Média a politologové, jak profesionální, tak amatérští, teď “čtou” signály ze sjezdu ČSSD. Proč byl nebo nebyl zvolen ten nebo jiný, co to znamená a jak to bude dál. Vesměs jsou to všechno pitomosti. Na mnoha sjezdech už se ukázalo, že pokud dotyčného lidi ve vedení nechtějí, mohou se předsedové krajů a jejich vyjednavači snažit jak chtějí, uzavírat dohody o čem chtějí a slibovat jakékoli funkce a je jim to houbelec platné. Zvolení byli zvoleni, protože jsou oblíbení a umí dobře mluvit. Nezvolení nebyli zvoleni, protože udělali nějakou chybu nebo svou kandidaturu nemysleli vážně. Podstatné je, že výsledek vůbec není špatný. Nové vedení může sociální demokracii posunout hodně dopředu, pokud se dokáže vyhnout české tradici sekat příliš vyčnívající hlavy. Za rok, nebo možná i dřív, bude ČSSD sedět ve “Strakovce” a bude muset s naší zemí něco udělat, a to poměrně rychle. A nebude toho málo, protože prakticky není žádná oblast, která by zůstala nedotčena řáděním naší místní ptačí “squadra azzurra”.
Společenská odpovědnost firem (CSR – z anglického Corporate Social Responsibility) je v poslední době mezi velkými firmami populární. Patří k dobrému jménu firmy mít CSR programy podporující společensky pozitivní věci. Marketing to umí pohotově využít a vnutí klientovi či zákazníkovi pocit, že koupí produktu podporuje také ještě nějaký ten vyšší cíl. Jenže tak jednoduché to není. CSR někdy také může soužit jako fíkový list na pořádně nenažraném nahatém panděru.