jiných psychotropních látek bylo součástí lékařské praxe. Když se pak psychedelika, zejména LSD, nekontrolovaně rozšířila mezi širokou veřejnost, shodou okolností to přispělo k rozvoji hnutí hippies, globálnímu politickému rozvolnění, touze lidí po klidu a míru a neochotě plnit militantní vládní požadavky. To se Systému nelíbí, proto je výzkum a výroba psychedelik zastavena a psychedelika jsou démonizována a pronásledována, podobně jako pohani při christianizaci. Tak tomu bylo od 70. let do přelomu tisíciletí. Nyní probíhají vědecké výzkumy různých psychotropních látek opět hojně, avšak stále jsou vůči veřejnosti udržovány tak trochu „pod pokličkou“.
Nejen o tom jsou mé dřívější články či články jiných členů CZEPS!


Žijeme ve lži?

Relativní neškodnost – to je hlavní argument pro legalizaci psychedelik. V porovnání s legálními drogami, jako jsou alkohol, tabák anebo medikamenty typu anxiolytik (benzodiazepiny), případně opioidních analgetik, nezpůsobují závislost, nejsou toxická pro tělo, léčí příčinu nemoci a nikoli jen její projevy. A to je právě to, čeho se zastánci kriminalizace psychedelik a konopí bojí nejvíce. Legalizace konopí, LSD, MDMA, psilocybinových hub, ayahuascy a dalších psychedelik by skutečně znamenala konec společnosti, jak ji známe. Hrozba, kterou konzervativní politické síly identifikovaly, je skutečná. Potlačováním a znepřístupňováním těchto látek společnosti tyto politické síly uznávají, byť možná nevědomky, revoluční sociální a politický potenciál, který tyto látky mají.

Psychedelika mohou způsobit stav rozšířeného vědomí a vnímání, dokáží poodhalit možnosti bytí, které nejsou slučitelné s realitou většinové společnosti. Psychedelika mají moc vyvrátit představy, že jsme separovaní, existenci konkurence, antropocentrizmu atp. Dokáží zcela změnit lineární uspořádání času a prostoru, standardizaci sociálních rolí a hodnot. Narušují oficiální verzi takřka čehokoliv, čemu jsme učeni – mytologie naší civilizace, lidskost, vztahy, vesmír, dobro a zlo… Co je potom pravda? To, co nám změněný stav vědomí ukáže jako pravdu, nebo to, do čeho se běžně budíme na zvuk budíku? Má smysl žít ve lži, pokud věřím pravdě na tripu?


Ekonomika

Pokud by byla psychedelika zpřístupněna lidem, tak kromě toho, že by byl otřesen základ domněnek o fungování světa a vesmíru napříč společností, by systém ztratil další z opor – ekonomiku postavenou na nekonečném konzumu.
Nyní definujeme ekonomický přínos jako růst monetizovaného zboží a služeb. Moderní člověk, odcizený od přírody a lidskosti, má nekonečnou touhu konzumovat, vlastnit a snahu kariérně růst a převýšit tak ostatní, klidně na jejich úkor. Lidská společnost, kde jsou adekvátně hodnoceny všechny drogy stejným měřítkem, však slibuje nižší spotřebu zboží a služeb, než jak je tomu dnes.

Legalizace pro ekonomiku tedy pravděpodobně dobrá nebude, ale urychlí to přechod k jinému druhu ekonomiky. Už nebude mít smysl, abychom si navzájem zásadně konkurovali, aby nedostatek byl základním předpokladem ekonomického života. Při provádění ekonomických rozhodnutí již nebude nejvyšší prioritou bezpečnost a kontrola zdrojů, ale prioritou bude podpora lidství a přírody. Psychedelika mohou pomoci zvrátit staletou ekonomickou uzurpaci lidského života a přírodních zdrojů.

Pro dnešního moderního člověka je celkem racionální zacházet se vším mimo sebe – se zvířaty, rostlinami, vodou, minerály, a dokonce s jinými lidmi – jako s nástroji vlastního užitku. Koneckonců, pokud jsme všichni odděleni, pak to, co se stane jiným, na nás nemusí mít vliv. To, co se stane se včelami, žábami, korálovými útesy, nosorožci a slony, nás nemusí ovlivnit. Příroda se stává sbírkou „zdrojů“ a již není živou inteligentní bytostí, za jakou ji považují přírodní národy nepostižené civilizací, užívající tisíce let svá tradiční psychedelika.

Kromě úbytku spotřeby by ubylo i moci nadnárodních a farmaceutických firem. Jak se říká: „Vyléčený pacient je ztracený zákazník.“ Proto ani farmaceutické lobby, které, jak dnes vidíme, má značný vliv i na vlády velkých zemí, by za legalizaci nelobovalo. Tyto léky (konopí, psilocybinové houby atp.) jsou totiž snadno dostupné a laciné, ne-li rovnou zcela zadarmo. Navíc lidé po psychedelické zkušenosti často zkoumají, za jakých podmínek vzniká produkt, který si kupují. Proto by se firmy musely přeorientovat na přírodě neškodný způsob výroby a také by se zvýšila poptávka po lokálních produktech.


Od Egoismu k Ekoismu

„Užívání psychedelik by mohlo přispět k podnětu moderních ekologických hnutí." Tato věta shrnuje vliv psychedelického zážitku v přírodě na vědomí jedince. Bylo prokázáno, že zvýšená propojenost člověka s přírodou zvyšuje psychologickou propojenost v obecném slova smyslu, a tím se mění žebříček hodnot jedince.

Profesor Kasser tvrdí, že máme vnitřní hodnoty jako duchovní růst, vstřícnost a lidskost, a pak vnější hodnoty, ty, které jsou materiálního rázu: peníze, majetek a sláva. Od těchto hodnot, které zastáváme, se odvíjí naše postoje a chování, naše světonázorové přesvědčení, ochota zapojit se do politických, kulturních a jiných akcí, nebo podle nich vychováváme své děti a komunikujeme s širší společností. Tento profesor dokázal, že ve srovnání s těmi, kteří se orientují na vnitřní hodnoty, lidé, kteří silně zastávají vnější hodnoty, vyjadřují méně lásky k přírodnímu světu, mají vyšší ekologické stopy, chovají se méně pro-environmentálním chováním, jsou chamtivější a užívají zdroje méně udržitelně.

Je zajímavé, že tyto vnější hodnoty, ač jsou škodlivé, jsou v dnešní společnosti tak rozšířené a všude podporované. Psychedelika však podle všeho pomáhají upozaďovat materiální hodnoty a spíše dojde k tomu, že vědomí „já” se změní ve vědomí „my”. A takovéto rozpuštění ega, ke kterému dochází při změněných stavech vědomí, je přesně to, co je v této chvíli v naší nemocné společnosti potřebné.


Velká systémová lež... Systém je lež

Revoluční potenciál psychedelik spočívá v první řadě v jejich moci odhalit společnosti neskutečnou, neexistující podstatu Systému. Mají v moci odhalit lež odcizení, ve které jsme ponořeni už tisíce let. Když k tomu dojde, už téměř nic na tomto systémovém příběhu nemá smysl. Přesto… padesát let po psychedelické revoluci šedesátých let se naše systémy peněz, politiky, imperialismu a ekologického ničení zdají být silnější než kdy jindy. Systém se neustále prohlubuje a ždíme planetu.

Stejná vize, a sice že psychedelika by měla být nástrojem široké sociální transformace, a nejen osobní transformace, spojovala dřívější myslitele, jako jsou Aldous Huxley, Ram Dass a Allen Ginsberg, v 60. letech. Nevyšlo to z více důvodů. Byla již řeč o důvodech sociopolitických, také o tom, že nějakou dobu „po tripu“ nás často opět přitáhne stará, normální realita většinové společnosti, ale také lze uvést psychospirituální vysvětlení: Díky psychedelikům jsme letecky převezeni na místo, kam se nakonec musíme dostat pěšky, a tím přepracovat návyky, které udržují setrvačnost pojetí nás o našem „já”, toho, za koho se považujeme. Žádná zkušenost nemůže nikoho magicky vyprostit z matice tisíce let existujícího Systému, který tvoří naši společnost. Není to jen tak, protože vždy po intenzivním psychedelickém zážitku se vracíme do stejného ekonomického systému, stejného fyzického prostředí, stejných sociálních tlaků a vazeb jako dříve. Systém a iluze oddělení mají obrovskou setrvačnost. Jeho formy nás obklopují a neúnavně nás přitahují zpět, ke společenskému „normálu”, jakkoli se mohou zdát z celého srdce nereálné a nedůstojné naší účasti.
Možná existují mystické zážitky, které okamžitě a nenávratně změní život a ničí struktury Systému uvnitř nás. Častěji však časem psychedelický zážitek přechází do vzpomínek, pracuje v nás zevnitř a transformuje niterní pojetí o nás a o světě kolem nás. Systémový „normál” denně klepe na okno, avšak jeho síla křehne.

Stejná niterní transformace se odehrává na kolektivní úrovni, Díky stále relativně fungující svobodě slova se můžeme těšit z toho, že ideologické jádro zákazu psychedelik se rozpadá. Význam a struktury zákazu postupně chřadnou pod prací výzkumníků psychedelik, výzkumů a jejich kladných, pro psychedelii pozitivních výsledků.


Každý sám sobě Ježíšem

Taková tvrzení, že psychedelika vyléčí svět, nebo že zabrání novému fašismu a nastane nekonečný mír a soulad, také nejsou úplně na místě. To, že si dáte LSD, neznamená, že se stanete zeleným ekoaktivistou. Allan Piper ve svém výzkumu zjistil, že užívání psychedelik nutně neudělá z fašisty hipíka, ale že většina krajně pravicově smýšlejících lidí k LSD netíhne tak, jako jiné subkultury. Někdo prostě cítí, že to chce, někdo cítí, že by to moc zametlo s „jeho” světem, a tak raději zůstane v bezpečí toho, co zná a kým si myslí, že je.
V politickém „středu“ však existuje obrovská skupina lidí, jejíž hodnoty, pokud by zažila psychedelickou zkušenost ve správné dávce a se správným setem a settingem, by se mohly posunout směrem kompatibilním s planetou, na které žijeme.

Jak říká profesor Matthew Johnson: „Určitě bych neřekl, že psychedelika jsou všelékem, který zachrání svět jen tak. (...) Možná by však při opatrném používání a za správných okolností mohly přispívat k celkově vyšší úrovni vědomí společnosti. Nakonec jsme všichni na sobě úplně závislí, jsme na této planetě společně a snažíme se přijít na to, jak přežít a prospívat, a myslím si, že tyto hluboké mystické zážitky nám mohou pomoci jít správným směrem.“


Každý svých iluzí strůjcem

Politici v mnoha zemích v soukromí tvrdí něco jiného, než hlásají veřejně. Všichni jsou uvězněni v dogmatu, ve které věří čím dál méně lidí. To je další důvod, proč legalizace předznamenává mnohem větší posun: je to přiznání, že císař nemá žádné šaty. Protože které politické dogma bylo nepochybnější, než že: „drogy jsou špatné“? V době války proti drogám byla psychedelika drogami nejhoršími, dnes jsou uznávána jako platná forma medicíny, psychoterapeutického výzkumu, a dokonce i rekreace a tyto trendy jsou teprve v plenkách.
Koneckonců, důvěra většiny veřejnosti ve spravedlnost a spolehlivost (ekonomického, politického, vzdělávacího a zdravotního) Systému není v dnešní extrémní covidové době o nic méně otřesená než podpora války proti drogám.
Jádro světa, jak ho známe, se rozpadá. Hrajte klidně podle všech pravidel Systému a stále budete svědky toho, že instituce zdravotnictví, školství, práva a ekonomiky často selhávají. Infrastruktura starého Systému je nepřekonatelně narušena tím, jak se trhliny zevnitř setkávají s rozpadem zvenčí. Blýská se na globální změnu na všech úrovních, ve které snad bude prostor pro vzestup vlivu psychedelik a konopí.



David Hmíra
Pro CZEPS, 2021





Zdroje:

EISENSTEIN, Ch. Psychedelics and Systems Change: MAPS Bulletin Spring 2016 Vol. 26, No. 1. Www.maps.org [online]. 2016 [cit. 2021-04-07]. Dostupné z: https://maps.org/news/bulletin/articles/407-bulletin-spring-2016/6098-psychedelics-and-systems-change-%E2%80%94-spring-2016

PECK, Jules. Psychedelics for systems change: could drugs help us save the planet? Https://www.opendemocracy.net/ [online]. 2020 [cit. 2021-04-07]. Dostupné z: https://www.opendemocracy.net/en/oureconomy/psychedelics-systems-change-could-drugs-help-us-save-planet/

Kettner, H.; Gandy, S.; Haijen, E.C.H.M.; Carhart-Harris, R.L. From Egoism to Ecoism: Psychedelics Increase Nature Relatedness in a State-Mediated and Context-Dependent Manner. Int. J. Environ. Res. Public Health 2019, 16, 5147. https://doi.org/10.3390/ijerph16245147