Minulý víkend jsem se spolu se zástupci českého neziskového sektoru vrátil z mise na Ukrajině. Kromě Kyjeva jsme navštívili také východ Ukrajiny a Doněck. Evropská unie i Česká republika jsou zcela neudržitelně pasivní v situaci, která se děje. Ukrajina se podle jejích vlastních občanů nachází ve válečném stavu.

Pokud chceme zajistit mír a bezpečnost na kontinentu, je nezbytné, aby se EU dale razantněji postavila mezi Ukrajinu a Rusko a více přitom myslela na ukrajinské občany. Ti se totiž cítí často opuštění a zrazení ze všech stran a ponecháni napospas osudu.
Situace, ve které se Ukrajina dnes nachází, lze shrnout do pěti hlavním problémů.

Tím prvním je nedostatek nezávislých informací. Ukrajina se stala centrem dezinformační války a Ukrajinci dnes prakticky nemají, nebo mají jen velmi omezený přístup k důvěryhodným informacím. Státní média předávají pouze informace, které ladí současné vládě.

Soukromá media jsou vlastněna oligarchy, kteří hrají svoji vlastní hru s Ruskem i Kyjevem, a nakonec jsou zde ruská média, z nichž se valí putinovská propaganda. Několik opravdu nezávislých medií má pouze malé kapacity a omezený dosah. Výsledkem je stav, kdy lidé nemají informace a zároveň nevědí, čemu mohou věřit.

Druhým problém leží v občanské společnosti, která by byla schopna tlačit reformní étos a snahu o rekonstrukci ukrajinského právního státu. Občanská společnost však na Ukrajině existuje pouze velmi omezeně. Aktivní lidé jsou zastrašování i fyzicky napadáni.

Třetím problémem je fikce o Ukrajině jako rozdělené zemi. Ukrajina není rozdělena ani jazykem, ani kulturně. Pokud se bavíte s lidmi v Kyjevě, ale i v Doněcku, řeknou Vám, že jazyk ani kultura nejsou problém. Většina lidí na východě Ukrajiny je bilingvních a v rodinách často mluví oběma jazyky.

Většina lidí na východu země je zároveň proti tomu, aby se Ukrajina rozdělila a východ připadl Rusku. Tito lidé se však zároveň neangažují. Pokud je Ukrajina rozdělena, pak mezi oligarchy a vnější síly, kteří berou obyvatele Ukrajiny jako své rukojmí.

Dalším problémem Ukrajiny je všudypřítomá korupce. Rozkradení Ukrajiny je tak obludné, že je i pro Středoevropana jen stěží představitelná. Korupce je všudypřítomná. Reálnou moc v regionech mají pouze oligarchové. Jen doněcký oligarcha Achmatov zajišťuje v doněcké oblasti na 300 000 pracovních míst.

Konečně zcela klíčovým problémem je fatální závislost Ukrajiny na fosilních zdrojích a uranu z Ruska. 93 % ukrajinské energetiky tvoří jádro, uhlí a plyn. Pokud Rusko bude chtít, tak Ukrajinu jednoduše vypne. Skrze Ukrajinu se tento problém týká celé EU.

Jak jsem uvedl na začátku, Evropská unie, ale i Česká republika je dnes směrem k Ukrajině pasivní a tváří tvář realitě selhává na plné čáře. Z dnešní situace podle mého názoru vyplývají čtyři základní doporučení, která by si měla Unie vzít k srdci a co nejrychleji je realizovat.

Zaprvé by EU měla v rámci své společné zahraniční a bezpečnostní politiky využít nástroj společné akce a zahájit vlastní robustní pozorovatelskou misi na Ukrajině. V současné době na Ukrajině působí pouze mise Spojených národů a OBSE (cca tři desítky lidí). To naprosto neodpovídá potřebám a není možné takto efektivně monitorovat oblasti, kde dochází k provokacím či porušování lidských práv.

Za druhé, členské státy EU musí nábídnout Ukrajině pomoc při reformě státní správy, posílení státních inistucí a decentralizaci země. Musí nabídnout kapacity, know-how a vlastní experty. Decentralizace však neznamená federaliazci. Pro tu dnes na Ukrajině není důvod a naopak by byla katalyzátorem rozpadu země.

Za třetí, na Ukrajině je potřeba navýšit prostředky pro rozvoj občanské společnosti. Česká republika se musí ihned připojit k Evropskému fondu pro demokracii. Tento fond by měl na východě Ukrajiny vytvořit vlastní informační centrum pro poskytování nezávislých informací pro místní občany a podporovat projekty pro vyšší informovanost v regionu.

Konečně začtvrté – Evropa si musí uvědomit reálný stav věcí. Dnes se na Ukrajině vede dezinformační válka a stačí jediná provokace, která může posloužit jako záminka pro ruskou invazi. Kyjev přitom s východními regiony nevede dialog. Ukrajinská státní moc totiž na východě prakticky neexistuje a ukrajinská armáda je v rozkladu a neschopná obrany.

Hrozí bezprecedentní konflikt přinejmenším od dob Jugoslávie a nikdo se netváří připraven mu reálně zabránit. Česko i vlády členských zemí EU musí proto do konfliktu okamžitě aktivně vstoupit a hledat mírovou cestu, která zajistí zachování svrchovanosti Ukrajiny, ochranu práv jejích obyvatel a rozvoj demokratické kultury odolné proti korupci.