Karenční doba je kapitalismus 19. století
ČSSD znovu navrhuje zrušení karenční doby. Sociální demokraté chtějí prosadit nastavení férových podmínek pro zaměstnance i zaměstnavatele. Návrh byl podán k projednání do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a nyní se čeká na její vyjádření.
Antimikrobiální rezistence, aneb s evolucí nejde bojovat
V poslední době se hodně mluví o takzvané antimikrobiální rezistenci. Jednoduše řečeno jde o situaci, kdy je mikroorganismus odolný proti působení jednoho nebo více antibiotik. Nemusí to hned znamenat, že vznikne nějaká bakteriální obluda z katastrofických filmů. Dokonale stačí, když po operaci dostanete bakteriální infekci, která odolá běžně používanému antibiotiku. Antibiotikum nezabere a vy máte najednou masivní infekci a organismus oslabený antibiotikem, které víc ublížilo vám než bakteriím. Když budete mít štěstí, zabere další, silnější antibiotikum, které pravděpodobně bude mít ještě nepříjemnější vedlejší účinky. Pokud budete mít velkou smůlu, může jít o mikroorganismus multirezistentní. Pak můžete skončit s nějakou formou těžké otravy bakteriálními toxiny a jenom doufat, že kmen nebude odolný i proti některému z antibiotik poslední záchrany. A nebo bude. I takové bakterie už existují.
Antidepresivum převlečené do viagry? Hrozí vám nevolnosti, nespavost a závratě!
Chápu, že noviny potřebují chytlavé titulky, chápu, že farmaceutické koncerny musí vydělávat peníze. Jenže vydávat přeregistrované antidepresivum za viagru pro ženy, to je už tak trochu za hranou. Především lék s názvem viagra je přípravek k řešení problémů s erekcí, který ženy, alespoň tedy pokud vím, nemají. Ona už sama historie vývoje viagry je trochu komická. Sildenafil, účinná látky viagry, byl totiž původně klinicky testován jako lék na vysoký tlak a anginu pectoris. Účinek na tyto cílové choroby sice nebyl nic moc, zato pacienti měli po podání léku erekci. Sice to tak trochu ukazuje, že zase není žádný až tak velký rozdíl mezi současnou farmaceutickou a lékařskou vědou a středověkou alchymií ale nový úžasný produkt byl na světě a peníze se žačaly sypat. Ovšem sildenafil, jako blokátor fosfodiesterázy také má řadu vedlejších účinků. Kromě jiného to s Vámi může seknout ještě než dojde na využití nově získané erekce. Každopádně jde o léčbu funkční poruchy, vezmete si prášek a do hodinky můžete.
Kyselý úsměv nad roamingem
Osobně jsem z dohody o roamingu, tak jak vypadá teď, dost zklamaný. Evropský parlament měl v minulém volebním období mnohem ambicióznější cíle a celkem jasně prohlašoval, že pokud má mít Evropa jednotný trh, měl by tomu odpovídat i trh telekomunikační.
Alkoholová strategie pro Evropu a kalorie na lahvích? Mnoho povyku pro nic
Vždy mě znovu a znovu překvapí, co českého novináře na dění v europarlamentu zaujme a jak velká míra zjednodušení a nepochopení může následovat. Tento týden u mě vyhrává alkoholová strategie EU. Ta, kterou Unie před lety disponovala, vypršela s rokem 2012 a od té doby bohužel žádná neexistuje. Desítky sdružení a asociací už od roku 2011 tlačí na Komisi, aby na nové strategii začala alespoň pracovat. Už jenom proto, že konzumace alkoholu představuje v Evropě stále třetí nejčastější příčinu úmrtí a onemocnění, kterým bylo možné předejít, a je rizikovým faktorem u více než 60 chronických onemocnění, včetně rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a onemocnění jater. Ve věkové skupině 20 – 39 let lze alkoholismu přičíst přibližně 25 % všech úmrtí. Ano, čtete správně, celá čtvrtina případů. Dochází k nim často v souvislosti s dopravními nehodami, násilím či onemocněním jater.
Letní čas opět na tapetě
Už přes týden máme na hodinkách posunuté ručičky ciferníku a je mi jasné, že za půl roku znovu přijde někdo s touhle mediálně zajímavou lapálií. Tady v Evropském parlamentu se na tom tradičně pasou čeští poslanci za KDU - ČSL. Dříve to byla oblíbená kratochvíle paní Roithové, nyní převzali štafetu pánové Svoboda a Zdechovský.
Kvantitativní zatmívači aneb 8 zářezů paní Hautala
Před loňskými volbami do Evropského parlamentu se vyrojilo, a před těmi příštími zase jistě vyrojí, spousta samozvaných hodnotitelů práce europoslanců. Lidé či agentury s minimální zkušeností z evropských institucí se najednou stali na slovo vzatými odborníky v problematice Europarlamentu. Bez ohledu na to, z čí peněženky byli tito “odborníci” zaplaceni a koho měli za úkol podporovat, využívali všichni do jednoho ke svým nesmyslným závěrům výhradně kvantitativní kritéria. Kolikrát kdo mluvil na plénu, jakou měl účast, kolik zpráv zpracoval a kolikrát pomalu na hlasování zvedl ruku. Sice jsem ani v tomto krátkozrakém typu hodnocení nedopadl nijak špatně, ale přesto jsem přesvědčen o jeho nesmyslnosti. I jediné relevantní kvantitativní kritérium o účast na hlasování pléna by se mělo doplnit informací o účasti na zasedání výborů, protože kdo nepracuje ve výborech, je v Evropském parlamentu celkem k ničemu. A tak, když se minulý měsíc v Evropském parlamentu hlasovalo během pěti minut osm zpráv finské kolegyně Heidi Hautala, rozhodl jsem se, že se k tématu kvantitativních kritérií přece jen vrátím.
Řekni mi, odkud je můj párek
Máme právo vědět, z jaké země je maso v šunce, klobáse nebo karbanátku? Je to vůbec informace? A kolik taková informace stojí?
Respektuji oficiální vládní stanovisko, názor některých kolegů i postoj průmyslu - v tomto případě zpracovatelů masa. Přesto budu tento týden ve Štrasburku hlasovat pro povinné označování původu masa u zpracovaných potravin. Nejde přece o návrh zákona ale pouze o požadavek Parlamentu, aby Evropská komise začala v tomto směru jednat. Odmítat hned v zárodku návrh na zpracování návrhu pouze na základě lobbyingu mi přijde poněkud zvláštní. Diskuse o povinném označování původu masa u zpracovaných potravin již několik let probíhá. Moje názory na ně jsou celou dobu konzistentní a pokládám za vhodné znovu vysvětlit, proč se připojím ke své britské kolegyni Glenis Willmott a k většině členů sociálních demokratů v Evropském parlamentu. Proč se připojím na stranu spotřebitelů.
Fakta místo mlžení o evropských dotacích
Blíží se konec roku a bude se bilancovat kdeco. A taky o kdečem samozřejmě mlžit. O dotacích ze strukturálních fondů EU se toho během roku naplácalo dost a dost. Protože ti, kdo jsou zodpovědní za jejich toky, směřování a kontrolní mechanismy často jen slibují a mlží, místo aby předložili účty v podobě přesných dat a čísel, zkusme si ta čísla trochu srovnat.
Evropský boj proti antimikrobiální rezistenci
Nová Evropská komise má ve znaku nastartování ekonomického růstu Evropské unie. Je to cíl pro všechny srozumitelný a všemi vítaný. Kromě toho se ale nová Komise bude potýkat s řadou méně mediálně zajímavých nicméně stejně nebezpečných problémů. Vzhledem k tomu, že je dnešní den 18. listopad Světovým dnem antibiotik, stojí myslím za to na jeden z nich opět upozornit.