Krátký přípodotek k amnestii
Cituji § 11 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, v platném znění:
"§ 11
Nepřípustnost trestního stíhání
(1) Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno
a) nařídí-li to prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii,
...
(3) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b) nebo i), se však pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit."
Překlad do lidštiny:
Každý, jehož trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu amnestie, má právo žádat, aby bylo dokončeno amnestii navzdory. Nehrozí mu již žádný trest (ten je už amnestovaný), ale může si tak vyslechnout výrok "vinen" či "nevinen", popř. se dozvědět, jakého trestu byl amnestií ušetřen. Nemusím snad dodávat, že této možnosti využívají ti obvinění, kteří jsou přesvědčeni o své nevině (popř. o nedostatku důkazů proti nim) a chtějí to mít od soudu "černé na bílém".
Co z toho plyne:
Troufám si tvrdit, že nezbytnou podmínkou pro případné odškodnění za trestní stíhání není pouze vlastní rozhodnutí o amnestii, ale jedině zprošťující výrok soudu. Ten právě může každý, kdo se cítí nevinen a poškozen trestním stíháním, získat na základě citovaného ustanovení.
"§ 11
Nepřípustnost trestního stíhání
(1) Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno
a) nařídí-li to prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii,
...
(3) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b) nebo i), se však pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit."
Překlad do lidštiny:
Každý, jehož trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu amnestie, má právo žádat, aby bylo dokončeno amnestii navzdory. Nehrozí mu již žádný trest (ten je už amnestovaný), ale může si tak vyslechnout výrok "vinen" či "nevinen", popř. se dozvědět, jakého trestu byl amnestií ušetřen. Nemusím snad dodávat, že této možnosti využívají ti obvinění, kteří jsou přesvědčeni o své nevině (popř. o nedostatku důkazů proti nim) a chtějí to mít od soudu "černé na bílém".
Co z toho plyne:
Troufám si tvrdit, že nezbytnou podmínkou pro případné odškodnění za trestní stíhání není pouze vlastní rozhodnutí o amnestii, ale jedině zprošťující výrok soudu. Ten právě může každý, kdo se cítí nevinen a poškozen trestním stíháním, získat na základě citovaného ustanovení.