V Evropě hotovost zprostředkovává méně než jednu polovinu transakcí a v USA se již dnes 70% transakcí odehrává bezhotovostně. Bankám ale stále trvá příliš dlouho peníze skutečně přesunout z účtu na účet a trpělivost uživatelů zvyklých na pohodlí a rychlost mobilních aplikací, se krátí. Do hry vstupují noví hráči, Facebook připravuje svoji digitální libru. Na východě se mezitím k akci chystá Čína, kde gigantické platební společnosti Alipay nebo WeChat spolupracují s centrální bankou. Bude mít nový, digitální svět peněz výrazné čínské charakteristiky?
Stručnější a editorsky upravená verze této analýzy vyšla v Respektu, toto je první část textu, který se věnuje soukromým poskytovatelům digitálních peněz. Další části se zaměří na roli centrálních bank a konečně i na aktivity čínských finančních institucí.

Platit v obchodě za kávu nebo za novou knihu bývalo jednoduché: jedinou možností bylo předat prodavači hotovost ve formě bankovek a mincí. Nástup platebních karet tento systém změnil k nepoznání. V Evropě dnes hotovost zprostředkovává méně než jednu polovinu transakcí a v USA se již dnes 70% transakcí odehrává bezhotovostně. Není divu, dnes je na světě v oběhu 21 miliard platebních karet, takže na každého obyvatele zeměkoule, včetně nemluvňat připadají téměř tři karty. Stovky milionů chytrých telefonů pak umožňují svým majitelům platit pomocí nejrůznějších platebních aplikací, přes PayPal, ApplePay, GooglePay, SamsungPay až po čínské WeChat nebo Alipay. Banky se tak postupně mění ve velká skladiště dat a fyzické peníze jsou pro ně méně a méně důležité.

Silicon Valley vstupuje do světa financí
Zatímco platba v kavárně je otázkou pár sekund, přesun peněz z vaší banky na účet vaší kavárny stále trvá hodiny, někdy i dny. Není tedy divu, že pomalost a neefektivnost platebního styku láká řadu internetových firem, které vidí příležitost ve využití internetu ke zrychlení plateb a zvýšení pohodlí zákazníků, kteří si zvykli na uživatelsky příjemné aplikace ve svém telefonu. Za posledních pár let vznikla celá řada internetových bank, finančních poradců nebo i celých platebních systémů. Banky jako Chime v USA, Fidor ve Velké Británii, HelloBank v Belgii či Koho v Kanadě nabízejí běžné bankovní služby, většinou levněji a rychleji než velké klasické banky.
Od roku 2009, kdy vznikl Bitcoin se roztrhl pytel i s takzvanými kryptoměnami, které jsou zcela nezávislé na oficiálních měnách jako je dolar či euro a existují jen jako záznam na síti počítačů. Po Bitcoinu vznikly stovky dalších kryptoměn s různě sofistikovaným programem, od Etherea, které umožňuje zaznamenávat i složité transakce až po evidentně podvodné “měny” s názvy jako Zynecoin, Monero či Magus. Ale i pokud vynecháme podvodníky, kryptoměnám se stále nedaří přechod od kuriozity pro počítačové nadšence a narkobarony, především protože jejich cena kolísá, často o desítky procent za měsíc, takže investice do kryptoměny je sázka jen pro otrlé spekulanty.

Enter Facebook
Rozpačitý rozjezd kryptoměn zřejmě přispěl k rozhodnutí internetového giganta Facebook, který v červnu oznámil novou digitální měnu nazvanou libra. Libra je představitelem nové generace digitálních peněz, tzv. stablecoins. Ty se mají lišit od problematických kryptoměn tím, že budou mít reálný podklad a vyhnou se tak prudkým změnám ceny. Hlavní předností libry by ovšem měly být nízké náklady na finanční převody a zpřístupnění finančních služeb pro 1,5 miliardy lidí, kteří dnes nemají bankovní účet.
Mezi společníky Facebooku patřily původně platební společnosti Visa, MasterCard i PayPal nebo technologické firmy jako Uber, Spotify, Booking či eBay. Po chladném přijetí libry ze strany americké i evropské centrální banky však většina partnerů projekt v loni v říjnu opustila. Facebook v něm zatím pokračuje, ale Mark Zuckeberg v nezvykle smířlivém vystoupení před americkým Kongresem přislíbil počkat se zavedením libry na solidní právní rámec, který v USA ovšem teprve vzniká a několik let jistě nebude na libru připravený.
Pokud by se libra rozšířila mezi více než dvě miliardy aktivních uživatelů Facebooku, stala by se tam de facto novou světovou měnou, nad kterou by vlády a centrální banky neměly žádnou kontrolu. Pro uživatele Facebooku v zemích jako je Venezuela, kde bolivar letos ztratil 90% hodnoty, by libra představovala jednoduchý způsob, jak domácí měnu nahradit něčím solidnějším. Ale nedá se vyloučit, že podobně by se nezachovali uživatelé Facebooku v Turecku (lira vloni ztratila 40% hodnoty) či Argentiny (peso je letos minus 35%). Libra by se tak mohla vést k prudkým odlivům kapitálu v ohrožených zemích, znemožnila by řadě států nezávislou měnovou politiku a nahradila by domácí měny svým “stablecoinem.”
Masivní rozšíření libry je však nepravděpodobné, neboť by pro Facebook představovalo neúnosné finanční riziko. Pokud by bylo možné kdykoliv vyměnit lokální měnu za libru, poskytl by vlastně Facebook neomezenou opci na převod slabých a ohrožených měn. A pokud by nepříklad Venezuelané tuto možnost opravdu využili, co by si pak Facebook, nebo jeho libra, počali s miliardami téměř bezcenných bolivarů? Měnové riziko pro Facebook by bylo obrovské a prakticky nekontrolovatelné.