„Už jsem věděl, že je situace neudržitelná, a že mě vyhodí. Pořád jsem žil ve strachu o život, seděl doma a byl jakoby paralyzovaný. Jakýkoliv hluk mi dělal blbě, měl jsem psychosomatické průjmy, nemohl jíst a byl na hranici psychického zhroucení. Málem jsem se zbláznil. Co nejpoctivěji jsem po vyhazovu předal veškerou agendu, zhruba devítisetstránkovou dokumentaci, aby na mě nic neměli. Následně jsem se z toho měsíce dával dohromady.“ (Jakub Klouzal, avizovatel korupce)
Nejzásadnějším problémem způsobujícím nekvalitu českých zákonů nejsou tzv. „přílepky k zákonům“ - byť jde o problém důležitý - ale to, že chybí popis a analýza problému, který má navrhovaný zákon řešit.