Naší zemi vládne ČEZ. Tento podnik ve veřejném vlastnictví už nepatří veřejnosti. V tichosti ho vykrádá jeho managment, který vytvořil systém vzájemných služeb, kšeftů a loajality mezi ČEZem, politiky a vládou.

Vedení ČEZu má sledovat veřejný zájem, který je výsledkem veřejné debaty a odráží odborný a politický konsenzus. Místo toho jsme svědky zadávání předražených zakázek firmám s neznámou vlastnickou strukturou a v případě výstavby meziskladu vyhořelého paliva v Temelíně i s kriminálním pozadím. Jistí to smlouva s advokátní kanceláří plzeňského podnikatele s akademickými tituly Milana Kindla, mezi jehož klienty figurují bizarní politické existence, jako je Milan Jančík a Ivana Řápková.

ČEZ prosadil zastaralou technologii pro své nové hnědouhelné uhelné bloky v Prunéřově poté, co do funkce ministryně životního prostředí dosadil svoji bývalou tiskovou mluvčí Rut Bízkovou. Oproti variantě doporučené evropskými standardy tak bude nutno ročně spálit navíc 105 nákladních vlaků uhlí. Výsledkem povolovacího řízení k Prunéřovu si byl ČEZ tak jist, že si předem objednal komponenty a vyplatil za ně zálohy.

Až do roku 2020 bude zdarma dostávat značnou část povolenek k vypouštění skleníkových plynů. Cenu elektřiny českých domácností to ale neovlivní. Je vázána na ceny v Německu. ČEZu tak spadne do klína nezasloužený zisk v řádu desítek miliard korun. Emisní povolenky zdarma si přitom zajistil přílepkem k nesouvisejícímu zákonu, který bleskově protlačil parlamentem.

Příběh o budování paramilitární jednotky ČEZu pak už jen zapadá do obrazu společnosti, která si navykla, že jí v Česku projde téměř cokoli. Je nutné obnovit veřejnou kontrolu nad ČEZem. Současná dozorčí rada funguje jako jeho hlásná trouba. Zástupci státu v nové dozorčí radě musejí být lidé, kteří jsou schopní a motivovaní management kriticky hodnotit. Firmy ucházející se u ČEZ o zakázky musejí zveřejňovat svou vlastnickou strukturu. Ještě je čas nenechat si tuto státní firmu ukrást jejím managementem. Ale je za minutu dvanáct.

O autorovi| Ondřej Liška, předseda Strany zelených, bývalý ministr školství

Psáno pro Týden | 10.5.2010 | rubrika: Názory a komentáře | strana: 67 | autor: Ondřej Liška