V Evropě hotovost zprostředkovává méně než jednu polovinu transakcí a v USA se již dnes 70% transakcí odehrává bezhotovostně. Bankám ale stále trvá příliš dlouho peníze skutečně přesunout z účtu na účet a trpělivost uživatelů zvyklých na pohodlí a rychlost mobilních aplikací, se krátí. Do hry vstupují noví hráči, Facebook připravuje svoji digitální libru. Na východě se mezitím k akci chystá Čína, kde gigantické platební společnosti Alipay nebo WeChat spolupracují s centrální bankou. Bude mít nový, digitální svět peněz výrazné čínské charakteristiky?
Stručnější a editorsky upravená verze této analýzy vyšla v Respektu, toto je závěrečná část textu, která se věnuje plánům na zavedení digitální měny v Číně.

Pověstným slonem v porcelánu digitálních peněz se zdá být Čína. Zatímco švédské návrhy jsou technicistní povahy, jsou transparentně prezentované a důkladně diskutované, v Číně je vše zahaleno závojem tajemství. Před měsícem centrální banka oznámila, že urychluje práci na vydání své vlastní digitální měny. Není ale jasné, jestli by mělo jít o kryptoměnu, tj. měnu založenou na decentralizovaném účtu, nebo centralizovanou digitální měnu, kde si centrální banka podrží kontrolu nad databází transakcí.
Čínská centrální banka se snaží být první bankou, která vydává funkční digitální peníze z řady důvodů. Čína je svým způsobem ideální zemí na zavedení oficiální, státem kontrolované digitální měny. Mobilní transakce jsou v Číně všudepřítomné a jejich objem v loňském roce dosáhl téměř 30 bilionů dolarů. Vloni také 90% dospělých obyvatel Číny uskutečnilo alespoň jednu online transakci a 90% z těchto transakcí procházelo přes pouhé dvě společnosti - Alipay a WeChat. Navíc, již dnes centrální banka požaduje, aby Alipay i WeChat ukládaly své rezervy u ní a umožňuje jim tak přístup k hotovosti, tradiční výsadu komerčních bank. Samotný WeChat provádí více než miliardu transakcí denně a je přítomný v 60 zemích světa. U obou společností lze platit běžnou bankovní kartou, nebo je možné mít peníze “zaparkované” přímo u Alipay či WeChat v takzvané elektronické peněžence. Peněženku lze doplňovat převody z vlastního bankovního účtu, nebo, což je častější, do ní inkasovat platby od jiných účastníků. Elektronickou peněženkou se tak platí za taxíky, za holiče, za nákup ve fyzickém nebo internetovém obchodě. Platby probíhají okamžitě a jsou levné, protože nepotřebují žádné bankovní služby. Kdyby všechny tyto transakce používaly státem ovládanou digitální měnu, získaly by čínské úřady dokonalý přehled o všech platbách, v reálném čase.
To znamená, že základní stavební kameny zavedení digitální měny jsou v Číně již na místě. Čína ale spěchá hlavně proto, že vidí v rychlém zavedení digitální měny možnost oslabení vlivu dolaru a příležitost vytvořit nový standard pro digitální měny, kterému se další budou muset přizpůsobit. Digitální yuan by měl zvládat vše co zatím jen slibuje projekt Facebooku libra a pravděpodobně laciněji, protože stávající platební aplikace Alipay a WeChat mají infrastrukturu již vybudovanou.
Nový digitální yuan má také ambici stát se světově obchodovanou měnou, čímž dnešní “obyčejný” yuan rozhodně není. Čínská digitální měna by měla zrychlit a zlevnit mezinárodní platby a tím zvýšit atraktivitu yuanu pro zahraniční partnery a zvýšit podíl yuanu na mezinárodních platbách, především na úkor dolaru. Pokud by bylo možné platit digitálním yuanem přímo čínským výrobcům či exportérům, bylo by pro řadu dovozců v Evropě i v USA atraktivní připojit se k digitálnímu yuanu a vyhnout se pomalejším a dražším platbám přes klasické banky. Postupná de-amerikanizace a počínšťování mezinárodního platebního styku by také oslabily schopnost Spojených států uvalovat finanční sankce, což je nyní hlavní nástroj tlaku USA na Kubu, Irán, Severní Koreu, Venezuelu či Rusko.
Je jistě možné, že čínské úřady se budou chovat s respektem k soukromí uživatelů digitálních peněz. Ale pokušení informace zneužívat bude obrovské. Vice-guvernér čínské centrální banky například vloni naznačil, že centrální banka bude požadovat denní informace o pohybech na účtech a že by měla právo zastropovat převody z jednotlivých účtů. Pokud se tedy někdo centrální moci znelíbí, může znenadání ztratit přístup ke svým penězům. Nápad, který ve Švédsku má vést k většímu pohodlí, může dát autoritativnímu režimu další nástroj ke kontrole nepohodlných obyvatel.