Jedno nevyžádané právní stanovisko pro prezidenta
Smí prezident Zeman jmenovat nového předsedu Ústavního soudu?
To je špatně položená otázka. Správně položená otázka by zněla, zda smí odvolat toho stávajícího.
A další pak, zda to smí nový prezident zase změnit.
Stručné shrnutí pro prezidenty, novináře i laiky.
Snad srozumitelné.
=============
"Zeman je podle (Fialy) nadále přesvědčen, že by po právní stránce měl možnost nového předsedu Ústavního soudu jmenovat. „Rozhodl se ale vyhovět mé žádosti a tento krok neučinit,“ dodal Fiala.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/petr-fiala-milos-zeman-setkani-prezident-premier-lany-volby.A230205_091838_domaci_imat
(Dost by mne zajímalo, co za to Petr Fiala musel Zemanovi slíbit - tuším, že to nemá nic společného s KPR ani jejím vedením a soudím, že o nic jiného celou dobu nešlo.)
Sice je to už passé, ale irituje mne, jak tak z právního hlediska extrémně jednoduchou věc ani jedna ze stran neumí správně "rozlousknout".
=============
Vstupní informace:
Je třeba rozlišovat mezi pojmy „SOUDCE ÚSTAVNÍHO SOUDU“ a „PŘEDSEDA ÚSTAVNÍHO SOUDU“.
Soudci se jmenují na 10 let, a to i opakovaně.
Předsedu (a také dva místopředsedy) Ústavního soudu jmenuje prezident ze soudců Ústavního soudu. Z Ústavy ani zákona neplyne, na jaké funkční období, tj může to být sporné.
=============
Prezident Zeman teoreticky může(*):
a) jmenovat nového předsedu Ústavního soudu, nebo
b) odvolat stávajícího předsedu Ústavního soudu a nahradit jej novým (tj. stávající předseda by přestal být předsedou, ale zůstal by řadovým soudcem, dokud mu nevyprší desetiletý mandát; to se současnému předsedovi přihodí v srpnu tohoto roku), nebo
c) neudělat nic.
Ad a)
Pokud prezident jmenuje nového předsedu Ústavního soudu a současně ponechá stávajícího v předsednické funkci, nastane souběh předsedů:
- stávajícího, který tu funkci bude reálně dál vykonávat, a to až dokud mu nezanikne funkce soudce Ústavního soudu, protože předsedou Ústavního soudu nesmí být nikdo, kdo současně není soudcem Ústavního soudu,
- předsedy Ústavního soudu in spe, v naději, který bude čekat, až jeho předchůdci funkce předsedy Ústavního soudu zanikne.
Předseda Ústavního soudu je jmenován rozhodnutím prezidenta republiky, bez součinnosti s jinými orgány. Tvrdím, že že každé rozhodnutí prezidenta republiky, dokud nebylo zkonzumováno, smí být prezidentem republiky zase zrušeno nebo změněno. Rozhodnutí prezidenta republiky Miloše Zemana smí být zrušeno nebo změněno prezidentem Milošem Zemanem nebo prezidentem Petrem Pavlem až do okamžiku, než se nově jmenovaný předseda Ústavního soudu ujme své funkce předsedy.
Ad b)
Pokud prezident stávajícího předsedu Ústavního soudu odvolá a místo něj jmenuje ze soudců Ústavního soudu někoho jiného, kdo bude ochoten spáchat profesní sebevraždu a svou funkci vzápětí po jmenování zase nesložit (**), nepůjde už takové rozhodnutí změnit jiným prezidentským rozhodnutím (protože nový předseda by se funkce ujal OKAMŽITĚ a tím by toto rozhodnutí bylo zkonzumováno, tj. stalo se nezměnitelným a nezrušitelným), ale může se stát, že stávající předseda Ústavního soudu se bude soudně bránit a dožadovat se zneplatnění prezidentova rozhodnutí.
Tady se pak nabízí hned několik zapeklitých otázek, protože zákon, a tím spíše Ústava, na ně nedávají jednoznačnou odpověď, resp. nedávají na ně vůbec žádnou odpověď. (Chápu, že Pavel Blažek, resp. Ministerstvo spravedlnosti z toho mají obavy.) Ty otázky zní:
1) Jak by to bránící se předseda Ústavního soudu odůvodnil, jaké argumenty by použil?
2) Kam by se obrátil, o jaký typ sporu, o jaký typ žaloby by mělo jít?
Ad 1) Předseda Ústavního soudu by prakticky mohl tvrdit jediné: Že předsedu Ústavního soudu nelze odvolat dřív, než mu vyprší mandát soudce Ústavního soudu, neměl by však toto tvrzení prakticky o co opřít. Proti tomu by prezident republiky stavěl tvrzení, že funkce předsedy Ústavního soudu není funkcí ústavní, ale správní (manažerskou), nejsou s ní spojeny žádné ústavní pravomoci, a i zákonné pravomoci jsou bagatelní, že administrativa je trochu o něčem jiném, než soudcování, že předseda může stárnout, může přestat být k předsedování kompetentní, že může být jedinečný právník, ale příšerný manažer, a je třeba umožnit, aby na jeho místo se dostal někdo jiný, manažersky schopnější. Zákon to nezakazuje. A že funkci soudce Ústavního soudu Pavlu Rychetskému přece nikdo nebere a prezident mu v ní přeje spoustu úspěchů.
Pokud by prezident udělal tu fatální chybu, že by odvolání předsedy Ústavního soudu navíc nijak neodůvodnil, byl by to pro bránícího se odvolaného předsedu další argument.
Ad 2) Zřejmě by to spadlo pod některý typ žalob podle soudního řádu správního, neplatnost správního rozhodnutí, pokud by někdo uznal, že se o správní rozhodnutí jedná (***), tj. o případné žalobě by rozhodoval Nejvyšší správní soud (to by mělo logiku i proto, že soudci Ústavního soudu by se při rozhodování o tom, kdo jim má předsedat, nutně jevili podjatí).
Jaké možnosti by v takovém případě (ad b)) měl nový prezident?
Pokud přistoupíme na tezi, že prezident republiky smí předsedu Ústavního soudu kdykoli vyměnit, pak by nový prezident sice nesměl zrušit rozhodnutí předchozího prezidenta o odvolání předsedy Ústavního soudu (protože by již bylo zkonzumováno), ale mohl by Milošem Zemanem nově jmenovaného předsedu Ústavního soudu zase odvolat. Protože co směl udělat prezident Zeman, to bude smět udělat i prezident Pavel.
Pokud na tu tezi nepřistoupíme, pak je rozhodnutí o odvolání dřívějšího předsedy Ústavního soudu neplatné, ale máme-li něco takového tvrdit, tak se neobejdeme bez rozsudku Nejvyššího správního soudu, který by tento právní názor verifikoval.
===
(*) Důsledně, ale opravdu důsledně rozlišuji pojmy "smět" a "moci": Můžete někoho zabít, ale nesmíte. A smíte létat jako pták, ale nemůžete.
(**) Technicky vzato, jmenování je jednostranný právní úkon, nelze je přijmout či odmítnout, ale lze se jej obratem vzdát.
(***) Máme precedens, pardon, judikát: Profesoři vysokých škol, ti v Ústavě nejsou od roku 1993 zmíněni vůbec a soud řekl, že jejich jmenování či nejmenování je správním rozhodnutím, tj. aplikuje se na ně správní řád a musí být odůvodněno.
To je špatně položená otázka. Správně položená otázka by zněla, zda smí odvolat toho stávajícího.
A další pak, zda to smí nový prezident zase změnit.
Stručné shrnutí pro prezidenty, novináře i laiky.
Snad srozumitelné.
=============
"Zeman je podle (Fialy) nadále přesvědčen, že by po právní stránce měl možnost nového předsedu Ústavního soudu jmenovat. „Rozhodl se ale vyhovět mé žádosti a tento krok neučinit,“ dodal Fiala.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/petr-fiala-milos-zeman-setkani-prezident-premier-lany-volby.A230205_091838_domaci_imat
(Dost by mne zajímalo, co za to Petr Fiala musel Zemanovi slíbit - tuším, že to nemá nic společného s KPR ani jejím vedením a soudím, že o nic jiného celou dobu nešlo.)
Sice je to už passé, ale irituje mne, jak tak z právního hlediska extrémně jednoduchou věc ani jedna ze stran neumí správně "rozlousknout".
=============
Vstupní informace:
Je třeba rozlišovat mezi pojmy „SOUDCE ÚSTAVNÍHO SOUDU“ a „PŘEDSEDA ÚSTAVNÍHO SOUDU“.
Soudci se jmenují na 10 let, a to i opakovaně.
Předsedu (a také dva místopředsedy) Ústavního soudu jmenuje prezident ze soudců Ústavního soudu. Z Ústavy ani zákona neplyne, na jaké funkční období, tj může to být sporné.
=============
Prezident Zeman teoreticky může(*):
a) jmenovat nového předsedu Ústavního soudu, nebo
b) odvolat stávajícího předsedu Ústavního soudu a nahradit jej novým (tj. stávající předseda by přestal být předsedou, ale zůstal by řadovým soudcem, dokud mu nevyprší desetiletý mandát; to se současnému předsedovi přihodí v srpnu tohoto roku), nebo
c) neudělat nic.
Ad a)
Pokud prezident jmenuje nového předsedu Ústavního soudu a současně ponechá stávajícího v předsednické funkci, nastane souběh předsedů:
- stávajícího, který tu funkci bude reálně dál vykonávat, a to až dokud mu nezanikne funkce soudce Ústavního soudu, protože předsedou Ústavního soudu nesmí být nikdo, kdo současně není soudcem Ústavního soudu,
- předsedy Ústavního soudu in spe, v naději, který bude čekat, až jeho předchůdci funkce předsedy Ústavního soudu zanikne.
Předseda Ústavního soudu je jmenován rozhodnutím prezidenta republiky, bez součinnosti s jinými orgány. Tvrdím, že že každé rozhodnutí prezidenta republiky, dokud nebylo zkonzumováno, smí být prezidentem republiky zase zrušeno nebo změněno. Rozhodnutí prezidenta republiky Miloše Zemana smí být zrušeno nebo změněno prezidentem Milošem Zemanem nebo prezidentem Petrem Pavlem až do okamžiku, než se nově jmenovaný předseda Ústavního soudu ujme své funkce předsedy.
Ad b)
Pokud prezident stávajícího předsedu Ústavního soudu odvolá a místo něj jmenuje ze soudců Ústavního soudu někoho jiného, kdo bude ochoten spáchat profesní sebevraždu a svou funkci vzápětí po jmenování zase nesložit (**), nepůjde už takové rozhodnutí změnit jiným prezidentským rozhodnutím (protože nový předseda by se funkce ujal OKAMŽITĚ a tím by toto rozhodnutí bylo zkonzumováno, tj. stalo se nezměnitelným a nezrušitelným), ale může se stát, že stávající předseda Ústavního soudu se bude soudně bránit a dožadovat se zneplatnění prezidentova rozhodnutí.
Tady se pak nabízí hned několik zapeklitých otázek, protože zákon, a tím spíše Ústava, na ně nedávají jednoznačnou odpověď, resp. nedávají na ně vůbec žádnou odpověď. (Chápu, že Pavel Blažek, resp. Ministerstvo spravedlnosti z toho mají obavy.) Ty otázky zní:
1) Jak by to bránící se předseda Ústavního soudu odůvodnil, jaké argumenty by použil?
2) Kam by se obrátil, o jaký typ sporu, o jaký typ žaloby by mělo jít?
Ad 1) Předseda Ústavního soudu by prakticky mohl tvrdit jediné: Že předsedu Ústavního soudu nelze odvolat dřív, než mu vyprší mandát soudce Ústavního soudu, neměl by však toto tvrzení prakticky o co opřít. Proti tomu by prezident republiky stavěl tvrzení, že funkce předsedy Ústavního soudu není funkcí ústavní, ale správní (manažerskou), nejsou s ní spojeny žádné ústavní pravomoci, a i zákonné pravomoci jsou bagatelní, že administrativa je trochu o něčem jiném, než soudcování, že předseda může stárnout, může přestat být k předsedování kompetentní, že může být jedinečný právník, ale příšerný manažer, a je třeba umožnit, aby na jeho místo se dostal někdo jiný, manažersky schopnější. Zákon to nezakazuje. A že funkci soudce Ústavního soudu Pavlu Rychetskému přece nikdo nebere a prezident mu v ní přeje spoustu úspěchů.
Pokud by prezident udělal tu fatální chybu, že by odvolání předsedy Ústavního soudu navíc nijak neodůvodnil, byl by to pro bránícího se odvolaného předsedu další argument.
Ad 2) Zřejmě by to spadlo pod některý typ žalob podle soudního řádu správního, neplatnost správního rozhodnutí, pokud by někdo uznal, že se o správní rozhodnutí jedná (***), tj. o případné žalobě by rozhodoval Nejvyšší správní soud (to by mělo logiku i proto, že soudci Ústavního soudu by se při rozhodování o tom, kdo jim má předsedat, nutně jevili podjatí).
Jaké možnosti by v takovém případě (ad b)) měl nový prezident?
Pokud přistoupíme na tezi, že prezident republiky smí předsedu Ústavního soudu kdykoli vyměnit, pak by nový prezident sice nesměl zrušit rozhodnutí předchozího prezidenta o odvolání předsedy Ústavního soudu (protože by již bylo zkonzumováno), ale mohl by Milošem Zemanem nově jmenovaného předsedu Ústavního soudu zase odvolat. Protože co směl udělat prezident Zeman, to bude smět udělat i prezident Pavel.
Pokud na tu tezi nepřistoupíme, pak je rozhodnutí o odvolání dřívějšího předsedy Ústavního soudu neplatné, ale máme-li něco takového tvrdit, tak se neobejdeme bez rozsudku Nejvyššího správního soudu, který by tento právní názor verifikoval.
===
(*) Důsledně, ale opravdu důsledně rozlišuji pojmy "smět" a "moci": Můžete někoho zabít, ale nesmíte. A smíte létat jako pták, ale nemůžete.
(**) Technicky vzato, jmenování je jednostranný právní úkon, nelze je přijmout či odmítnout, ale lze se jej obratem vzdát.
(***) Máme precedens, pardon, judikát: Profesoři vysokých škol, ti v Ústavě nejsou od roku 1993 zmíněni vůbec a soud řekl, že jejich jmenování či nejmenování je správním rozhodnutím, tj. aplikuje se na ně správní řád a musí být odůvodněno.