Minulý týden se v Brně konala historicky první Queer Parade. Gayové, lesby, transky – všichni ti „odlišní“ a „divní“ společně procházeli (považte!) mým rodným městem, aby tak demonstrovali svou hrdost a smířenost se sebou samými.

Zato zmatení, nevyrovnaní a agresivní chlapci, kteří je napadli, jsou všechno, jen ne smířeni sami se sebou. Mimochodem by mě zajímalo, kolik z těch strážců morální čistoty města je opravdu z Brna a kolik jich jen přijelo „za zábavou“. A jaká to byla zábava!

Vlastně ani nevím, jestli se na ně zlobit, nebo je litovat. Nejsou schopni jakékoliv pozitivní identifikace; svou existenci dokazují světu jen agresivním a negativistickým vymezováním se vůči čemukoliv odlišnému.

Těžko říct, kteří ze zmíněných mládenců jen ztratili orientaci a kteří už skutečně patří mezi onu Masarykovu „patologickou sedlinu“. A ještě těžší je to u všech těch dobrých a spořádaných občanů a občanek, co napadení homosexuálů buď přímo uvítali, nebo nad ním jen krčili rameny. Že takoví nejsou? Přečtěte si diskuze pod články o Queer Parade na libovolném zpravodajském serveru (tedy pokud je redakce ještě nesmazaly). Ale možná to ani nebude nutné, zkuste jen po přečtení tohoto blogu sjet myší dolů a jistě pár dobrých a spořádaných občanů a občanek (někdy si také říkají daňoví poplatníci) najdete i zde.

Pravicové radikály jsme si zvykli nazývat nácky, i když víme, že to není docela přesné. Termín „nacista“ má svůj jasně definovaný obsah, který se takovým nálepkováním rozmělňuje, což může být z dlouhodobého hlediska nebezpečné. Jak ale říkat těm, kdo homofobní, xenofobní a rasistické násilí tolerují, nebo je dokonce schvalují?

Není žádné tajemství, že úspěch Hitlerovy NSDAP tkvěl v tom, že ji začala v masovém měřítku podporovat střední třída. Tedy dobří a spořádaní občané a občanky. Prostě průměr.

Může být průměr společnosti zároveň její patologickou sedlinou?